Posledními legislativními změnami i přístupem armády se sice situace značně zlepšila k lepšímu, ale ani tyto změny zřejmě nepovedou k výraznému navýšení stavu. Samotná koncepce je spíše vhodná pro vytváření záloh bojových útvarů s cílem motivovat studenty a čerstvé absolventy škol ke službě u elitních jednotek nebo pro zajímavou práci s vojenskou technikou, jako jsou například tanky, bévépéčka či drony. K současným aktivním zálohám se také nově dostávají lidé, kteří jsou schopni a ochotni najít si v kuse šest týdnů pro základní výcvik a splnit stejné fyzické požadavky jako profesionální voják. To jsou právě ty požadavky, které deklasují většinu zájemců o tuto službu. Pro typického otce, který má doma děti, ženu, bydlení s hypotékou, je většinou zcela nepřijatelné na takto dlouhou dobu opustit rodinu a často i riskovat svou práci. Pokud je potřeba získat potřebnou kvantitu v dostatečné kvalitě, je potřeba vytvořit koncept záloh, který bude vycházet z reálných možností naší populace a nebude požadovat výsledky okamžitě, ale bude dostačující, že schopnosti jednotlivce i celku se budou rozvíjet postupně.

Nebylo by příliš praktické měnit současný systém aktivních záloh, který má při směřování výcviku primárně jako zálohy bojových útvarů zcela jistě smysl, ale bylo by vhodné jej doplnit o další úroveň aktivních záloh, který budu dále v textu nazývat teritoriální obrana, protože to jasně vystihuje její úlohu. Teritoriální obrana by měla primárně cílit na muže a ženy ve věku 30 až 50 let, byla by primárně určena na strážní službu kritické infrastruktury a po dosažení potřebných počtů by mohla pomáhat při budování zátarasů, minování, demoličních pracích, obsluhovat klamné cíle, makety. Využití by mohli mít jako řidiči nákladních aut a speciální techniky nebo pomocný letecký personál. Svoji roli by teritoriální obrana mohla mít i v podpoře během přírodních a průmyslových katastrof, zhroucení infrastruktury, teroristických útocích, při ochraně hranic, budování silničních zátarasů spojených s kontrol osob a vozidel, pátrání po ztracených či hledaných osobách, ochraně měkkých cílů, v patrolování v evakuovaných či jinak ohrožených oblastech, pomoc při ochraně předmětů a objektů nezbytných k přežití, záchranné práce, evakuace, zatemňování, ochrana, kontrola krytů.

Teritoriální obrana by konečně mohla být platformou, jak by armáda získala drahé či nedostatkové odbornosti pro přípravu mobilizace nebo specialistů pro podporu bojových i nebojových jednotek, jako IT odborníci, řidiči, kuchaři, právníci, specialisté na elektroniku, pozemní letecký personál, zdravotníci, psychologové, jazykoví specialisté, logistici a manažeři.

Nejen mezi částí střelců, ale mezi občany mimo střeleckou komunitu je ochota vstoupit do teritoriální obrany při splnění několika základních požadavků. Za prvé dobrovolnost, respekt a jejich smysluplné využití, za druhé přiměřená časová náročnost, za třetí adekvátní fyzické nároky, za čtvrté motivace a dostatečně atraktivní výcvik, za páté návaznost na své bydliště, za šesté v případě operačního nasazení stejné podmínky jako současné aktivní zálohy, za sedmé možnost využít své legálně držené zbraně.

Dobrovolnost, respekt a jejich smysluplné využití: dobrovolnost je základní požadavek na tento typ záloh a musí být jasně definovány podmínky nasazení bez průběžných účelových změn. Příslušníkům teritoriální obrany by musely od politiků i Armády České republiky přicházet jasné signály, že se s nimi počítá jako s důležitou součástí obrany České republiky, a tato podpora by musela být nejen slovní, ale podpořená odpovídající legislativní, finanční, materiální podporou a výcvikem, který odpovídá aktuálním hrozbám a roli teritoriální obrany. Výcvik by měl být ze strany Armády České republiky dobře zabezpečen logisticky a personálně, a tak respektovat volný čas dobrovolníků a jejich ochotu věnovat ho výcviku.

Přiměřená časová náročnost: podle novelizace branného zákona z 1. 7. 2016 má základní výcvik aktivních záloh trvat až dvanáct týdnů a délka výcviku má být až čtyři týdny v roce. Toto navýšení délky výcviku oproti minulosti sice zvýší kvalitu výcviku, ale nepovede to ke zvýšení atraktivnosti pro většinu zájemců. Kompromisní návrh pro teritoriální obranu počítá s úvodním dvoutýdenním kurzem a šesti víkendy výcviku za rok. Vzhledem k primárnímu účelu teritoriální obrany a cílové skupině zájemců by šest víkendů za rok bylo zachováno po celou dobu aktivního působení u teritoriální obrany a ty by byly doplněny o povinné týdenní cvičení jednou ročně a dobrovolné jedno- až dvoutýdenní specializační kurzy dle zájmu členů teritoriální obrany. Takto časově rozvolněný výcvik by vyřešil z velké části problém se zaměstnavateli a byl by v případě nutnosti zcela realizovatelný ve volném čase dobrovolníků.

Adekvátní fyzické nároky: při výběru dobrovolníků pro teritoriální obranu se musí vycházet z reálného fyzického stavu současné populace a cílové skupiny. Důraz by se měl klást na schopnost splnit úkoly pod přiměřenou psychickou i fyzickou zátěží, při spánkové deprivaci odpovídající předpokládanému využití teritoriální obrany. Více než počet sed-lehů či kliků na čas by měla být oceněna spíše schopnost přesunu v plné polní za současného plnění základních dovedností.

Motivace a atraktivní výcvik: motivace příslušníků teritoriální obrany nemůže být nikdy primárně finanční, i když přiměřená finanční, a zejména materiální podpora je ale nezbytná jako projev zájmu státu o dobrovolníky participující na jeho obraně. Změnami legislativy ve prospěch střelecké komunity v České republice lze výrazně zvýšit atraktivitu konceptu teritoriální obrany právě možností držet zbraně a příslušenství omezované legislativou Evropské unie, či případně toto ještě dále rozšířit. Pro střelce v České republice by byla atraktivní nejen možnost využívat vojenské střelnice a střelivo pro výcvik, ale i organizovaný střelecký a taktický výcvik. Součástí motivace, odměnou a zároveň metodou, jak zvyšovat kvalitu výcviku teritoriální obrany, by bylo zavedení specializačních kurzů, jako zdravotnický radiokurz, ženijně-pyrotechnický výcvik, ostrostřelecký kurz, řidičský výcvik vojenské techniky, obsluha protitankových řízených střel.

Návaznost na svoje bydliště, kraj: při výběru místa působení příslušníka teritoriální obrany je potřeba preferovat jeho nasazení v místě, ke kterému má dobrovolník vazbu v podobě rodiny, přátel, majetku, osobních preferencí či tradicí. Využití výborné znalosti lokálních podmínek a vazeb dává teritoriální obraně výhodu nejen při orientaci v krajině a lze využít i spolupráce a podpory ze strany rodiny a spoluobyvatel, kteří mohou přinést důležité informace nebo zajistit bezproblémové ubytování či zásobování.

Režim a podmínky nasazení příslušníků teritoriální obrany: v případě cvičení, mimořádných cvičení a operačního nasazení teritoriální obrany by bylo potřeba řešit otázku platu, kompenzace zaměstnavateli, pojištění et cetera stejně jako u současných aktivních záloh. Maximální délka operačního nasazení při vojenských událostech by měla primárně řešit čas potřebný k případné mobilizací, to jest tři až šest měsíců, a délka nasazení z nevojenských příčin, jako jsou například přírodní katastrofy, by neměla přesáhnout dva až tři týdny ročně, vše ovšem s možností dobrovolného prodloužení. Pro část střelecké komunity v České republice je atraktivní se vstupem do teritoriální obrany dostat se mimo restriktivní působení Evropské komise a otevírá se rovněž možnost využití jejich civilních zbraní, jejichž obsluhu zvládají často na úrovni nejlepších profesionálních jednotek. Tato otázka je přirozeně nejvíce kontroverzní a vyžadovala by vytvoření legislativního rámce pro jejich využití při plnění úkolů teritoriální obrany, která by spadala pod armádu České republiky.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já vám vstoupím do vašeho projevu, a to z toho důvodu, že na osmou hodinu je svolán mandátový a imunitní výbor v souvislosti s rezignací pana poslance Farského, a aby se mandátový a imunitní výbor mohl sejít, aby nový poslanec mohl složit slib, tak z toho důvodu, aby se nekřížilo jednání Sněmovny a mandátový imunitní výbor, na hodinu přeruším a v 9 hodin ráno budeme pokračovat dalším jednacím dnem. Jste v pořadí, takže poté budete pokračovat ve svém projevu. Do 9 hodin přerušuji jednání schůze. Děkuji vám.

(Jednání přerušeno v 8.00 hodin.) ***