(1.50 hodin)
(pokračuje Jaroslav Bašta)
Další negativní vývoj může vést až na hranu nikoliv studené, ale již horké občanské války, případně o snahu o secesi některých států ze svazku unie. Spojené státy postupně tím pádem také ztrácejí mezinárodní prestiž jako vedoucí stát v boji za demokracii a lidská práva, mimo jiné proto, co se stalo v létě v Afghánistánu. Je ohrožena úloha dolaru jako rezervní světové měny, protože čím dál tím více zemí začíná ve svých obchodech používat národní měny. Tím pádem se Spojené státy potýkají s hrozbou krize ekonomické, politické i vojenské, zaostávají ve vývoji moderních zbraňových systémů. Toto samozřejmě právě ve spojitosti třeba s Afghánistánem a s tím, co se dělo v poslední době, začíná rozvolňovat vnitřní vazby v NATO.
Druhá strana konfliktu má pro to také své důvody. Pro vedení Ruské federace je tato příležitost dobrá k tomu, aby odvedla pozornost od vnitřních problémů, zejména ekonomických a sociálních, nicméně přes usilovnou snahu Spojených států tomu zabránit, Ruská federace posiluje spolupráci s dalšími zeměmi, s Čínou, Brazílií, Jihoafrickou republikou, Egyptem, Venezuelou, Kubou, ale i s některými členskými státy NATO - s Tureckem, Maďarskem, dokonce i Spolkovou republikou Německo. Ruská federace si udržuje a upevňuje svoji sféru vlivu v řadě asijských postsovětských republik. Postupně spoluprací s Čínou získává vojenskou a technickou převahu nad Spojenými státy. Takže když se podíváme na pravděpodobné motivy a cíle obou stran, docházím k závěru, že za prvé Spojené státy jsou pod tlakem času - vývoj situace, který je popsán, vyžaduje řešení. Z tohoto důvodu potřebují narušit mezinárodní obchodní vztahy Ruské federace a tím omezit jejich finanční možnosti a ekonomický vývoj, narušit vnitřní jednotu ruské společnosti. Nutně potřebují rozšířit svoji strategickou převahu v nástupním prostoru proti Ruské federaci východní členské státy NATO - Litva, Lotyšsko, Polsko, Slovensko, ale hlavně Ukrajina. Zatím se jim nedaří aktivizovat a držet pod svým vlivem většinu asijských postsovětských republik.
Klíčovým momentem, který se ukazoval právě v posledním měsíci, je snaha narušit a zastavit ekonomickou spolupráci států Evropské unie s Ruskou federací, především v energetice. Myslím, že všichni jsme si velice všimli, že při každém projevu, který se zmiňoval o ruské agresivitě, se zároveň mluvilo o plynovodu Nord Stream 2 a o nutnosti jeho zastavení. Nepřetržitou protiruskou propagandou se snaží Spojené státy dosáhnout toho, aby se Ruská federace jevila jako nedůvěryhodná, zákeřná, agresivní. Zároveň chtějí vyhrocenou mezinárodní situaci využít jak ke stabilizaci své vnitrostátní situace, tak k posílení svého ekonomického vlivu na státy Evropské unie, třeba dovozem zkapalněného plynu.
Pokud jde o Ruskou federaci, ta má zájem na udržení stabilních obchodních i politických vztahů se státy Evropské unie, ovšem jen do doby, kdy je nahradí spoluprací s Čínou. To já osobně považuji za sebevražedné počínání ze strany Ruska. Současný stav prostoru Ukrajiny jí vyhovuje. Ukrajina je v důsledku těch dvou povstaleckých republik a ruské hrozby nestabilní jak po stránce ekonomické, je vydíratelná zejména v oblasti surovinové, energetické, finanční stability a tak dále, tak i po stránce vnitropolitické. Nemá kontrolu nad svým územím - Doněcká lidová republika, Luhanská lidová republika. Nemá plnou kontrolu nad ozbrojenými silami, značný vliv některých oligarchů na ozbrojené síly a mnohdy vytváření paralelních ozbrojených jednotek.
USA svojí kampaní postupně ztrácí důvěryhodnost. Z tohoto důvodu je v zájmu Ruské federace prodlužovat tento stav a tím oslabovat vůdčí postavení Spojených států. Já už jsem citoval postupnou změnu postoje prezidenta Ukrajiny Zelenského... (V sále je velký hluk.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale přece jen vás, kolegové a kolegyně, požádám o mírné ztišení. Prosím, pokračujte.
Poslanec Jaroslav Bašta: Ano. ... Na zklidnění situace, váhavý postoj Spolkové republiky Německo k dodávkám zbraní a munice pro Ukrajinu, postoj Francie a tak dále, některé vojensko-technické aspekty možného konfliktu.
Základní podmínka pro agresi Ruské federace: Agrese by měla být v souladu s národními zájmy Ruské federace, a tak i podle toho, co zaznívá, se to zatím nejeví. Agrese není v jejich zájmu. Měla by devastující dopad na mezinárodní postavení Ruské federace a posílení prestiže USA právě na úkor Ruské federace. Agrese by vedla k posílení role NATO v Evropě a posílení dalších vojensko-politických uskupení - ASEAN a dalších. Musí být vytvořeny základní podmínky příznivé pro agresora pro akceptování této akce v rámci vnitřní i zahraniční ruské politiky a hlavních politických aktérů. Jaká může být reakce na mezinárodní scéně, ať již politická, ekonomická, či vojenská, včetně států bývalého Sovětského svazu, je jasné. Výkaz zisků a ztrát by byl pro Ruskou federaci naprosto nepříznivý.
Současná masivní propaganda a dezinformace o ruské agresivitě a záměru obsadit Ukrajinu by v případě realizace této vojenské akce ze strany Ruské federace znamenalo absolutní ztrátu důvěryhodnosti Ruské federace na mezinárodní scéně a absolutní růst prestiže USA. Tato akce by mohla znamenat zvýšenou aktivizaci, i vojenskou, protirusky zaměřených některých bývalých republik Sovětského svazu - Gruzie, Ázerbájdžánu a dalších. To by znamenalo permanentní ohrožení zejména podél celé jižní hranice Ruské federace. ***
