Odstavec 13. V prvním kroku, v testu vhodnosti, navrhovatelé odkázali na výše uvedené; připustí-li se, že přijetí zákona do 1. 1. 2011 brání hrozícím značným hospodářským škodám, rychlé svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny je způsobilým nástrojem k jejich odvrácení.

Odstavec 14. V testu potřebnosti ovšem podle navrhovatelů rychlé svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny již neobstojí. Téhož cíle by totiž bylo dosaženo i projednáním návrhu zákona 3. 11., 4. 11. nebo 5. 11. 2010, aniž bylo potřebné svolávat mimořádnou schůzi za 40 minut. Takový zásah, tedy projednání a schválení návrhu zákona na takto pochybně svolané schůzi, už je podle navrhovatelů svévolným pošlapáním politických práv opozičních poslanců podle čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny a občanů podle čl. 21 odst. 1 Listiny. Takový spěch se jeví jako potřebný leda vzhledem k jinému možnému sledovanému cíli, a sice k projednání přijatého návrhu zákona v Senátu do 13. 11. 2010, tedy do dne zániku mandátu senátorů zvolených před šesti lety. Tento cíl, vylučující z účasti na rozhodování Senátu již zvolené senátory, navrhovatelé nicméně považují za nelegitimní.

A tady samozřejmě je potřeba taky se tázat, proto tady ten odstavec zmiňuju. Já si taky myslím, že tady jsou jiné možné sledované cíle. Protože evidentně tady není... ani nejsou podmínky pro vyhlášení nouzového stavu tu nejsou, ale vláda přitom tady navrhuje zákon jinak pojmenovaný nouzový stav, kde překlápí 95 % ustanovení v nouzovém stavu, přitom tady vůbec podmínky jako nouzový stav tady nejsou. Takže samozřejmě, to se tady právě ptáme, jaký sleduje vláda cíl, protože ten cíl, aby byli připraveni na podzim, ten to být nemůže, na případnou pandemii. Protože už to, že to navrhujete v legislativní nouzi takto narychlo, tak to můžete stejně tak navrhnout i v srpnu, že jo. Takže z nějakého důvodu, a já vím ten důvod, protože prostě jste se zhlédli v té aroganci moci a chcete omezovat ústavou zaručená práva a svobody občanů. Prostě direktivně, že si jenom ukážete. Bez náhrady ušlého zisku. Ještě, jak už jsem říkal, ještě budou mít lidi záznam v trestním rejstříku. Hrozíte drakonickými pokutami tam až tři miliony korun. No děsivé, opravdu.

Bod 15. Protože svolání a konání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny podle názoru navrhovatelů jednoznačně selhává v testu potřebnosti, není nutné se již zabývat testem přiměřenosti. Nadto však navrhovatelé zdůraznili, že zásah do práv a chráněných hodnot je tu enormní. No tak o tom tady taky mluvíme. Zvláště poslancům, kteří byli řádně omluveni z jednání 7. schůze Poslanecké sněmovny dne 2. 11. 2010, bylo pošlapáno jejich legitimní očekávání, že toho dne se dotčené čtyři návrhy zákonů včetně napadeného nebudou projednávat. Ale toto legitimní očekávání bylo dotčeno i u poslanců, kteří se již tak v časové tísni seznamovali s předloženými návrhy zákonů, konzultovali je a připravovali k nim pozměňovací návrhy. Svolání mimořádné schůze s lhůtou 40 minut, odporující zvyklostem i smyslu § 51 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, tak výrazně zhoršilo dopady samotného vyhlášení stavu legislativní nouze a vedlo ve svém důsledku k tomu, že mezi předložením návrhu zákona a jeho schválením uplynuly jen čtyři dny, z toho dva pracovní. Toto čtyřdenní projednávání návrhu zákona navíc ještě na začátku čtvrtého dne nebylo předvídatelné.

Pojďme se teď zabývat dalším odstavcem, který má název, a to je taky potřeba si poslechnout ty argumenty: Neodůvodněné odepření obecné rozpravy. A tady, protože ta teprve přijde, tak jenom abychom si řekli, kam už to tady směřujete.

Odstavec 16. Navrhovatelé zpochybňovali rovněž i postup, jakým bylo znemožněno konání obecné rozpravy při příjímání napadeného zákona. Podle § 99 odst. 7 jednacího řádu Poslanecké sněmovny může Sněmovna rozhodnout ve stavu legislativní nouze, že od obecné rozpravy ve druhém čtení se upouští. Tím se může veškeré projednávání návrhu zákona v plénu Sněmovny redukovat na podrobnou rozpravu druhého čtení a bezprostředně následující třetí čtení, zakončené závěrečným hlasováním. Citované ustanovení § 99 odst. 7 jednacího řádu Poslanecké sněmovny je podle názoru navrhovatelů třeba rovněž interpretovat s ohledem na ústavní principy a hodnoty a ve smyslu čl. 22 Listiny základních práv a svobod. Dále je třeba přihlédnout k odlišné funkci obecné a podrobné rozpravy podle § 93 a 94 JŘPS - už to budu číst tou zkratkou, jednací řád Poslanecké sněmovny -, kdy obecná rozprava je chápána jako prostor pro politickou diskusi a podrobná rozprava jako prostor již jen pro podávání pozměňovacích návrhů se stručným odůvodněním. Tuto praxi navrhovatelé dokládali obsáhlými citacemi z vyjádření a přednesů bývalých i současných funkcionářů předsedajících schůzím Poslanecké sněmovny, které dokazují, že skutečně vyžadují odlišení obecné a podrobné rozpravy. Upuštění od obecné rozpravy tedy dle navrhovatelů znamená další významné zkrácení svobody projevu poslance a svobody parlamentní rozpravy, protože vede poslance - s výjimkou poslanců s přednostním právem hovořit - k tomu, aby hovořili jen v souvislosti s předkládáním pozměňovacího anebo jiného návrhu a svou řeč omezili na odůvodnění takového návrhu. Jinak se vystavují zásahu předsedajícího Poslanecké sněmovny, jako tomu bylo i v posuzovaném případě, a k němuž došlo pouhý den poté, co byl Poslaneckou sněmovnou přijat napadený zákon. Postup sněmovní většiny, která rozhodla, že od obecné rozpravy ve 2. čtení se upouští, ačkoli výbor pro sociální politiku doporučil projednávat tento návrh zákona ve 2. čtení jak v obecné rozpravě, tak všechny i v rozpravě podrobné, tedy znamená zásah do ústavně zaručených práv poslanců podle čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny a občanů podle čl. 21 odst. 1 Listiny. Proto i tento zásah navrhovatelé podrobili testu jeho vhodnosti, potřebnosti a přiměřenosti.

Jasně, vy jste zatím ve fázi, že jste omezili na dvakrát pět minut. Ale tady je potřeba samozřejmě přihlédnout k tomu, o čem tady hovořím, že tady skutečně navrhujete plošně omezovat ústavně zaručená práva svobod občanů úplně neodůvodněně. Takže proto si právě myslím, že je zcela nevhodné i z toho právního hlediska, abyste omezovali prostě také právo vyjádřit se řadovým poslancům. Protože tady každý poslanec zastupuje určité gros voličů, určité množství voličů, a u takto závažného návrhu, který tady předkládáte, samozřejmě negativně závažného, v negativním slova smyslu omezujete lidi, tak byste měli umožnit se vyjádřit. Jinak je to opravdu totalita. Ale to vy víte a záměrně to takto prosazujete. A vůbec vám to nevadí.

Bod 17. Ale ono to možná ještě navrhnete, proto je potřeba si to tady právě rozebrat, protože nevíme, s čím, dalším totalitním návrhem, protidemokratickým přijde předseda klubu KDU-ČSL pan Výborný. To je takový tady ten lídr toho, že omezit, omezit, omezit lidi, poslance, nepohodlné poslance. Takže proto je potřeba si to říci včas a to je dneska ten správný bod teď, protože mluvíme o té legislativní nouzi, jestli ano, nebo ne. Protože poté, až si to navrhnete a prohlasujete, no tak to už bude pozdě, abychom vám to vysvětlovali. Takže je to logické, že je to potřeba rozebrat nyní.

Bod 17. Upuštění od obecné rozpravy je sice dle názoru navrhovatelů způsobilé jednání Sněmovny zrychlit, ale opět spíše ve vztahu k zájmu na projednání návrhu zákona ještě v tomto případě tedy "starým" Senátem, protože ve vztahu k nabytí účinnosti zákona k 1. 1. 2011 je takto získaná časová úspora naprosto marginální. Postup sněmovní většiny však dle navrhovatelů selhává v testu potřebnosti. Omezení parlamentní debaty upuštěním od obecné rozpravy se jeví jako naprosto bezdůvodné, neboť konání obecné rozpravy nikterak neohrožovalo dosažení deklarovaného cíle, tedy nabytí účinnosti zákona k 1. 1. 2011 z důvodu zamezení značným hospodářským škodám. Na okraj navrhovatelé poznamenali, že opoziční poslanci nikterak nezavdávali příčinu k vládními představiteli artikulovaným obavám, že se uchýlí k obstrukci, tedy ke zdržování či znemožňování parlamentního jednání. Případná obava z obstrukcí dnešní opozice tak nebyla ničím podložená.

No tak to je taky zajímavý moment se zamyslet. Protože jedna věc je obavy z obstrukce, druhá věc je, že vy vlastně neumožníte takto zásadní věc v klidu projednat. Takže my neobstruujeme, my se domáháme tady toho, aby tady proběhla vůbec diskuse na to. Adekvátní diskuse. A zase, vládní poslanci lžou a schválně nálepkujou, obstrukce a tohle. Jako kdybychom tady dělali něco špatného. Za a) přeborníci v obstrukcích jsou naopak vládní pětikoalice, jestli si... pardon, současná vládní pětikoalice, v minulém volebním období opozice, stejně jako SPD jsme byli v opozici. A mimochodem kvůli obstrukcím dodnes není dovolená Rada České televize. Tady jste si brali pauzu tuším asi deset nebo dvanáct hodin, jestli si pamatuju dobře. ***