(2.30 hodin)
(pokračuje Marie Pošarová)
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. V případě daní z příjmů na úrovni Evropské unie platí, že pravomoc stanovit a vybírat daně spadá do výlučné kompetence členských států Evropské unie. I z tohoto důvodu se orgány Evropské unie, pokud jde o daně, věnují zejména úpravě výběru daní nepřímých, spotřební daně například nebo DPH, a to zvláště těm jejich aspektům, které mají mezinárodní charakter a které jsou obhajitelné z hlediska projektu evropského unijního vnitřního trhu, například zákaz daňové diskriminace, otázka dvojího zdanění, boj proti daňovým podvodům a tak dále. Navrhovaná právní úprava není v rozporu s právními předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými právními zásadami legislativy Evropské unie.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí a na podnikatelské prostředí České republiky. Přímý finanční dopad navrhované novely na státní rozpočet České republiky nelze přesně a beze zbytku odhadnout a formulovat. Na jedné straně je jisté, že v důsledku navrhovaných opatření poklesnou veřejné příjmy státu, potažmo dále krajů a obcí v oblasti přímých daní, konkrétně co se týče výběru daně z příjmů fyzických osob. V důsledku poklesu daňové povinnosti, a tedy nárůstu čistých příjmů jednotlivců a domácností, rodin lze ale jednak očekávat částečné snížení objemu vyplácených dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi, a ještě významněji by přímé negativní dopady navrhovaného opatření na příjmy státního rozpočtu kompenzoval vyšší výběr nejrůznějších nepřímých daní, ať už je to DPH, spotřební daně, majetkové daně, v důsledku zvýšení koupěschopné poptávky jednotlivců a domácností.
Pokud bychom měli učinit rámcový propočet dopadů návrhu a vyjdeme-li z oficiálních statistik, kolem 3,4 milionu zaměstnanců plus 2,1 milionu osob podávajících roční daňové přiznání ze samostatné činnosti, přičemž obě skupiny se částečně překrývají, při vědomí všech nepřesností změn statistických dat o počtu plátců daně v důsledku předpokládaného růstu nezaměstnanosti, skutečnosti, že určité množství poplatníků odvádí s ohledem na slevy a zvýhodnění již nyní nulovou daň z příjmů, činil by jednostranný výpadek na straně veřejných příjmů státního rozpočtu kolem 30 miliard korun ročně, s tím, že značná část tohoto objemu by se později stala příjmem veřejných rozpočtů v jiné podobě, respektive v rámci vyššího výběru daní.
Obdobná teze platí i v případě dopadů navrhovaných změn na rozpočty krajů a obcí. Vedle zákona o rozpočtovém určení daní lze očekávat na jedné straně alikvotní propad na straně příjmů, to znamená u rozpočtu krajů o 8,92 % a u rozpočtu obcí o 23,58 % celostátního hrubého výnosu daní z příjmů. U krajů by šlo zhruba o propad o 2,7 miliardy korun ročně a u obcí o 7,1 miliardy korun ročně, a na straně druhé zase růst objemu jejich příjmů v rámci podílů z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty.
Pro podnikatelské prostředí by navrhované opatření znamenalo stimul v první řadě ve smyslu očekávatelného zvýšení poptávky po zboží a službách, sekundárně například i tím způsobem, že by u některých občanů stoupla ochota nastoupit do standardního zaměstnaneckého poměru, a byla by tak určitým způsobem uspokojena poptávka některých zaměstnavatelů po pracovní síle.
Předpokládané sociální dopady navrhované právní úpravy včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé a osoby se zdravotním postižením. Navrhovaná právní úprava bude mít příznivé sociální dopady pro mnoho pracujících a podnikajících občanů a samozřejmě pro jejich rodiny. Bude znamenat i dost významné zvýšení jejich disponibilních příjmů, mnoho občanů díky jejímu zavedení nebude muset nadále žádat o sociální dávky. Pomůže i občanům v takzvaných dluhových a exekučních pastech tím, že významně zvýší jejich schopnost splácet finanční závazky, respektive splatit je rychleji než dosud. Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní a podpůrný dopad na rodiny tím, že zvýší jejich čisté disponibilní příjmy. Předpokládaná úprava také velmi výrazně finančně pomůže sociálně slabým, nízkopříjmovým skupinám obyvatel a osob se zdravotním postižením, jelikož významně navyšuje speciální daňové slevy určené právě jim.
Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na životní prostředí. Předpokládaná právní úprava nemá žádný vliv na stav životního prostředí v České republice.
Zhodnocení platného právního vztahu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, které by bylo diskriminační vzhledem k ústavnímu požadavku rovnosti žen a mužů.
Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní vliv na ochranu soukromí a osobních údajů u žádného ze subjektů, jehož se dotkne.
Zhodnocení korupčních rizik navrhované právní úpravy. Navrhovaná právní úprava nevnáší negativní dopad do oblasti korupčních rizik a ani nezakládá jejich nové možnosti.
Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na bezpečnost nebo obranu státu. Předpokládaná právní úprava nemá žádný vliv a dopad na bezpečnost a ochranu státu. Navrhujeme se zvýšením základní slevy na poplatníka tedy na 37 260 korun ročně, to znamená 3 105 korun měsíčně u zaměstnanců.
K bodu 2. Navrhujeme zvýšení slevy na manžela, manželku žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti na 37 260 korun ročně, je-li tomuto manželovi, manželce přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se pak tato částka na 2násobek. Současně navrhujeme zvýšení hranice vlastního ročního příjmu manžela, manželky, do které může být uplatněna sleva na tohoto manžela, manželku na 102 000 korun ročně.
K bodu 3. Navrhujeme zvýšení základní roční slevy na invaliditu, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároků na výplatu tohoto invalidního důchodu, starobního důchodu, a to z 2 520 korun na 5 040 korun.
K bodu 4. Navrhujeme zvýšení rozšíření roční slevy na invaliditu, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod, z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že invalidní (?) ve třetím, stupni zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni, a to z 5 040 korun na 10 080 korun.
K bodu 5. Navrhujeme zvýšení roční slevy na držitele průkazu ZTP/P, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, a to z 16 140 korun na 24 210 korun.
K bodu 6. Navrhujeme zvýšení roční slevy na studenta u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let, a to z částky 4 020 korun na částku 8 040 korun.
Proto navrhujeme tento bod. Děkuji. ***
