(13.30 hodin)
Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele.
Cílem návrhu zákona je modernizovat evidenci chmelnic a její vazbu na kontrolní procesy a nově formulovat požadavky na podání žádostí o zařazení chmelnice do evidence chmelnic. Návrh umožní Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému jednak provádět kontroly chmelnic zaměřené na ověřování údajů uvedených v evidenci chmelnic, dále zahájit řízení o provedení aktualizace evidence z moci úřední v případě, že zjistí nesoulad mezi údaji uvedenými v evidenci a skutečností, a dále usnadnit aktualizaci vzorů dokumentů potřebných k naplnění ustanovení zákona jejich zveřejněním na internetových stránkách Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Návrh rovněž pokračuje v adaptaci na příslušné nařízení Komise, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro ověřování chmele a chmelových produktů, především s cílem zakotvit úpravu oblasti týkající se ověřování chmele a chmelových produktů přímo v zákoně, nikoliv jen ve vyhlášce. Děkuji za vaši pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Prosím, abyste zaujal své místo u stolku zpravodajů.
A nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Karel Smetana. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Smetana: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, od přijetí zákona o ochraně chmele až po současnost proběhla nejen v českém zemědělství řada změn, které se dotkly i výroby chmele a na které zákon v okamžiku svého vzniku nemohl reagovat.
Tato novela je nezbytná zejména pro zachování odrůdové pravosti a kvality chmele. S ohledem na to je nezbytné modernizovat evidenci chmelnic a vést v ní podrobnější údaje včetně skladby chmelových odrůd. Přesná identifikace chmele, o kterou se opírá pěstitel ve svém dokumentu Prohlášení producenta, je rovněž základní podmínkou ověření chmele a chmelových produktů, kterou požaduje Evropská unie ve svých nařízeních.
Cílem předloženého návrhu zákona o ochraně chmele je tedy především potřeba nově upravit požadavky na vedení evidence chmelnic, zařazení chmelnic do evidence, certifikace chmele, potřeba kontrolní činnosti ÚKZÚZ za účelem udržení kvalitní produkce chmele a navázat tak na vydání zákona č. 334/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., zákon o oběhu osiva a sadby.
Předkládaný návrh nepředpokládá negativní hospodářský ani finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Pro producenty chmele představuje předkládaný návrh zakotvení nových povinností, které budou muset plnit, tedy i vyšší administrativní náročnost při předkládání žádostí směrem k ÚKZÚZ. Z výše uvedeného důvodu je to považováno v zájmu zajištění kvality českého chmele a potažmo kvality českého piva za žádoucí a nezbytné.
Doporučuji tento zákon předat zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji, a nyní otevírám obecnou rozpravu. Ano, hlásí se s z místa pan poslanec Kott. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás v krátkosti seznámil se stanoviskem poslaneckého klubu hnutí ANO. V některých věcech asi budu hovořit podobné věci, které mluvil pan ministr a pan zpravodaj, nicméně dle mého názoru jsou to záležitosti, které jsou velice důležité pro pěstitele chmele, pro kontrolní orgány a pro nastavení systému, který nám tady chyběl nebo nebyl úplně zcela přehledný.
Návrh pokračuje v adaptaci na nařízení Evropské komise č. 1850/2006 ze dne 14. listopadu 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro vydávání ověřovacích listin původu pro chmel a chmelové výrobky, především s cílem zakotvit úpravu oblasti týkající se ověřování chmele a chmelových produktů přímo v zákoně, nikoliv jen v předpise nižší právní síly.
Rozdělil jsem si zde hlavní cíle, které do předkládaného návrhu podle mého názoru patří.
Za prvé je to modernizace evidence chmelnic. Zde se jedná o nově definované požadavky důležité pro správnou evidenci chmelnic v návaznosti na úpravy ověřovacího procesu chmele a chmelových produktů. Pro nové výsadby i dosadby chmele ve chmelnicích musí být použita uznaná nebo standardní sazba podle zákona č. 219/2003 Sb., o oběhu osiva a sadby.
Druhým takovým bodem je modernizace vazby evidence chmelnic a kontrolní procesy. Do evidence chmelnic je nově nutné zahrnout informaci o identitě dodavatele sadby, ať už je to v rámci České republiky, nebo i ze zahraničí.
Třetím takovým bodem jsou nově formulované požadavky na podávání žádosti o zařazení chmelnice do evidence chmelnic. Kromě stávajících požadavků je nově nutno upravit i požadavek na informaci o vysázené odrůdě chmele, doložené doklady o původu sadby. Tento bod v podstatě rozšiřuje stávající evidenci o důležité podklady, které využijí kontrolní orgány.
Čtvrtým takovým bodem je zařazení do sadby chybějících rostlin ve chmelnici, kde se jedná o dosadbu více než 10 % původního počtu sazenic ve chmelnici mezi povinně ohlašované údaje. Zde je nezbytné evidovat a kontrolovat i následné změny, ke kterým dochází při dosadbách u poškozených chmelnic, ať už je to z důvodu vymrznutí, nebo jiné vyšší moci, kdy pěstitel přijde o plnohodnotnou chmelnici a je zde zapotřebí dosazovat nové rostliny tak, aby se pěstování chmele na daných pozemcích vyplatilo.
Dalším bodem je explicitní zakotvení podmínky - ověřit lze jen chmel pocházející z evidovaných chmelnic. Zde jde o ustanovení, které ve stávajícím zákoně o ochraně chmele není, a je proto nezbytné k zajištění správného ověření chmele tuto informaci vést a mít ji k dispozici v předkládání kontrolním institucím.
Další takový bod už se týká kontrolních orgánů a je zde oprávnění Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského k provádění kontroly evidovaných chmelnic, zaměřené na ověření údajů uvedených v evidenci chmelnic. Zde je potřeba jasně formulované pravomoci ústavu vstupovat na pozemky chmelnic, a toto vyplynulo z praxe minulých let, kdy někteří producenti chmele toto právo na kontrolu zpochybňovali, a docházelo k situaci, že kontrolní orgán nebyl často na pozemky vpuštěn a byla mu znemožněna kontrola tak, jak to na druhé straně vyžaduje zákon. ***
