(3.20 hodin)
Poslankyně Berenika Peštová: Já jsem řádně čekala na diskusi, respektive řádně jsem čekala na to a měla jsem danou přihlášku, že jsem chtěla načíst svůj bod a chtěla jsem změnu programu. Ano, jsme v demokratickém státu. Pan poslanec Okamura měl delší slovo, ale řádně jsem čekala. V každém případě byla jsem v šoku a jsem stále v šoku a doufám, že to bude mít nějakou odezvu.
Pane poslanče, máte nějaký problém, prostřednictvím paní předsedající? Já jsem taky unavená.
Tak se ráda vyjádřím ke svému bodu konečně. Ráda bych navrhla nebo předřadila bod - sněmovní tisk 56, který je na programu, ale myslím si, že by měl být předřazen a měl by být dán jako druhý, neboť jsem i jeho zpravodajem, tak jako jsem zpravodajem tisku 55, který již byl schválen a bude projednáván ve výboru životního prostředí v příštím týdnu, a tyto dva zákony jsou ve své podstatě jak dvojčata, protože jeden je zákon, který říká zákaz jednorázových plastů, a druhý zákon je změnový zákon, který samozřejmě doprovází tento zákon.
A jak již jsem se jednou snažila, aby tento zákon šel společně s tímto zákonem, tak již v kuloárech v současné době, a je to intenzivnější, se skloňuje, že budou k tomuto zákonu změnovému postupně načítány pozměňovací návrhy, a jeden z nich je povinné zálohování. Sama jsem si k tomu připravila dost silnou argumentaci, ať pro, či proti, a proto bych byla ráda, aby tento tisk byl zařazen jako druhý bod tohoto programu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Dále je přihlášen v pořadí pan poslanec Jaroslav Faltýnek. Opět ho nevidím v sále, propadá na konec. A dále paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní předsedající, také dobré ráno. Já jsem svoji žádost o zařazení do programu odevzdala v 9.00 hodin ráno, takže si nemyslím, že by to byla z naší strany nebo od nás poslanců nějaká obstrukce k tomu, že tady zařazujeme body v půl čtvrté ráno. Bohužel ten prostor k tomu nebyl.
Svůj nový bod jsem trochu pozměnila, protože vidím, že je dnes omluven pan ministr práce a sociálních věcí pan Jurečka, takže můj bod se jmenuje Informace o čerpání příspěvku na bydlení. Nevím, jestli do vašich poslaneckých kanceláří chodí občané, které postihla věc se zdražováním energií, povídáme si o tom a oni se mě ptají, kolik vlastně z těch zmiňovaných občanů - jestli vím, kolik z těch zmiňovaných občanů se na úřady práce obrátilo s tím, že tento příspěvek na bydlení chtějí čerpat. Lidé, na které zdražení energií dopadlo - pan ministr měl mnoho článků a říkal, že to dostanou všichni, které to postihlo, neuznává, aby se to udělalo plošně pro všechny lidi, i pro střední třídu, protože na úřady práce chodí pořád jedni a ti samí lidé. Máme webovou kalkulačku, kdo jste si ji zkusil zadat, tak nevím, na kolik lidí to vyjde, a hlavně kdo si pro ten příspěvek na bydlení půjde.
Jenom připomenu, než tady přečtu od pana ministra pár vět, které poskytl médiím, co k příspěvku na bydlení občané všechno potřebují a proč právě mnoho z nich - a já teď přemýšlím o tom - že mnoho z nich opravdu si pro to nejde, protože toto podniknout pro lidi, kteří v životě na úřadu práce nebyli, stydí se, a tak tam radši nejdou. Asi panu ministrovi zbude víc peněz z toho, co na to vyčlenil, takže jenom přečtu - myslím si, že to bude i dobrá vlastně naše propagace pro občany, kteří třeba si ještě pro ten příspěvek nepřišli - tak jim tady přečtu, co je k tomu potřeba, i když běží třeba reklama před hlavním filmem v televizi, ale někdo na to nekouká.
O příspěvek na bydlení se žádá na úřadu práce dle vašeho skutečného pobytu. Posuzují se vaše čisté příjmy, respektive příjmy vaší rodiny a uhrazené náklady na bydlení, jejich průměr za minulé kalendářní čtvrtletí. Náklady obsahují celkové náklady na bydlení včetně energií a je třeba splnit tři podmínky.
Za prvé, bydlíte v bytě na základě nájemní smlouvy, podnájemní smlouvy, služebnosti, věcného břemene nebo jste vlastníkem bytu nebo domu, pro období roku 2022 vlastník stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, popřípadě jste členem bytového družstva.
Za druhé, 30 % vašich příjmů, v Praze 35 %, to je, že se váš příjem vynásobí 0,3 a v Praze 0,35, vám nestačí na úhradu nákladů na bydlení. Druhá podmínka.
Třetí: 30 % vašich příjmů, v Praze 35 %, je nižších než takzvaný normativní náklad na bydlení.
Toto je pro občany, kteří si chtějí jít na úřad práce, ale oni jim určitě poradí. Nicméně zdá se, že obavy přesně potvrdily to, o čem jsme tady mluvili, protože polovina měsíce je za námi a podle informací lidí, kteří na úřadech práce pracují, opravdu žádný velký zvýšený zájem neregistrují. Jak říkám, to potvrzuje naše obavy, že lidé o možnosti čerpat příspěvek buď stále nevědí, nebo mají velký problém na úřad práce jít a žádat si o sociální dávku.
Podle předběžných informací, které bohužel nemám k dispozici celostátně, to přiznám, to vypadá, že tento upravený nebo navržený příspěvek na bydlení... si o to nepožádala ani polovina lidí, kteří na to mají nárok, a to číslo si myslím, že je ještě menší. Chtěla jsem ten bod zařadit, jestli by pan ministr tu cílenou pomoc nám mohl trochu shrnout, protože opravdu ti lidi se dostávají do velkých finančních problémů.
Jak jsem říkala, zaznamenala jsem vznik internetové kalkulačky, které má lidem pomoci, což pokládám za nedostatečné, protože do té tíživé situace se v současné době dostávají zejména lidi, kteří neumějí s internetem, tak dobře pracovat s kalkulačkou, nebo si ty informace vůbec najít.
Jak jsem říkala, chtěla bych tento bod zařadit na program této schůze, protože tato schůze bude trvat asi dlouho, a myslím si, že pan ministr Jurečka je dneska omluven, tak věřím, že tady aspoň jeden den při této schůzi bude, aby nás opravdu seznámil s tím, jak tu cílenou pomoc, kterou píše, cituji: "Rozhodli jsme se jít cestou adresné konkrétní pomoci, a to cestou příspěvku na bydlení. Zvýšili jsme normativy a pro rok 2022 jsme udělali možnost, aby vláda mohla normativ ještě upravit, pokud bude třeba." Dávala jsem pozměňovací návrh, který nebyl přijat. My jsme nechtěli, že vláda může, ale musí, což neprošlo. ***
