(13.40 hodin)
(pokračuje Josef Kott)
Na to navazuje zakotvení oprávnění Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského zahájit řízení o provedení aktualizace evidence z moci úřední v případě, že zjistí nesoulad mezi údaji uvedenými v evidenci a skutečností. I tato pravomoc ÚKZÚZu v zákoně chyběla, a proto je dle mého názoru správné, že zde je nově zakotvena a umožní ÚKZÚZu provádět kontroly tak, jak jim zákon přikazuje.
Další věcí týkající se Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského při provádění kontrolní činnosti je součinnost se Státním zemědělským intervenčním fondem, jenž je garantem kontroly při poskytování dotací na pěstování chmele. Pro dosažení tohoto cíle je nezbytné rozšířit definici ploch ve chmelnicích o plochu sklizňovou, protože ani tento záměr není o ničem, co by mělo zatížit ve větší míře pěstitele chmele, a na druhou stranu jasně vymezí povinnosti činnosti Státního zemědělského intervenčního fondu.
Mezi poslední věci, které jsem si zde zdůraznil, je aktualizace ustanovení zákona o přenesení některých ustanovení z vyhlášky. Tato upravená ustanovení jsou doplněna některými povinnostmi přenesenými z vyhlášky do zákona o ochraně chmele. Zde bych ještě chtěl zdůraznit jednu záležitost, a to je používání ochranných prostředků při pěstování chmele, kdy z úst některých členů Evropské komise byl kladen velký důraz na to, ukončit používání chemických prostředků, respektive účinných látek pro ošetřování chmele, a nebylo zde umožněno pěstitelům využít jiné přípravky, neboť tyto nebyly do pěstování chmele umožněny aplikovat. Docházelo zde ke kolizi mezi Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským a Státním zdravotním ústavem, protože obě instituce se vyjadřovaly k jedné věci a ne vždy se podařilo najít konsenzus mezi potřebami pěstitele pro to, aby mohli ošetřit chmel a vyprodukovat kvalitní surovinu, protože zde striktně naráželi na nepochopení ze strany Státního zdravotního ústavu.
Toto jsou ve stručnosti mé připomínky k této novele zákona a za poslanecký klub hnutí ANO chci podpořit propuštění této novely zákona do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Táži se... ano, do obecné rozpravy se hlásí ještě pan poslanec Tureček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegové a kolegyně, já bych se chtěl jenom tady trochu pozastavit z hlediska... Tento návrh zákona řeší evidenci výměru chmelnic a já tady budu mít jeden dotaz na pana ministra týkající se z hlediska rozdílné evidence a vykazování výměry vinic z hlediska Katastrálního úřadu a z hlediska evidence, jak jsou chmelnice evidovány v LPISu.
Na úvod chci říct, že jde o celkem výrazný rozdíl, a ještě trochu se budu zabývat historií z hlediska rozlohy chmelnic na území České republiky. V roce 1871, pro zajímavost, bylo v České republice evidováno celkem 5 300 hektarů chmelnic. K bouřlivému rozvoji výměry chmelnic došlo v období takzvané první republiky, kdy v roce 1930 tato výměra chmelnic vzrostla na 15 500 hektarů. Po druhé světové válce tato výměra opět poklesla, kdy v roce 1948 bylo evidováno pouze 7 000 hektarů chmelnic, v roce 1956 bylo evidováno 9 000 hektarů chmelnic a od tohoto roku docházelo k rozvoji chmelnic, kdy bylo v roce 1993 evidováno 10 500 hektarů.
Bohužel, od tohoto roku chmel se stává citlivou komoditou v zemědělství jako další rostlinné a živočišné komodity a tato plocha z hlediska právě LPISu neustále klesá. V roce 2006 byl tento pokles zaznamenán oproti roku 1993 o 50 %, kdy v roce 2006 bylo evidováno na území České republiky z hlediska struktury chmelnic 5 500 hektarů. V roce 1914 (2014?) je to už bohužel 4 400 hektarů, takže prakticky další úbytek zhruba tisíce hektarů chmelnic.
A tady z hlediska struktury je Česká republika rozčleněna do tří chmelařských oblastí. Je to jednak oblast Žatecka, která tvoří největší podíl, je to 77 %, více než 77 %, ta výměra tvoří 3 836 hektarů. Dále je to Úštěcká chmelařská oblast se svými 504 hektary, více než 10 %, a na Moravě je to Tršická chmelařská oblast zhruba s 12 % podílu, 625 hektarů.
A teď k tomu rozdílu, kdy LPIS v roce 2013 eviduje a vykazuje na území České republiky celkem 5 023 hektarů chmelnic, zatímco Katastrální úřad v roce 2012 vykazuje a eviduje rozlohu 10 454 hektarů, takže prakticky jednou tolik. Je to docela zásadní rozpor mezi údaji, které vykazuje Český úřad katastrální, a dále kde to vykazuje LPIS. Takže já se chci zeptat, jestli tato novela zákona o ochraně chmele, která řeší evidenci chmelnic na území České republiky, řeší tento rozpor, a případně jestli řeší případné sjednocení evidence mezi LPISem, který používá Ministerstvo zemědělství, a Katastrálním úřadem. Děkuji za pozornost. ***
