(17.50 hodin)
(pokračuje Jozef Síkela)
Z dosavadních jednání vyplynuly některé možnosti, které mohou členské státy uplatnit při podpoře konečných zákazníků. Prioritně chceme tuto podporu směřovat k zákazníkům typu domácností, kde jsou nejvážnější sociální dopady, neboť značné části z nich reálně hrozí energetická chudoba. Vláda upravila pravidla pro získání příspěvku na bydlení, jehož výše nyní lépe reflektuje rostoucí ceny energií. Pro lidi v nejtíživější situaci jsme připravili mimořádnou okamžitou pomoc. V dalším časovém horizontu zvažujeme zavedení takzvaného sociálního tarifu pro nejzranitelnější zákazníky či zavedení zvláštního subjektu, který by těmto skupinám zákazníků dodával energii.
V oblasti pomoci podnikům nebo průmyslovým odvětvím má však vláda omezenější prostor, neboť k ní lze použít pouze taková podpůrná opatření, která jsou v souladu s pravidly státní podpory a pravidly mezinárodních subvencí, nenarušují hospodářskou soutěž nebo nevedou k roztříštěnosti vnitřního trhu. Malé a střední podniky budou moci požádat u Národní rozvojové banky o úvěr se státní zárukou až do výše 2 milionů korun na krytí zvýšených nákladů na energie. Nad rámec tohoto firmy s náklady na energie, které převyšují 10 % z celkových provozních nákladů, budou moci získat úvěr 1 až 10 milionů korun a státní záruku až do 80 % jistiny. Podobně MPO zvažuje pomoci velkým firmám, které mají energeticky náročný provoz díky vysokým nákladům na emisní povolenky, v podobě kompenzace nepřímých nákladů.
Naše podpora bude z důvodu napjatosti rozpočtu cílená, adresná a zaměřena na nejpostiženější skupiny zákazníků. Plošná opatření jako přesuny plateb OZE, plošné snižování DPH pro všechny a podobně nevidíme jako efektivní z pohledu státního rozpočtu. V konečném důsledku by tyto dočasné úlevy stejně zaplatili úplně všichni, i ti nejpotřebnější.
Ministerstvo průmyslu a obchodu aktuálně připravuje změnu energetické legislativy, a to ve dvou krocích...
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane ministře, musím bohužel i vás přerušit. Je to spravedlivé vůči všem, ale bude možnost ještě v té doplňující otázce.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pokud budeme mít doplňující otázku - pane poslanče, máte? Ano, máte slovo.
Poslanec Radek Koten: Vážený pane ministře, děkuji za ty odpovědi, nicméně ta základní věc, která mě trápí, je to, že my tady vlastně dáváme všechnu elektřinu, kterou vyrobíme v českých elektrárnách, které byly postaveny mnohdy ještě před rokem 1989, na burzu v Rotterdamu. Já bych chápal, kdybychom těch 47 %, které spotřebuje Česká republika, tady nechali a ten zbytek, těch 53 %, prodali na burze za nejvyšší možnou cenu. To bych chápal.
Ale nechápu, proč český občan má platit cenu, která je někde na burze v Rotterdamu, když my jsme ve výrobě elektřiny soběstační, ale naopak máme ještě nadprodukci. Tak proč naši občané mají v této situaci platit tyto velké částky a na druhou stranu mají žádat o žebračenky někde na úřadu sociální péče? Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za doplňující dotaz a vidím, že pan ministr chce ještě reagovat. Máte tedy slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: My jsme součástí jakéhosi existující systému a já jsem již uvedl - a ona je to vlastně odpověď na tu vaši otázku - že v delším časovém horizontu zvažujeme zavedení sociálního tarifu pro nejzranitelnější zákazníky či zavedení zvláštního subjektu, který by těmto skupinám zákazníků energii dodával. To je ten takzvaný single buyer koncept. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další, kdo bude interpelovat je pan poslanec Patrik Nacher, který bude interpelovat pana ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, ještě jeden dovětek k tomu předchozímu, co jsme tady řešili. V momentě, kdy ERÚ, ČTÚ má menší rozpočet a vy zastavíte dotace pro některé spotřebitelské organizace, tak samozřejmě ochrana spotřebitelů bude zajišťována méně, zvlášť ještě v kontrastu, když těch dotazů a těch podnětů je více. To znamená, že se ty nůžky rozevřou. Tolik ještě k tomu zpětně.
Ale teď můj dotaz se týká ceny energie. Navážu na to, co tady říkali kolegové. Už jsme se o tom bavili, tak se kolem toho nebudu moc zdržovat. Jsme energeticky soběstační, a přesto máme energie dražší než naopak v těch zemích, kde se dováží energie. Takže dotazy mám v zásadě dva. Za prvé, jestli si MPO nebo ERÚ udělaly nějaký benchmark, případně pokud ano, s jakým výsledkem. Jaký je regulatorní postup v sousedních zemích V4, kde cena elektřiny je cirka na polovině našich cen. To je první dotaz.
Druhý dotaz je, kolik megawatthodin elektřiny vyrobené v České republice se ročně prodá na lipské burze a za jakou průměrnou cenu za jednu megawatthodinu a kolik megawatthodin a za jakou průměrnou cenu za jednu megawatthodinu se naopak nakoupí pro koncové české spotřebitele na lipské burze. Možná že i tohle, když ta čísla tady zazní na mikrofon, tak i to bude odpověď pro celou řadu otázek, které nám všem chodí do mailu právě v této době. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji. Tímto dávám slovo panu ministru průmyslu a obchodu Síkelovi. Pouze upřesňuji, že v 18 hodin budeme muset skončit, takže nemáte na to plných pět minut, ale o něco méně, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Já se tedy nebudu vracet k té předchozí otázce, protože si myslím, že jsem to už vyčerpal.
Zvýšení cen energií je důsledkem celé řady faktorů, zejména pak nečekaně rychlého hospodářského oživení po covidových omezeních, výrazného zvýšení globální poptávky po zemním plynu zejména v Asii s tím spojeného rychlého nárůstu cen, částečně nepříznivých klimatických podmínek, jež snížily v celé řadě evropských zemí množství vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů. Těch faktorů je celá řada.
Liberalizovaný energetický trh s sebou přináší pro konečné zákazníky nejen možnost volby dodavatele, ale i odpovědnost za důsledek této volby. Cena nabízené energie je výrazný stimul, ale nemělo by to být jediné kritérium, dle něhož si koncoví zákazníci, ať již se jedná o domácnosti, maloodběr, či velké průmyslové zákazníky, vybírají své dodavatele.
Ceny elektřiny a plynu jsou dnes v Evropě, a tudíž i u nás silně korelované. V kratším horizontu dodávky lze očekávat vysokou volatilitu a citlivost na jakékoliv další zprávy, a to jak z hlediska zásob plynu, provozu plynovodů, tak i z hlediska aktuálních výhledů počasí či vývojové situace na Ukrajině. V zimě je poptávka po energiích silně závislá na teplotě. V České republice u elektřiny je to přibližně 1 % na 1 stupeň Celsia a u plynu 3 % procenta na stupeň Celsia.
V případě plynu jsou určujícím faktorem ceny na krátkodobých trzích, zejména na nizozemském Title Transfer Facility. Výjimkou jsou dlouhodobé kontrakty s producenty. Strategie dlouhodobých kontraktů je výhodná při rostoucích cenách, naopak strategie krátkodobých a spotových při klesajících cenách. Dlouhodobý pokles cen plynu na spotových trzích v předchozím období vedl k tomu, že značná část obchodníků s plynem se z dlouhodobých kontraktů buď vyvázala, anebo je upravila takovým způsobem, aby jejich cena kopírovala cenu na spotových trzích. Tudíž se jejich pozitivní dopad v dobách cenového nárůstu projevuje pouze omezeně v některých evropských státech, mezi něž Česká republika, jejíž plynárenství je již dvě desítky let privatizované, tam mezi ně nepatří. Vyšší ceny energií, zejména elektřiny a plynu, postupně ovlivňují všechny zákazníky s tím, jak jim budou postupně končit fixace či platnost dosavadních smluv.
Nejprudší, v podstatě šokový nárůst se projevil u zákazníků, kteří se ocitli v režimu dodávky poslední instance. Tito zákazníci prakticky okamžitě čelili přecenění veškeré své spotřeby na aktuální velkoobchodní ceny. Naopak zákazníci, kteří mají bonitního dodavatele a uzavřeli smlouvy s delší fixací na dva až tři roky, nemusí pocítit v tomto okamžiku či nejbližší budoucnosti žádný nárůst cen, přičemž záleží na tom, zda daný dodavatel disponuje právem smlouvu vypovědět a zda toho práva využije. ***
