(13.20 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)
A ptejme se prosím, kdo tenkrát hlasoval pro. Úplně všichni, kdo tady byli, včetně tedy ODS. Už nepamatuji potom všechny ty další, abych tady na někoho nezapomněl. Abych byl přesný, jeden poslanec ODS tenkrát hlasoval proti. Nebudu ho jmenovat, mrkněte se do záznamu prosím, ale dodnes nevím, proč hlasoval proti. Ale to není podstatné, že jeden. Podstatné je to, že ten tunel nastal v roce 2010 hlasováním této Sněmovny. Ten tunel nás bude stát 600 miliard korun. Já jsem to nechtěl zmiňovat, ale když mě tady pan poslanec naznačil, ať to nepoužívám, tak jsem to pouze trochu využil.
A těch 600 miliard korun, které nám vygeneruje z té fotovoltaiky 2,6 % energetických zdrojů, je to, co nepochybně trápí úplně všechny. A my jsme měli možnost alespoň jednou jim na rok, možná dva tyto poplatky odpustit. Podobně jako to udělali v Německu, ale tam to neudělali kvůli solárním tunelu. Tam to udělali proto, že chtěli vyjít vstříc a že těm obyvatelům a firmám chtěli pomoct.
Třetí možnost, která je, je možnost, kterou jde Rakousko. Je to přes příspěvek. A tady já musím říct, a mně se to docela i líbilo, ten návrh, který připravili Piráti, a je to návrh přes příspěvek, který tedy matematicky není vůbec nic jiného než odpuštění těch obnovitelných zdrojů. Buď to někomu dám, anebo mu to odpustím. To je úplně jedno. Ale to je jedno. Beru to, je to varianta, vůbec to není varianta špatná. Jenom podotýkám, že ten příspěvek, jak navrhli Piráti, by celkem dělal 50 miliard korun. Tak tady si úplně nejsem jistý, jestli na toto bude vládní koalice slyšet. Podle mého názoru je to příliš. Ten příspěvek přes obnovitelné zdroje a jeho odpuštění je ještě jednodušší, protože nikomu nemusím nic vyplácet, pouze mu něco odpustím.
A pak je tady poslední cesta, plošná cesta, nic jiného už se vymyslet nedá, a to je vyšší stupeň regulatoriky. Zjednodušeně řečeno zastropování cen. Málo zemí v Evropě šlo touto cestou. Pokud mám správné poznámky, tak je to Slovensko, je to Maďarsko, je to Bulharsko a částečně tou cestou jde i Velká Británie, ale tam je to v trošku jiné konstelaci, nechci chodit do detailu. V každém případě ta regulatorika má samozřejmě i své minusy. Dá se to udělat tím, že se tam ta cena skutečně zastropuje, tím pádem obyvatelé, firmy nakupují elektřinu anebo energie levněji, ale logicky někdo to musí doplatit samozřejmě. A ten někdo je opět ten stát.
Čili jsou to nějaké plošné nástroje, které lze využít. A já bych se nebránil tomu, že budou kombinovány s těmi nástroji sociální podpory. Konečně mimořádnou okamžitou pomoc jsme připravili ještě za naší vlády a ta pomoc přes bydlení v zásadě není nic jiného než aktualizovaná pomoc, která tady vždycky byla, akorát že se jí daly podle mého názoru lepší parametry. Ale rozhodně tato pomoc sama o sobě nestačí, což, opakovaně říkám, vidíme na tom, že ten zájem je minimální. Pokud toto bylo tím cílem a toto bylo tou cestou, jak ušetřit státnímu rozpočtu, pak jdeme správnou cestou.
Poslední, čemu bych se chtěl věnovat, je podpora energetická pro firmy, které se podobně jako v té první části takzvané podnikatelské covidové podpory hodily úplně přes palubu, nikdo na ně nemyslel vůbec v ničem, a přitom si uvědomme to, že tady máme firmy, které mají několikanásobně vyšší energetické náklady. A teď to neříkám s ohledem na to, jestli byly či nebyly u Bohemia Energy, to je problém krátkodobý. Ten dlouhodobý je v tom, že se zvedá cena energií o 30 až 70 %. A tady je i odpověď na to, co se ani ne ptal, ale co tvrdil pan vicepremiér Jurečka, prostřednictvím paní předsedající, že to ani těm domácnostem příliš nepomůže, ty naše plošné nástroje. Tak jestliže se zdraží o 30 až 70 % a našimi nástroji umožníme snížit o 25 až 30, možná 33 %, tak to rozhodně není špatná pomoc, ale je to pomoc spravedlivá. Nesouhlasím s tím, že se tvrdí, že je to pomoc, která pomůže určitým elitám. Tak od této vlády, která je vysloveně elitářsky orientovaná, to, za prvé, se mi nezdá úplně správné zhodnocení, ale za další pomůže to 85 % domácností. Ano, těch 15 %, ty to možná ani nepocítí. Pokud bychom rezignovali z této podpory, která není nic jiného než jinak zabalená daňová pomoc, to znamená, že se odpustí určité daně, tak co je spravedlivějšího, než že je odpustím všem? Tak potom si těch 15 % bohatších vezme jako rukojmí těch 85 %?
Ale zpátky, k čemu jsem chtěl dojít. Firmy se úplně hodily přes palubu přes energetickou podporu, ačkoliv nákladová inflace, která je nepochybně dneska jedním z těch zásadních faktorů toho, že ta inflace je taková, jaká je, vzniká čím? Vzniká tím, že vysoké ceny energií vstupují do cen výrobků a ty firmy je musí zdražovat. A ony je zdraží nehledě na to, jestli centrální banka udělá takovou, či onakou politiku, prostě proto, že to je v jejich nákladech. Proto má rekordní inflaci Německo, proto ji má rekordní Amerika a tak dále. A jak jsme těm firmám vyšli vstříc? Nijak! Přesto jsem se domníval, že dneska, protože byla anoncována tisková konference pánů ministrů práce a sociálních věcí a financí, náměstků ministra financí, tak že tam se dozvíme něco nového. Podobně jako včera vláda přišla s tím, že se konečně udělala po tom velkém tlaku a humbuku už i rozumná podpora pro ty podnikatele. A co jsme se dozvěděli vůči firmám? Že jim pomůžeme lepší úrokovou sazbou. Jediná podpora firem přes lepší úrokovou sazbu.
Když kritizujeme, máme řešení. První řešení je odpuštění obnovitelných zdrojů, anebo částečné opuštění. Druhé řešení je využít zdrojů, které máme z emisních povolenek, a přes tyto zdroje, které budou v řádu sta miliard korun a budou výrazně vyšší, než jak se předpokládalo, tak je použít na podporu firem. Ale daly by se použít i na podporu domácností. Ale (když) firmám, které, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, a tím už končím, mají několikanásobně vyšší cenu elektrické energie, nebo obecně energie, firmám nabídneme lepší úrokovou sazbu, tak to je stejné asi, jako kdyby ten topící se, má už hlavu pod hladinou, ven brčko, co chvíli na brčko sedne pták, tak my bychom přišli s podporou takovou, že mu to docela dobré plastikové brčko vyměníme za papírové a sdělili bychom k tomu, že to je ekologické. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já také děkuji. Poslední přihlášený s přednostním právem je pan místopředseda Sněmovny Jan Skopeček. Než mu předám slovo, dovolila bych si přečíst jednu omluvu. Omlouvá se pan ministr průmyslu a obchodu pan Jozef Síkela z části dnešního jednání od 13 do 15.30 hodin z důvodu pracovního jednání se zástupci Evropské komise. Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za slovo. Dámy a pánové, budu se snažit být krátký, příliš nezdržovat. Podle informací jsem poslední přihlášený. Myslím si, že všichni si po tom maratonu potřebujeme jít odpočinout, přesto mně dovolte zareagovat. Aniž bych tady chtěl předvádět, kdo má jaké vzdělání a jakou kdo studoval školu, tak shodou okolností mám stejnou jako pan kolega Babiš, jako pan kolega ministr průmyslu a obchodu.
A leccos tu zaznělo o inflaci. Pan poslanec Babiš říkal, že tomu pan ministr nerozumí, že tomu nerozumíme, že inflace je tady kvůli cenám energií. Částečně ano. Samozřejmě že energie dneska inflaci táhnou směrem nahoru, ale zdaleka to není jenom cena energií, která dnešní inflaci vytáhla až k 10 %. Když se podíváte, a naši statistici to umí, pan poslanec Babiš tady četl tiskové zprávy Českého statistického úřadu, tak tam může snadno zjistit, že pokud by to poslední číslo lednové inflace, těch 9,9 %, očistil o ceny energií, které se do inflace započítávají spolu s náklady na bydlení, tak i bez toho růstu cen energií by zjistil, že inflace by se pohybovala na úrovni zhruba 8 %, což je výrazně více, než je cíl České národní banky, a co se v ekonomické obci považuje za únosnou, racionální, optimální míru inflace, tedy ta 2 %, na která se snaží Česká národní banka inflaci cílit, a což se jí v poslední době nedaří. ***
