(11.50 hodin)
(pokračuje Radek Koten)
Nejen v kontextu této deklarace připravovaly orgány SPU návrh nového systému terminálních poplatků, který měl být projednán na řádném kongresu SPU, který se bude konat (měl konat?) v roce 2020 v Pobřeží slonoviny. Nicméně při zohlednění možného odstoupení anebo vystoupení USA a jeho dopadů, to jsou samozřejmě ty problémy se zajištěním vzájemného poštovního styku se Spojenými státy a ztráta vysokých příspěvků od Spojených států do rozpočtu SPU, to odpovídá zhruba 6 % z celkového rozpočtu, tak bylo rozhodnuto, že podle stanovených pravidel budou členské země osloveny, aby se vyjádřily k možnosti svolání mimořádného kongresu, a to již v roce 2019. Potřebná většina členských zemí ve stanoveném termínu hlasovala pro svolání mimořádného kongresu SPU a rovněž i Česká republika i na základě doporučení Ministerstva zahraničních věcí vyjádřila pro konání kongresu souhlas. Na základě těchto skutečností bylo generálním ředitelem mezinárodního úřadu SPU svoláno jednání dalšího mimořádného kongresu SPU do Ženevy, a to na dny 24. až 26. září 2019 s jediným předpokládaným bodem pro projednání, kterým bylo právě posouzení a hlasování o variantách změn systému terminálních poplatků.
Jednání mimořádného kongresu SPU v Ženevě se delegace České republiky zúčastnila, a to i na základě usnesení vlády České republiky ze dne 26. srpna 2019, toto usnesení mělo číslo 615. Uvedenými usneseními vláda mimo jiné vyslovila souhlas s obesláním mimořádného kongresu, se sjednáním změn Akt SPU a rovněž s výhradou jejich ratifikace. Jediným bodem programu kongresu byly varianty úprav stávajícího systému terminálních výdajů, a to pouze u zásilek objemného, takzvaného E formátu.
Po mimořádně složitých a dlouhých jednáních, ve kterých klíčovou roli hrála právě delegace Spojených států, se nakonec podařilo nalézt kompromisní řešení označené jako varianta V, tedy victory - vítězství, která umožnila setrvání Spojených států i dalších zemí, jako byla Kanada, Norsko, a rovněž avizovaly možné vystoupení z SPU právě kvůli výši poplatků.
Konkrétní změny systému terminálních výdajů se promítly do úpravy šesti článků Světové poštovní úmluvy a jsou obsahem druhého dodatkového protokolu ke Světové poštovní úmluvě. Přijatá varianta nově upravuje sazby terminálních výdajů u zásilek E formátu pro jednotlivé roky, a to až do roku 2025, a současně umožňuje členským zemím, které dostávají více než 75 tun zásilek ročně, stanovit si vlastní sazby, které budou vycházet z jejich nákladů, a to již od 1. července 2020. Toto byl tedy hlavní cíl, kterého chtěly dosáhnout Spojené státy, ale další členské země, které mají vysoké náklady, které jim stávající systém nepokryl.
Pokud jde o Českou republiku, nebude mít nový systém na Českou poštu, státní podnik, která podle zákona o poštovních službách plní povinnosti vyplývající z členství v SPU, zásadní dopad. Já bych tady k tomu jenom dodal, že určitě jste si všimli, že od roku 2020 a i v průběhu roku 2021, a to díky krizi s koronavirem, tady nepoměrně vzrostl počet zásilek, které tedy musela Česká pošta přepravit a odbavit, a samozřejmě poměr těch zásilek, které šly například z Číny, byl opravdu enormní, protože lidé se naučili nakupovat víceméně přes internet, protože do normálních kamenných obchodů nemohli, a tím pádem se vlastně objem zásilek enormně navýšil. Samozřejmě že to mělo i nějaké dopady na Českou poštu, takže Česká pošta je již několikátý rok bohužel ve ztrátě. Mezi evropskými zeměmi totiž funguje oddělený systém terminálních výdajů, který je založen na skutečných nákladech, a se žádnou další zemí nepřevyšuje objem zásilek 75 tun ručně. V duchu závěrů pracovní skupiny Rady Evropské unie pro poštovní služby a v souladu s předchozí praxí podepsala Česká republika, stejně jako všechny ostatní členské země Evropské unie, takzvané prohlášení při podpisu Akt a v tomto prohlášení je uveden následující text: "Delegace členských zemí Evropské unie prohlašují, že jejich země budou aplikovat Akta přijatá tímto kongresem v souladu se svými povinnostmi podle Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie a Všeobecné dohody o obchodu službami Světové obchodní organizace." Totéž prohlášení bude zopakováno jménem České republiky při ratifikaci Akt SPU. V souladu s udělenou plnou mocí podepsal na závěr jednání vedoucí delegace České republiky, zástupce ředitele odboru poštovních služeb a služeb informační společnosti Ministerstva průmyslu a obchodu pan Jiří Řehola mimořádnými kongresy projednaná a schválená Akta SPU, a to s výhradou jejich ratifikace.
Akta přijatá na kongresu v Addis Abebě nabyla účinnosti 1. července 2019 a Akta přijatá v Ženevě 1. ledna 2020. Texty nových Akt SPU, která vláda České republiky schválila svým usnesením ze dne 27. července 2020, je to tedy usnesení, které má číslo 802, jsou uvedeny v příloze předkládané zprávy. Ratifikace Akt SPU není v rozporu se závazky převzatými Českou republikou z platných mezinárodních smluv, jimiž je vázána, a neměla by vyvolávat zvýšené nároky pro státní rozpočet, což bohužel se potom v následujících letech, protože ta zpráva už je poměrně stará, tak se to jaksi bohužel projevilo v negativním dopadu na vyrovnaný rozpočet České pošty tím, že se dostala i do ztráty.
Ústava SPU a její proměny nebo změny promítnuté v dodatkových protokolech vyžadují v souladu s jejím článkem 25 ratifikaci, tedy schválení ostatních dokumentů, a řídí se ústavními předpisy každého státu. Vzhledem k ratifikačním a schvalovacím postupům v jednotlivých členských zemích a vzhledem k termínu poskytnutí oficiálních textů Akt ve francouzštině je převažující praxí, že ve většině z nich není ratifikační proces ukončen ke dni nabytí účinnosti Akt.
V zájmu zajištění mezinárodního poštovního provozu jsou však nová Akta v praxi všemi členskými zeměmi předběžně prováděna. Pro Českou republiku Akta vstoupí v platnost až poté, co bude uložena ratifikační listina do jejího depozitáře, kterým je generální ředitel mezinárodního úřadu SPU. Současně s uložením ratifikační listiny bude jménem České republiky zopakováno prohlášení, které bylo učiněno při podpisu Akt SPU. Ratifikace Akt SPU vyžaduje souhlas parlamentu, neboť podle článku 49 písm. a) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, a to v platném znění, se jedná o mezinárodní smlouvy obsahující závazky, které upravují práva a povinnost osob. Z hlediska právního řádu České republiky mají tedy Akta SPU charakter mezinárodních prezidentských smluv.
Vzhledem k výše uvedenému je Parlament České republiky žádán o vyslovení souhlasu s Akty SPU přijatými na mimořádném kongresu SPU v roce 2019 v Addis Abebě a v roce 2019 v Ženevě. Vláda České republiky návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Akt SPU předložila oběma komorám Parlamentu České republiky v srpnu 2020. Senát Parlamentu České republiky po projednání ve výborech dal souhlas s ratifikacím svým usnesením číslo 67 na 3. schůzi konané dne 16. prosince 2020. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky i přesto, že byl tento bod několikrát zařazen na program jednání, návrh v minulém funkčním období neprojednala. Návrh je proto oběma komorám předkládán znovu a znovu. ***
