(9.30 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
K tomu ale opět musím říct dvě základní věci, dva základní vzkazy. Za prvé, to rozhodnutí nemá žádný vliv na zvýšení platů zdravotníků o 6 %. Žádný vliv. To znamená, platy budou zvýšeny o těchto 6 %. Za druhé, na společném jednání s panem ministrem zdravotnictví a vedením všech zdravotních pojišťoven jsme byli ubezpečeni, že toto rozhodnutí nemá žádný dopad na rozsah a kvalitu poskytované zdravotní péče. Současně jsme jim slíbili, že budeme společně hledat, ministr zdravotnictví a já, mechanismus automatické valorizace platby za státní pojištěnce. Až ho najdeme, předložíme návrh zákona vládě a poté i vám a kolegům v Senátu, protože si myslíme, že pokud najdeme správný valorizační vzorec, tak to přinese tu požadovanou stabilitu do systému zdravotního pojištění.
Když se podíváme na dodatečné výdaje 62 miliard, máte to popsáno docela detailně a poctivě ve sněmovním tisku, hned vysvětlím, proč tomu říkám dodatečné inflační příjmy. Nemáme z toho žádnou radost. Ale je poctivé přiznat, že díky inflaci očekáváme zhruba o 35 miliard vyšší příjmy ze sociálního pojištění, respektive tím pádem z mezd a platů, zhruba o 18 miliard vyšší příjmy, než bylo odhadováno, z DPH. U některých dalších daní naopak počítáme s poklesem proti tomu plánu. Nicméně ta čísla nestanovila vláda. Opsali to tam, makroekonomická predikce z ledna letošního roku, kde je odhad i inflace, růstu a podobně. To kdyžtak podrobně řeknu zřejmě z časových důvodů až po vystoupení pana prezidenta. A všechny peníze z makroekonomické predikce jsme vzali a zapojili do státního rozpočtu.
Chci říct, že podle zákona si stát zřídil nezávislou instituci Národní rozpočtovou radu, jejímž hlavním úkolem je vlastně vydávat stanoviska k hospodaření státu a taky k zákonům, které mohou mít velký dopad do veřejných rozpočtů. To stanovisko, kdybych ho měl zjednodušeně interpretovat, možná to nechám na předsedu rozpočtového výboru, aby podrobněji informoval, protože jak paní předsedkyně Eva Zamrazilová, tak další člen Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl se účastnili aktivně jednání rozpočtového výboru a konstatovali toto: po čtyřech letech dochází k potřebnému, nutnému obratu v rozpočtové politice vlády. V zásadě ten návrh přivítali s konstatováním, a je to konstatování i mnoha ekonomických expertů ve veřejném prostoru v debatách, že je to jenom začátek a že další a nelehké kroky nás teprve čekají, mimo jiné proto, abychom se dostali k tomu stavu, že nebudou běžné výdaje vyšší, nebo minimálně tak velký rozdíl mezi běžnými výdaji a celkovými příjmy státního rozpočtu. Navíc tuto prognózu posoudil výbor pro rozpočtové prognózy, tuto predikci, a ten ji označil jako realistickou. A podle informací náměstků ministra financí a lidí, kteří se dlouhodobě účastní tohoto jednání, tak říkají, že to bylo snad poprvé, co oni si pamatují, že to hodnocení, že je to realistický scénář, že bylo jednomyslné.
Předpokládám, že o výši dodatečných příjmů nebude velká politická debata. Podle mého názoru a podle názoru celé vlády to jsou objektivní data, objektivní čísla. Z dodatečných výdajů jsem už mluvil o mimořádné valorizaci. To je zhruba polovina těch 42 miliard, které jsme zapojili do návrhu státního rozpočtu. Další dodatečné výdaje, a vezmu je asi podle výše, které v původním rozpočtu nebyly. Některé z nich tam nemohly být, třeba ta mimořádná valorizace, to je potřeba si říct. O některých jsem přesvědčený, že už tam být měly.
Vzhledem k výši inflace, vzhledem ke zvyšující se základní úrokové míře jsme do návrhu zvýšili odhad výdajů na státní dluh s ohledem na obezřetnost o 5 miliard korun, ze 45 na 50 miliard korun. Ještě před šesti lety na této položce bylo 40 miliard korun. Společně, mám pocit, že všemi hlasy v Poslanecké sněmovně bez ohledu na to, zda členky a členové poslaneckých klubů sedí v opozičních, nebo vládních lavicích, jsme schválili novelu o příspěvku na bydlení, která prošla i Senátem a kterou podepsal pan prezident. Tam jsme odhalili dodatečné výdaje ve výši 3 miliard s tím, že vláda v tomto návrhu zákona i díky všem členům Poslanecké sněmovny dostala novou pravomoc, aby případně, pokud ty ceny budou nadále růst více, než se předpokládá, mohla změnit základní čísla, od kterých se odvíjí příspěvek na bydlení.
Byli jsme dlouhodobě kritizováni za to, že jsme ještě nespustili kompenzační programy podnikatelům. Tak si řekněme, že v původním návrhu státního rozpočtu byla na kompenzace podnikatelům jedna velká nula. Jedna velká nula. A ti, kteří dali nulu, nás ještě kritizují, že když jsme schválili kompenzace v rozsahu 5 miliard, že je to špatně. Tak si porovnejme nulu a 5 miliard a každý z nás si může odpovědět, co je pro ty, kterým vláda ztížila nebo zakázala podnikání v určitém časovém období, co je lepší, jestli nula, nebo 5 miliard.
Dodatečný výdaj - odvod do Evropské unie plus 2 miliardy, vycházíme i z loňské zkušenosti, kdy se v průběhu roku nařízený odvod zvýšil. Nicméně jak jsme publikovali před několika dny, Česká republika je nadále v pozici čistého příjemce. Když porovnáte povinné platby a příjem z evropských fondů, jsme v pozici čistého příjemce.
Z větších dodatečných výdajů bych ještě zmínil dofinancování soukromých a církevních škol, které podle mě už v tom návrhu rozpočtu být mělo a nebylo, 850 milionů korun. A zvýšili jsme výdaje státu na předsednictví o 400 milionů korun s tím, že pokud se ta částka ukáže, že nebude dostatečná k tomu, abychom důstojně a se ctí zvládli evropské předsednictví, tak jsme připraveni tam ty výdaje navýšit.
To jsou, bych řekl, základní fakta, základní data k návrhu rozpočtu. Jsem určitě připraven odpovídat na konkrétní dotazy či podněty. Myslím si, že podrobnější debata nás čeká mezi prvním a druhým a pak hlavně v rámci druhého čtení, kdy předpokládám desítky pozměňovacích návrhů.
Na závěr mi dovolte, abych vás jménem celé vlády České republiky požádal o schválení základních parametrů rozpočtu. A musím říct, že se těším na debatu dnes, ve druhém i ve třetím čtení.
A poslední poznámka, která s tím sice nesouvisí úplně, ale tu souvislost každý z nás vidí. Jsme zhruba 50. den v rozpočtovém provizoriu. Rozumím tomu, že žádný ministr financí kterékoli vlády si nepřeje, abychom byli v rozpočtovém provizoriu. A naše vláda je vlastně první, která po změně zákona o rozpočtových pravidlech pracuje v rozpočtovém provizoriu. Zodpovědně mohu prohlásit, všechny resorty dostaly tolik peněz, kolik chtěly. Neexistuje žádná překážka toho, aby stát plnil své funkce i v rámci rozpočtového kritéria. Ano, občas byl nějaký drobný problém, občas bylo nepochopení, občas to byl alibismus, neochota připravit se na novou situaci, která je úplně nová. Ale i tyto drobné zádrhely jsme úspěšně vyřešili. A pokud se nám podaří dodržet ten harmonogram, který jsme před chvílí schválili, tak je předpoklad, že bychom mohli mít závěrečné hlasování o návrhu státního rozpočtu kolem 10. března. Návrh zákona je napsán tak, že vstupuje v účinnost v okamžiku publikování ve Sbírce zákonů. Takže máme předpoklad, že rozpočtové provizorium by mohlo skončit nejpozději v polovině března a pak bychom už mohli hospodařit podle schváleného rozpočtu.
Děkuji za pozornost. A ještě jednou, těším se na debatu o státním rozpočtu na rok 2022. (Potlesk koaličních poslanců.) ***
