(13.40 hodin)
(pokračuje Roman Kubíček)
Je pravda, že některá velká města, jako je Liberec, České Budějovice, Plzeň, neměla tak drastické nárůsty těchto cen vzhledem k tomu, že vytváří takzvanou kogeneraci, to znamená, vyrábějí elektrickou energii, a vzhledem k jejich cenám dokázala kompenzovat nárůst ceny tepla. Nicméně nárůst jednotlivých energií a ten koktejl, který se vytváří, je pro občany velmi náročný, velmi nebezpečný a bylo by velmi dobré přijmout některá opatření pro to, aby ti lidé byli vůbec schopni zaplatit tuto cenu tepla. Jenom upozorňuji na to, že největší vzrůsty cen došly u těch tepláren, které používají k vytápění plyn, což kdysi dávno byla doporučovaná komodita. A upozorním například na město Česká Třebová, Benešov a Hrádek nad Nisou, kde došlo k nárůstu ceny tepla o 100 %.
Vím, že jednou ze složek, které se započítávají do ceny tepla, jsou takzvané emisní povolenky, které během dvou let vyrostly z 5 euro za tunu oxidu na 92 euro za tunu oxidu a blíží se 100 euro, a bude třeba zahájit jednání v Bruselu o tom, aby tyto emisní povolenky byly obchodovány jenom v rámci emitentů.
Já si myslím, že toto stačí na uvedení, a jenom podotýkám, že se to týká 1 150 000 domácností, takže si dovolím zařadit bod Růst ceny tepla v domácnosti a prosím o zařazení za ten bod, co byl předchozí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: To znamená, za všechny načtené body. Děkuji, pane poslanče.
A nyní je na řadě pan poslanec Drahoslav Ryba a připraví se pan poslanec Radek Vondráček. (Nikdo nejde k řečnickému pultu.) Máme tady pana poslance Drahoslava Rybu? Zdá se, že zde není. Nyní tedy přichází na řadu pan poslanec Radek Vondráček - také ho zde nevidím. A nyní tedy přichází na řadu pan poslanec Radek Vondráček. Také ho zde nevidím, a ten tu má dokonce dvě přihlášky. Dále se potom přihlásil k návrhu pořadu pan poslanec Martin Kolovratník. Ano, toho zde vidím. Tak prosím, pane poslanče, a pan poslanec má dvě přihlášky. Připraví se pan poslanec Jaroslav Faltýnek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, dobré odpoledne, kolegyně, kolegové. Děkuji za to, že jsem se také dostal ke slovu. I já bych na úvod svého vystoupení rád pověděl to, co tady řada z nás v roli opozičních poslanců vnímáme, že násilné přerušení projevu Tomia Okamury a následné vpuštění této schůze do dalších momentů, tedy do jednání o programu, považujeme skutečně za protiprávní a směřující k tomu, že celá schůze bude vyhodnocena jako svolaná protiprávně.
Přesto pokud by to z nějakého důvodu dopadlo jinak, což se může stát - nemohu předjímat, jak rozhodne Ústavní soud - bych i já rád v nějakém rozumném časovém rámci zde představil dva zákony, které považuji za prioritu. Je to z toho důvodu, když jsem slyšel tu debatu včerejší, dnešní, jak tady na plénu, tak ve veřejných vystoupeních řady z nás v médiích, že skutečně těch priorit a důležitých věcí, které si myslíme, že by měly být projednány, je velké množství a jsou mnohem zásadnější než ten tolik diskutovaný, neuralgický ze všech směrů pandemický zákon.
Ten první, o kterém bych chtěl mluvit, je moje první přihláška do rozpravy, v tuto chvíli zatím tedy bod číslo 9, sněmovní tisk 58. Je to vládní návrh, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Je to z logiky věci, takže určitě mě nenařknete z nějaké schválnosti, že jednám nebo chci požádat Sněmovnu o prioritizaci právě dopravního zákona. Je to moje odborná gesce, které se tady v Poslanecké sněmovně věnuji. Takže bavíme se o tomto tisku číslo 58, jeho přesný název - je to změna nejenom zákona č. 13/1997, o pozemních komunikacích, jak se říká, silniční zákon základní, který definuje jednotlivé třídy komunikací, ale je to také změna zákona č. 56/2001, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, to je problematika technické způsobilosti vozidel, stanic technické kontroly, měření emisí a podobně, a ještě v tom balíčku je měněn třetí zákon a ten má č. 168/1999, o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a změně některých souvisejících předpisů.
A teď vysvětlím, proč chci Sněmovnu poprosit o řekněme předřazení nebo prioritizaci tady tohoto zákona. On sice na první pohled vypadá jako relativně nekonfliktní, neproblémový, je i popsán tím, že je to vlastně v uvozovkách pouze implementace zákonů Evropské unie, ale tady chci říct, kolegové, kolegyně, opravdu se vší vážností, je to zákon, kde - nechci přehánět - ale do slova a do písmene jde o bezpečnost silničního provozu, a jde tedy o lidské životy. A víte všichni, jak je naše dopravní síť přetížená, jaké intenzity na našich silnicích dnes a denně zažíváme, ať už na dálnicích, na silnicích první třídy nebo na obchvatech měst. A právě tady ta novela zákona, tisk 58, chce bezpečnost zlepšit, chce více pomoci tomu, aby na silnicích bylo co nejméně vážných nehod, nedej Bože i smrtelných nehod. On se věnuje třem tématům. Za prvé zvyšuje, řídí bezpečnost na vybraných pozemních komunikacích - a teď pozor - už v době jejich projektování, výstavbě a provozování. Za druhé - to není až tak zásadní, to uznávám - upravuje poskytování evropské služby elektronického mýtného, to je téma hlavně pro nákladní tranzitní kamionovou dopravu, která projíždí přes Českou republiku, a za třetí zlepšuje poskytování informací o absenci úhrady časového poplatku či mýtného v přeshraničních oblastech, tedy v takových momentech, kdy nákladní doprava probíhá na hranicích dvou států.
A proč bych rád tento zákon, i případně třeba po dohodě s panem ministrem dopravy Martinem Kupkou, posunul někam v čase této Sněmovny dříve, na závěr svého vystoupení povím svoji představu. Je to zákon, který je navržen standardně, ne v té takzvané devadesátce, ale byl by tedy otevřen v prvním čtení. Tak je potřeba rychle vysvětlit - a budu rozumný v tom časovém rozpětí - tu historii. On navazuje na směrnici o bezpečnosti infrastruktury, té dopravní infrastruktury, na evropskou směrnici už z listopadu 2009. Ta směrnice tehdy přispěla výraznou měrou právě ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu na takzvané transevropské silniční síti. Jistě ji všichni znáte, i vy, kteří se dopravou nezabýváte - jsou to ty dálnice, ty takzvané éčkové silnice, které procházejí tranzitně přes Českou republiku, mají zkratku anglickou TEN-T, transevropské dopravní sítě, coby nejpodstatnější komunikace spojující silniční přepravu osob a zboží v rámci celé Evropské unie. A tehdy v té směrnici právě pro snížení počtu nehod na silnicích bylo navrženo nejenom technické zlepšování technických vlastností vozidel - každý víme, jak technologický pokrok jde rychle - ale, a to je důležité a o tom právě ta novela zákona mluví, také zlepšování vlastností pozemních komunikací z hlediska bezpečnosti provozu na nich z hlediska samotné infrastruktury. Byla tam navržena a dodnes se používá sada nástrojů, které měly k dosažení tady toho cíle napomoci. Je to například nestranné a odborné hodnocení bezpečnosti komunikací už ve fázi jejich projektování, výstavby nebo provozování a také je tam navrženo a realizováno přijímání nápravných opatření vedoucích k odstraňování zjištěných problematických míst. Říká se tomu takzvané bodové závady - jsou to místa, která jsou pro uživatele mimořádně nebo extrémně nebezpečná.
Tohle se všechno v roce 2009 povedlo a nyní je to potřeba zlepšit nebo rozšířit ještě více, na další typy komunikací. Už tehdy ze směrnice z roku 2009 jsme do našich českých zákonů, do našeho vnitrostátního právního řádu zavedli směrnicí předvídaný takzvaný institut auditu bezpečnosti pozemních komunikací, už projektování a výstavba, je to ve čtyřech fázích. Navrhuje se a audituje se dokumentace záměru, pak návrh projektové dokumentace, pak provedení stavby pro zkušební provoz, a dokonce i dokončení stavby po kolaudaci. ***
