(18.00 hodin)
(pokračuje Jozef Síkela)
Možnosti státu, respektive Energetického regulačního úřadu ovlivnit výši cen energií jsou omezené, avšak usilovně pracujeme na novele energetického zákona, která by dala Energetickému regulačnímu úřadu více povinností, kompetencí. U elektřiny se regulovaná složka ceny pohybuje v rozmezí 40 až 50 %, u plynu je pak...
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane ministře, musím vás přerušit.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: ... regulovaná složka výrazně minoritní a činí pouze 20 až 25 %.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Naplnili jsme čas. Je 18 hodin a já předtím, než předám řízení schůze paní předsedkyni, jenom ještě omlouvám z jednání dnešní schůze od 18 hodin do 21 hodin, respektive do konce jednacího dne, pana poslance Faltýnka. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dobrý večer, dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, navazujeme v našem programu na bod číslo
25.
Návrh poslanců Radka Vondráčka a dalších na vydání zákona o lobbování
/sněmovní tisk 1/ - prvé čtení
Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 1/1 a já prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Radek Vondráček.
Poslanec Radek Vondráček: Paní předsedkyně, děkuji za slovo. Vážené paní kolegyně, vážení páni poslanci, kolegové, chcete delší verzi včetně GRECO, OECD, WHO, OSN, Rady Evropy a dalších, nebo tu kratší, zábavnější, a budete pak na mě hodnější při hlasování o dalším pokračování tohoto tisku? (Pobavení v sále.)
Dobře, tak dostáváme se k tisku číslo 1 a 2. Jsou to úplně první tisky, které přišly do této Poslanecké sněmovny. Vzhledem k tomu, že volby byly v říjnu a máme březen, tak téměř po pěti měsících. Když to trochu zaokrouhlím, je to půl roku. Když to pak spočívám, tak je vlastně jedna osmina volebního období pryč. Tak jsem rád, že jsme se konečně dostali k bodu číslo 1.
Nemusím ten tisk představovat dopodrobna z toho důvodu, že je výsledkem dlouhých jednání v rámci pracovní skupiny, v rámci ústavně-právního výboru v předcházejícím volebním období a je zde celá řada pamětníků. Lobbování samo o sobě není žádný můj nebo náš vynález, je to věc, o které se traduje, že již v dobách starého Říma postávali římští občané v předsálí senátu a snažili se přesvědčil senátory o svých dobrých úmyslech a záměrech. Říká se, že i Magna Charta Jana Bezzemka z roku 1215 je vlastně výsledkem lobbování a prvním historickým důkazem. Moderní dějiny lobbování se umísťují do Spojených států amerických, a tak vznikl i název lobbing, protože pan prezident Grant rád kouřil doutníky, a paní Grantová ho nechtěla nechat kouřit doutníky v Bílém domě a musel kouřit v hotelu Willard, který je nedaleko. Jakmile to zjistili vlivní občané Washingtonu, tak tam za ním chodili do toho lobby a tak vzniklo označení lobbyist.
Samozřejmě už v Americe se snaží celé roky postihnout tento fenomén a přijali celou řadu zákonných opatření. Mně se nejvíc líbí citát senátora McCaina, který řekl: "To, co dělám já, je lobbování, to, co dělají mí protivníci, je korupce."
Samozřejmě jsme jedna z posledních evropských zemí, která nemá žádnou úpravu lobbingu ve svém právním řádu. Legislativní snahy o lobbování se v České republice objevují opakovaně, nicméně dosud nevyústily v jakékoli komplexní řešení, které by mělo ambici zvýšit transparentnost lobbistické činnosti a legitimizovat lobbing jako činnost prospívající politickému systému. Jak bylo ve věcném záměru zákona o lobbingu schváleném usnesením vlády ze dne 21. února 2018 číslo 114 konstatováno, ke splnění cílů by bylo možné použít i nelegislativní prostředky, jako jsou etické kodexy, veřejné diáře politiků a podobně, ale i přes několik pokusů v minulosti nebyla nalezena dostatečná politická vůle k jejich realizaci. Namísto samoregulačních mechanismů tak musí být regulace lobbování provedena na úrovni zákonné právní úpravy.
Já už jsem to zmínil: poslední pokus proběhl v minulém volebním období, kdy přijetí zákona ve třetím čtení zabránila mírná obstrukce opozičních stran, a předložený návrh vychází právě z komplexního pozměňovacího návrhu, který schválil tehdejší ústavně-právní výbor v čele s Markem Bendou, který mě tady přišel pečlivě a bedlivě poslouchat, a na kterém byla širší shoda.
Myslím si, že kdybychom ten zákon nazvali zákon o legislativním lobbingu, bylo by to stejně přesné označení jako zákon o lobbingu, o lobbování, protože to, čemu jsme se věnovali, je skutečně pouze legislativní proces. Základem toho zákona je definovat, co to vlastně lobbing je, definovat, kdo je objektem lobbingu nebo co je objektem lobbingu, kdo je lobbista a kdo je lobbovaný. Zavádí se registr lobbistů, zavádí se různé povinnosti pro lobbisty, ale zároveň i nějaká oprávnění, aby vůbec měli motivaci stát se oficiálně přiznanými lobbisty.
Působení na představitele veřejné moci s cílem ovlivnit jejich rozhodování neprobíhá vždy transparentně. Vidíte to všichni, víme to my, kteří tu sedíme už delší dobu, vědí to myslím už i ti nováčci, kteří jsou tady teprve pár měsíců. Chybí tu jasná pravidla, což samozřejmě přináší riziko ohrožení veřejného zájmu ve prospěch skrytých parciálních zájmů a lobbing tak může mít i negativní konsekvence, jako jsou nepřípustné ovlivňování, nekalá soutěž, politická korupce, takzvané zajetí regulátora, které nepříznivě dopadají na veřejný zájem, veřejné politiky, a tedy i ekonomiku. I proto v očích veřejnosti bývá lobbování často spojováno s korupcí. Další příčinou negativního vnímání může být například velmi tenká hranice mezi lobbováním a trestnými činy, například nepřímou formou úplatkářství.
Nestátní neziskové organizace, které dlouhodobě usilují o regulaci lobbování v České republice, ji považují za důležitý prvek v rámci boje s korupcí. Setrvání ve stávajícím stavu by také vedlo k tomu, že nebudou zohledněna mezinárodní doporučení a návrhy aktivit v této oblasti, které byly České republice adresovány. Tady už jsem zmínil skupinu států GRECO, zmínil jsem doporučení států OECD, organizací, jako je Rada Evropy či WHO. Rovněž přijímané právní regulace lobbování v posledních letech v jednotlivých zemích v Evropě svědčí o relevanci a aktuálnosti této problematiky. Pro zájemce pak nabízím knihu Lobbing, nebo korupce?.
Nechci být zbytečně dlouhý. Já mám zájem o debatu na toto téma. Už jsem tady v minulosti zdůrazňoval, že legislativní úprava, zákonná úprava lobbingu v českém právním řádu je jedna z kondicionalit, jedna z podmínek pro čerpání prostředků z Národního plánu obnovy. Je tedy v bytostném zájmu České republiky, je v zájmu nás, adresátů právní normy, ale hlavně, a to především, vlády a vládní koalice, aby byla co nejdříve přijata právní regulace lobbingu v České republice a my jsme mohli bez rizik čerpat miliardy z Národního plánu obnovy.
Samozřejmě návrh, který předkládám, je návrhem opozičním, projednáváme ho v rámci opozičního okénka. Já jsem si toho plně vědom. Na druhou stranu toto téma je řekněme univerzální a nemělo by být tématem pouze opozičním. Zatím jsem nezaznamenal, že by zde byl předložen vládní návrh či návrh skupiny koaličních poslanců. ***
