(1.40 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
V důsledku poklesu daňové povinnosti, a tedy nárůstu čistých příjmů jednotlivců a domácností, rodin, lze ale jednak očekávat částečné snížení objemu vyplácených dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi, a ještě významněji by přímé negativní dopady navrhovaného opatření na příjmy státního rozpočtu kompenzoval vyšší výběr nejrůznějších nepřímých daní - DPH, spotřební daň nebo majetkové daně - v důsledku zvýšení koupěschopné poptávky jednotlivců a domácností.
Pokud bychom měli učinit rámcový propočet dopadů návrhu a vyjdeme-li z oficiálních statistik cirka 4,3 milionu zaměstnanců plus cirka 2,1 milionu osob podávajících výroční daňové přiznání ze samostatné činnosti, přičemž obě skupiny se částečně překrývají, při vědomí všech nepřesností, změn statistických dat o počtu plátců daně v důsledku předpokládaného růstu nezaměstnanosti, skutečnosti, že určité množství poplatníků odvádí s ohledem na slevy a zvýhodnění již nyní nulovou daň z příjmů a tak dále, činil by jednostranný výpadek na straně veřejných příjmů státního rozpočtu cirka 30 miliard korun ročně s tím, že značná část tohoto objemu by se později stala příjmem veřejných rozpočtů v jiné podobě, například v rámci vyššího výběru jiných typů daní. Ale to nevím, jestli by pan ministr přežil ve zdraví, kdybychom mu sebrali 30 miliard ze státního rozpočtu.
Obdobná teze platí i v případě dopadů navrhovaných změn na rozpočty krajů a obcí, kde dle zákona o rozpočtovém určení daní lze očekávat na jedné straně alikvotní propad na straně příjmů, to znamená u rozpočtů krajů o 8,92 % a u rozpočtu obcí o 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daní z příjmů. To je, u krajů by šlo zhruba o propad o 2,7 miliardy korun ročně a u obcí o 7,1 miliardy korun ročně. A na druhé straně zase růst objemu jejich příjmů v rámci podílu z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty. Takže to určitě pro státní rozpočet ani pro rozpočty krajů není úplně jednoduché.
Pro podnikatelské prostředí by navrhované opatření znamenalo stimul. V první řadě ve smyslu očekávatelného zvýšení poptávky po zboží a službách, sekundárně například i tím způsobem, že by u některých občanů stoupla ochota nastoupit do standardního zaměstnaneckého poměru, a byla by tak určitým způsobem uspokojena poptávka některých zaměstnanců po pracovní síle.
Jaké jsou sociální dopady? Navrhovaná právní úprava bude mít příznivé sociální dopady pro mnoho pracujících, protože jim vlastně zůstane víc peněz v peněženkách, a také podnikajících občanů, a pro jejich rodiny bude znamenat i dost významné zvýšení jejich disponibilních příjmů. Mnoho občanů díky jejímu zavedení nebude muset nadále žádat o sociální dávky. Proto to vlastně navrhujeme, proto to děláme. Pomůže i občanům v takzvaných dluhových a exekučních pastech tím, že významně zvýší jejich schopnost splácet finanční závazky, respektive splatit je rychleji než dosud. Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní a podpůrný dopad na rodiny tím, že zvýší jejich čisté disponibilní příjmy. Předkládaná úprava také velmi výrazně finančně pomůže sociálně slabým, nízkopříjmovým skupinám obyvatel a osobám se zdravotním postižením, jelikož významně navyšuje speciální daňové slevy určené právě jim.
Předkládaná právní úprava nemá žádný vliv na stav životního prostředí. Navrhovaná právní úprava neobsahuje také ustanovení, které by bylo diskriminační vzhledem k ústavnímu požadavku rovnosti žen a mužů a nebude mít také negativní vliv na ochranu soukromí a osobních údajů u žádného ze subjektů, jehož se dotkne. Navrhovaná právní úprava nevznáší negativní dopad do oblasti korupčních rizik ani nezakládá jejich nové možnosti. Předkládaná právní úprava nemá žádný vliv na dopad na bezpečnost a ochranu státu.
A to, pane předsedající, by asi k tomuto zákonu bylo všechno, a já vám ještě jednou zopakuji, abyste si to mohl zapsat, je to zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, sněmovní tisk číslo 23. A děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji zde žádost s přednostním právem pana poslance Jana Jakoba, tak se chci zeptat, zda ta přihláška platí, nebo ne? (Ne.) V tom případě přihláška propadá.
Nyní budeme postupovat podle řádně přihlášených k pořadu schůze. Jako první vystoupí pan poslanec Jaroslav Bašta, připraví se pan poslanec Jan Síla. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Bašta: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, žádám o zařazení bodu Stanovisko vlády k dnešnímu zahájení války mezi Ruskou federací a Ukrajinou a informace potenciálního zapojení České republiky do tohoto konfliktu.
Světoznámý, nedávno zesnulý spisovatel fantasy Terry Pratchett v jedné své knize si vymyslel fiktivní čínskou kletbu, velmi rafinovanou. Jestliže urazíte Číňana, on se na vás podívá a řekne: Přeju ti, abys žil v zajímavých časech. A já mám pocit, že jsme někoho museli hrozně naštvat, protože žijeme v těch zajímavých časech už dva roky, a ta největší překvapení přicházejí v těch posledních dnech. Za jedno z nich považuji to, že nejvyšší představitelé Spojených států a organizace NATO již v minulém týdnu předpověděli začátek války mezi Ruskem a Ukrajinou na den, hodinu a způsob přesně. Měla začít 16. února ve 3 hodiny ráno moskevského času kybernetickými útoky, bombardováním a následně vtržením za ukrajinské teritorium. Jako historik vám mohu říci, že něco podobného dějiny neznají. Je to záležitost, která patří spíše do Guinnessovy knihy rekordů a kuriozit. To je první moment.
Druhý moment, který je v tomto případě ještě zajímavější, je to, že Ukrajina, která má být objektem toho napadení, toto přesvědčení a tyto informace nesdílí a naopak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj říkal, že není třeba vytvářet paniku, že to škodí jeho zemi a že by se mělo pokračovat v jednání. Takže z tohoto důvodu je docela zajímavé se podívat na to, proč tato situace vznikla, proč se tady dostává vlastně země, která má být napadena, poněkud do rozporu s tím, kdo ji varuje a snaží se jí pomáhat. Ona z toho spíše vyplývá jedna důležitá věc. On to primárně není konflikt mezi Ruskou federaci a Ukrajinou, primárně je to konflikt mezi Ruskou federací a Spojenými státy.
A je dobré se podívat na výchozí pozice obou stran. Pokud jde o Spojené státy, ty posledních pět let od roku 2016 ve své vnitřní politice žijí ve stavu, který mnozí nazývají studená občanská válka. Vypuklo to hned během voleb Donalda Trumpa, pokračovalo to po celé čtyři roky jeho prezidentství a to všechno vyvrcholilo při dalších volbách. V nich došlo k jedné věci, která se velice nepříznivě zapsala nejen do toho, co se děje ve Spojených státech, ale má to dopad i na další země Evropské unie. Zvedla se tam po dlouhých letech karta rasismu nejenom protibělošského, ale také protiasijského. Četli jsme o tom dost. Takže Spojené státy se tím pádem dostaly do vnitřních problémů ve všech oblastech života společnosti. ***
