(17.40 hodin)
(pokračuje Vlastimil Válek)
Je to naprosto legitimní, protože se domnívám, že by mělo být v zájmu všech občanů, pojišťoven, ale i nás, aby maximální úhrady za léky byly co nejnižší, přitom ale nebyly žádné doplatky a všechny léky, které jsou na evropském trhu, byly dostupné na českém trhu. Prostor pro tuto debatu tady je a to je ta neznámá, kterou nevím.
Jsem si ale naprosto jistý, pokud se nebudou valorizovat od příštího roku úhrady za státní pojištěnce, že v systému deficit bude. Tedy pokud dotaz zněl, když nedojde k valorizaci, když nedojde k nějaké změně a mechanismu, zda v příštím roce nebude deficit, ano, domnívám se, že to riziko hrozí, a takhle vychází kalkulace Ministerstva zdravotnictví, byť by ten deficit neměl mít a nebude mít ani v příštím roce žádný dopad na kvalitu zdravotní péče, ale jakýmsi způsobem by bylo obtížné dokončit úspěšně dohodovací řízení. Proto chci, aby součástí toho zákona, který sníží úhrady za státní pojištěnce, bylo také nastavení parametrů valorizace na další roky včetně příštího roku. Tedy o letošní rok nemám žádné obavy a nemám žádné obavy ani o kvalitu péče ani v příštím roce. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane ministře, děkuji. Táži se, jestli pan poslanec Farhan má ještě doplňující dotaz? Ano, máte slovo.
Poslanec Kamal Farhan: Pane ministře, děkuji. Oba víme, že ta materie je velmi složitá, a ani já nejsem schopen tady reagovat během jedné minuty na každé slovo, které jste řekl. Mám z toho dva takové postřehy.
První je, že jsem spokojený s tím, že vláda připraví valorizační mechanismus během několika týdnů. To tady zaznělo a to je pro mě uspokojující odpověď a děkuji za ni. Druhá věc je co se týká deficitu. Vím, že neskončí deficitem, protože na tom základním fondu i v důvodové zprávě píšete, že dojde k jeho vyčerpání, dostane se na nulu. A pak se nějakým způsobem ta situace, ať už v průběhu letošního roku, nebo dalšího musí řešit, protože jinak by se ty pojišťovny dostaly do deficitu, neměly by z čeho brát, mohlo by dojít ke zpoždění plateb za zdravotní péči a tak dále. Děkuji za odpovědi.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vidím, že pan ministr chce ještě reagovat. Pane ministře, máte slovo. Připraví se paní poslankyně Balaštíková.
Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, polemizovat s vámi ohledně odborných věcí by byla sebevražda a tu já nehodlám veřejně páchat. Naprosto souhlasím s tím, že tady je velmi těžké predikovat vývoj peněz na fondech. Já jenom upozorňuji, že kromě úhrad za státní pojištěnce i valorizace je potřeba také počítat s tím, jaký bude výběr pojistného, což je naprosto velká neznámá a odhady se liší řádově v procentech.
Další neznámá je právě úhrada snížení maximálních úhrad za léky a tam bych velmi poprosil napříč politickým spektrem o maximální podporu tlaku na to, aby se ty úhrady snižovaly v nějakém rozumném rozmezí. Rozumím vratkám, protože si myslím, že je to důležitý nástroj pro manažery nemocnic, aby vyjednávali, měli silnou vyjednávací pozici, ale musí v tom být nějaké schéma, které je běžné třeba v Holandsku nebo v Belgii, musí v tom být nějaký řád.
Třetí neznámá, kterou jsem nezmiňoval, ale která existuje, je obecně hospodaření pojišťoven, které říká, že na dalších fondech jsou také nějaké peníze, včetně fondů odpisů a fondů stavebních, takže tady je potřeba asi diskutovat vůbec o tom, jaký bude výsledek, a to zjistíme v půlce roku. Z toho důvodu podtrhuji a podtrhuji tučně to, co vy jste řekl, pane poslanče, že debata o tom, jak valorizovat a od čeho se odrazit v příštím roce bude velmi komplikovaná, nicméně jsem přesvědčen, že oba víme, že je extrémně důležitá a bude potřeba tu debatu vést v Poslanecké sněmovně a v Senátu paralelně, protože tady nebude moc prostoru pro lidovou tvořivost, ale bude nutné, aby to byl konsenzus, který povede nejenom ku prospěchu českého zdravotnictví, ale především a hlavně ku prospěchu pacientů. A tady se domnívám, že bude panovat totální shoda mezi všemi poslanci, nejenom lékaři, ale i nelékaři. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane ministře, děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Balaštíková, která by měla interpelovat pana ministra Gazdíka. Nevidím zde paní poslankyni, tak můžeme přejít k dalšímu, kterým je pan poslanec Radek Koten, který bude interpelovat pana ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radek Koten: Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, dovolte mi, abych se zeptal na věc, která se týká bezprostředně každého občana této republiky, a to jsou ceny energií. Dá se říci, že vzestup cen energií je nyní poměrně nepředpověditelný, nicméně i právě z tohoto důvodu bych se vás rád zeptal na to, zda alespoň tu energii, kterou spotřebují naše výrobní podniky, naši občané, zda by se nedala udělat v podstatě výjimka podobně jako na Slovensku, že by ta energie, která se vyrobila v České republice, se neprodávala přes burzu, samozřejmě mimo přebytků, které bychom mohli obchodovat na burze, ale ta energie, která by byla určena pro občany České republiky a pro firmy v České republice, by se neobchodovala přes burzu, a tím pádem bychom mohli pro naše občany snížit cenu elektrické energie.
Dále jsem se chtěl zeptat, jakým způsobem vláda bude řešit případný výpadek plynu nebo dodávek plynu v České republice a zda máte připravený nějaký krizový scénář na to, kdyby se to náhodou stalo, tak jakým způsobem budou firmy tento výpadek vlastně mít kompenzován. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji. Slovo dávám panu ministrovi průmyslu a obchodu Síkelovi.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče Kotene, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já nejprve asi odpovím na tu druhou otázku, protože to bude rychlejší část odpovědi, a navážu vlastně i na interpelace pana premiéra, který už odpovídal na to, že my v tuto chvíli máme zásoby plynu, které považujeme za dostatečné, na úrovni celé Evropské unie. Já jsem se tento týden zúčastnil mimořádného jednání Rady ministrů pro energetiku. Řešíme alternativní varianty, alternativní dovozy plynu v případě, že by došlo k přerušení nebo omezení dodávek plynu. V tuto chvíli takovéto signály nemáme. Tuto část odpovědi nebo tu druhou otázku považuji pro tuto chvíli za vyřízenou.
Pokud jde o obchodování s energiemi, musím samozřejmě zopakovat, že Česká republika je nedílnou součástí Západu a Evropské unie, a tím i společného evropského trhu s energiemi. Česká republika tak nečelí současným problémům sama, čelíme jim všichni společně jako Evropská unie. Společný přístup a koordinace mezi členskými státy představují základní pilíř naší společné spolupráce. Díky Evropě tak nenakupujeme plyn v Rusku, ale na burze v Rotterdamu. Evropský trh s energiemi byl vytvořen pro období míru, to je prostě skutečnost. Dnes v důsledku ukrajinské krize vidíme prudké nárůsty cen komodit a obrovský nárůst těch takzvaných rizikových přirážek.
Evropský trh s elektřinou je organizován tak, že výslednou cenu pro každou obchodní hodinu udávají variabilní náklady posledního nejdražšího zdroje nutného k pokrytí poptávky v daném okamžiku. Dnes se tedy typicky jedná o plynovou elektrárnu. Variabilní náklady tvoří cena plynu, případně uhlí a povolenky na emise CO2. Proto země s výraznějším podílem plynu na výrobě elektřiny zažívají dnes ještě vyšší nárůst cen, než je tomu například v České republice. Opatření proti celosvětovému růstu cen proto nemohou být řešena izolovaně jen na úrovni České republiky, ale musí jít o řešení dohodnutá v rámci jednání Evropské rady či Rady ministrů pro energetiku. ***
