(9.20 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Možná nejprve okomentuji ty kapitálové výdaje, protože na první poslech bez hlubšího rozboru to číslo nezní pozitivně. Nicméně chci říct, že jediným vodítkem, kterým všichni členové vlády posuzovali investice ve svém resortu, bylo to, zda jsme schopni tuto investici realizovat v letošním roce, nebo minimálně podepsat kontrakt v letošním roce. A našli jsme investice za zhruba 15 miliard korun, které nejsou připraveny tak, abychom je mohli s klidným svědomím zařadit do státního rozpočtu. Hlavní důvod je, že jsme v deficitu. Pokud bychom tam - a mohli jsme to udělat - tyto investice zahrnuli, půjčovali bychom si na něco, o čem dopředu víme, že letos nespotřebujeme. (V sále je rušno.) Myslím, že nikdo z nás, nikdo z občanů by si nevzal půjčku na něco, o čem ví, že v letošním roce si prostě nekoupí nebo že to nebude investovat. I tak zůstaly investice, navržené investice, ve výši 213 miliard korun. A jenom připomenutí, z výsledků hospodaření státního rozpočtu k 31. 12. 2021 loni byly navržené investice přibližně ve výši 189 miliard, takže těch 230 (?) miliard... (Řečník se obrací na předsedající.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, projednáváme nejdůležitější zákon tohoto roku. Prosím vás, abyste věnovali pozornost panu ministrovi, a to i z toho důvodu, aby měl prostor a měl možnost se soustředit na svůj výkon. Prosím vás tedy o ztišení.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji, paní místopředsedkyně. Děkuji vám všem, pokud se touto žádostí a touto prosbou budete řídit.
To znamená, těch 203 (?) miliard navržených kapitálových výdajů je o 14 miliard vyšší, než byl plán roku 2021 ve schváleném rozpočtu, a protože se loni bohužel nepodařilo vyčerpat všechny investice, ten závěrečný účet je 177 miliard, tak je o 26 miliard vyšší, než byla skutečnost roku 2021. Všechna ministerstva garantovala svým ministrům a ministryním, že to číslo je realistické a že jsou schopni těch 203 miliard efektivně a rozumně investovat v letošním roce. Uvidíme zhruba za deset a půl měsíce, zda se jim povedlo, pokud ne, tak se budeme ptát těch, kteří to tvrdili, jak je to možné, že jsme ty peníze rozpočtovali zbytečně.
Když si zjistíme celkové výdaje loňského rozpočtu a celkové kapitálové výdaje, tak dojdeme k číslu, že to bylo zhruba 9,3 % všech výdajů státního rozpočtu, těch 203 miliard je přibližně 10,7 % všech výdajů. My jsme opět slibovali, že se pokusíme v každém roce mít minimálně 10 % výdajů investičních. Tento návrh rozpočtu tento náš závazek a tento náš slib obsahuje. Myslím si, že pokud bude zájem dnes anebo při druhém čtení, tak jednotlivé členky a členové vlády jsou schopni podrobně vysvětlit, které ty investice identifikovali ve svém rozpočtu, že nejsou připraveny tak, aby se mohly v letošním roce uskutečnit.
Teď se chvíli budu věnovat těm úsporám v oblasti běžných výdajů, to je ta druhá kategorie výdajů státního rozpočtu, ta, která je mnohem vyšší. Pokud si odečteme 1 893 minus 203, tak dojdeme k číslu, obrovskému číslu 1 690 miliard. Jinými slovy běžné výdaje - běžné výdaje - jsou vyšší než všechny příjmy státního rozpočtu, a to o 77 miliard korun. My jsme nebyli schopni z časových a legislativních důvodů tento neblahý trend více zastavit a otočit. Je nám jasné, že to se nemůže opakovat dlouhodobě, protože bychom veškeré investice plus další běžné výdaje měli na dluh a to si myslím, že udržitelné prostě není. A těch 1 690 miliard už je poníženo o těch 62 miliard úspor, které jsme našli. To znamená, v okamžiku, kdy bychom ty úspory nehledali, by ten poměr, ten přesah běžných výdajů nad veškerými příjmy státu byl takřka 270 miliard korun.
Kde jsme našli ty úspory. Užší provozní výdaje, zaužívaný pojem v metodice státního rozpočtu. Kdybych to měl jednoduše vysvětlit, to jsou klasické provozní výdaje, nájmy, energie, koupené služby, všechno, co znáte ze svých domácností nebo ze svých firem. Tam jsme našli napříč resorty 13 miliard korun. Říkali jsme, že budeme snižovat zejména neinvestiční české dotační programy pro podnikatele. V tomto směru jsme udělali letos první krok. Nejvýznamnější položka v této oblasti je snížená dotace na obnovitelné zdroje energie o 8 miliard korun.
Dále jsme přistoupili k redukci proti tomu návrhu, který poslala vláda do Poslanecké sněmovny, celkových výdajů na platy státních zaměstnanců, ty se snížily zhruba o 9 miliard korun proti návrhu ze sněmovního tisku 32. Co je důležité ovšem říci v této oblasti, když porovnáte celkové výdaje na platy proti roku 2021, jsou vyšší o 7 miliard v rozpočtu, a protože pro mě z nepochopitelných důvodů, ale berme to jako fakt, v této položce zůstaly řádově jednotky miliard z loňského roku, tak ty mzdy v objemu porostou pravděpodobně o 9 až 10 miliard proti roku 2021. Jenom podotýkám, že to nařízení vlády Andreje Babiše, které jsme revokovali dvanáct dnů po uvedení do funkcí, tato vláda připravila a schválila po prohraných volbách. Ne dopředu, tomu bych rozuměl. Připomínám slova bývalé ministryně z loňského března, kdy říkala: nikomu nic, ani policistům, ani hasičům, ani vojákům. A tento názor minulá vláda změnila po prohraných volbách. My jsme k tomu přistupovali zodpovědně a věřte nám, že nemáme žádnou radost, že jsme nemohli přidat v tarifech všem státním zaměstnancům. Nemáme z toho radost, ale více než to, co vláda schválila, si prostě dovolit nemůžeme, protože i toto zvýšení jde na dluh. Jak jsem říkal, vlastně stovky miliard běžných výdajů jsou nad všechny příjmy státního rozpočtu. Radost z toho nemáme.
Cesta z toho ven je v zásadě jako heslo jednoduchá, v realizaci mnohem složitější. Musíme přistoupit k legislativním změnám, musíme zeštíhlit stát, musíme rušit agendy, formuláře. Není možné, abychom měli tak velkou byrokracii. Pak budeme moci přistoupit k redukci počtu tabulkových míst, a tudíž budeme mít méně státních zaměstnanců, přesto mohou mít vyšší platy. A i mezi státními zaměstnanci platí to, co platí všude. Máte skvělé státní zaměstnance, ti mají mít skvělé platy, pak máme průměrné zaměstnance, ti by měli mít průměrné platy, a pak máme ty ostatní a tam je to docela logické, jaké platy by měli mít.
Bod, který budí velkou kontroverzi, to je třeba přiznat, je rozhodnutí vlády zachovat platby za státní pojištěnce na úrovni roku 2021. Rovnou odpovím na kritiku, že se to neopírá o změnu legislativy. Odpovím ano, tato kritika je oprávněná a pravdivá, nicméně sami asi uznáte, doufám, že i z opozičních lavic, že za těch 77 dnů se nedá připravit, projednat a schválit zákon ani v Poslanecké sněmovně, ani v Senátu. Příští týden, nejpozději přespříští týden bude tento návrh předložen vládě, pak bude poslán do Poslanecké sněmovny a z rozhodnutí vlády já tento návrh zákona budu obhajovat v obou komorách Parlamentu České republiky.***
