(16.00 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Přesto chci říct - a to je důležité - že jsme hlas těchto vlivných zájmových skupin v oblasti zemědělství slyšeli a že jsme do toho kompromisu, o kterém jsme tady mluvili, vtělili i jejich požadavky tak, abychom přinesli dobrý kompromis a dobré rozhodnutí pro české zemědělství a české zemědělce. Takže se nemohou cítit opominuti, určitě další jednání budou pokračovat, ale v té konkrétní situaci jsem raději zvolil to, že jsem jednání s těmito zájmovými skupinami odložil, protože jednat pod tímto nátlakem by nepřineslo žádný pozitivní výsledek. Ale pozitivního výsledku jsme dosáhli a zájmy všech jsou v tom rozhodnutí o zemědělské politice zohledněny.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Protože v tuto chvíli uplynul čas na ústní interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, nyní tyto ústní interpelace končí a začínají ústní interpelace na členy vlády. Já v tuto chvíli předávám řízení schůze Janu Bartoškovi. Děkuji vám všem. (Probíhá výměna předsedajících.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pěkné odpoledne. Zahajujeme ústní interpelace na členy vlády. Nyní tedy vyzývám pana poslance Davida Pražáka, aby přednesl interpelaci na ministra zemědělství Zdeňka Nekulu a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se poslanec Aleš Juchelka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec David Pražák: Děkuji, pane předsedající. Přeji krásné odpoledne. Vážený pane premiére, páni ministři, kolegyně, kolegové, já bych chtěla poprosit pana ministra, pokud by byl tak laskavý a podal nám informaci ohledně afrického moru prasat. Já jsem z Libereckého kraje a naším krajem je napříč oblast pásma s intenzivním odlovem černé zvěře, a proto prosím o informaci, kdy budou uvolněné finanční prostředky z Ministerstva zemědělství pro Státní veterinární správu, a to hlavně za účelem vyplacení zástřelného, protože v současné chvíli se takto neděje, a pokud chceme nadále patřit mezi země, které se umí poprat s africkým morem prasat, tak základem je motivace myslivců k intenzivnímu odlovu. Napříč Českou republikou, pokud vím, v některých krajích, se jedná o nevyplacené částky v řádech milionů, někdy to jsou statisíce, jako třeba náš Liberecký. A chtěl bych od pana ministra slyšet, kdy ty peníze budou, a také důvod, proč nejsou uvolněny a vyplaceny. Možná to bude zajímat i pana premiéra, pokud tady ještě chvilku vydrží. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní tedy požádám ministra zemědělství o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane poslanče, úvodem děkuji za zájem o tuto problematiku. Je třeba připomenout, že africký mor prasat je celoevropský problém. V České republice byl poprvé potvrzen na konci roku 2017. Jak ukazují zkušenosti z tehdejšího úspěšného zvládnutí nákazy, má na její průběh naprosto zásadní vliv radikální snížení počtu divokých prasat v celé republice spolu s operativně přijímanými veterinárními opatřeními. Je totiž prokázané, že riziko zavlečení a následné perzistence afrického moru prasat výrazně stoupá v oblastech s vysokou populační hustotou prasat divokých. Na základě celorepublikového monitoringu nákazy není k dnešnímu dni v České republice evidován její záchyt, nicméně přílišný optimismus není namístě. V současné době je nejbližší výskyt afrického moru prasat hlášen v Polsku, a to cirka 8 až 10 kilometrů od hranic s Českou republikou. V Německu je pak takový nejbližší výskyt hlášen asi 14 kilometrů od našich hranic.
Z hlediska České republiky jsou proto nejrizikovější oblasti Libereckého a Ústeckého kraje a další oblasti podél česko-polské hranice na východ, zasahující příhraniční oblasti Královéhradeckého, Pardubického, Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Všechny tyto oblasti byly vyhlášeny jako oblasti s intenzivním odlovem prasat divokých. Jak jsem již uvedl, podle našich zkušeností má na úspěšné zvládnutí nákazové situace zásadní vliv snižování početních stavů divokých prasat. K tomu je nezbytné myslivce motivovat, což je podle platné legislativy, nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o pravidlech poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, v platném znění, a realizuje se formou poskytování finančního příspěvku na snižování početních stavů prasete divokého, tedy takzvaného zástřelného. To je poskytováno Ministerstvem zemědělství plošně na celém území České republiky ve výši 2 000 korun, a to za každý ulovený kus nad pětiletý průměrný lov. Vedle toho plošného zástřelného se z prostředků Státní veterinární správy vyplácí v oblastech s intenzivním odlovem náhrada - myslím, že jako odměna - za zajištění vzorku z uloveného prasete divokého ve výši 2 000 korun a z nalezeného ve výši 3 000 korun jako takzvané vzorkovné/zástřelné.
Na váš konkrétní dotaz, tedy otázku, kdy budou uvolněny finanční prostředky na Ministerstvu zemědělství pro Státní veterinární správu tak, aby bylo zástřelné vypláceno, však nelze dát přesnou a jednoznačnou odpověď. V současné době je Česká republika v takzvaném období rozpočtového provizoria, tedy v situaci, kdy není Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu. Organizační služby státu, tedy i Ministerstvo zemědělství, a Státní veterinární správa hospodaří podle ukazatelů rozpočtového provizoria zpracovávaných na jednotlivé měsíce. Jejich nejvyšší možná celková výše je 1/12 celkových výdajů státního rozpočtu stanovených posledním schváleným zákonem o státním rozpočtu, tedy výdajů státního rozpočtu na rok 2021. Obecně řečeno v období rozpočtového provizoria je tak rozdělení státních peněz až do řádného schválení nového rozpočtu řízeno na základě předešlého roku, kdy se na každý měsíc provizoria uvolní 1/12 loňských výdajů, kdy jednotlivé kapitoly musí primárně hradit výdaje mandatorní povahy. Výdaje na takzvané zástřelné však takovým mandatorním výdajem nejsou. Předpokládám, že v návaznosti na schválení státního rozpočtu na rok 2022 budeme ve výplatách zástřelného samozřejmě s ohledem na výši disponibilních finančních prostředků pokračovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře, včetně dodržení času. Chce se pan poslanec zeptat doplňující otázkou? Prosím, máte slovo.
Poslanec David Pražák: Děkuji, pane ministře, za odpověď. Opravdu to myslím vážně. Trošku jsem se bál po tom exkurzu na začátku, že se k tomu ani nedostaneme, ale děkuji. Vlastně víceméně vy jste odpověděl to, co tady pan premiér prve řekl, že neexistuje žádný příklad, kdy je dopad rozpočtového provizoria. Tak, pane premiére, na dálku: toto je konkrétní případ, kdy rozpočtové provizorium znamená, že například u nás v Libereckém kraji a napříč republikou myslivci nedostanou peníze jako zástřelné při odlovu divokých prasat, protože Ministerstvo zemědělství nemůže tyto peníze uvolnit díky rozpočtovému provizoriu.
Takže já vám, pane ministře, děkuji za odpověď a takto zdravím pana premiéra a posílám mu tento jediný příklad. Možná to je v těch miliardách pro něj nepodstatné, ale pokud sem ten africký mor prasat přijde, a máme ho od Hrádku nad Nisou nějakých možná 10, možná 8 kilometrů, tak jsem zvědavý, jak se s tím potom popasujeme. Děkuji. ***
