(21.00 hodin)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. A nyní vystoupí řádně přihlášený pan poslanec Jan Richter. A jenom, než mu dám slovo, mám tu jedno sdělení. Pan poslanec Robert Stržínek hlasuje s náhradní kartou číslo 11. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Richter: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych na úvod poděkoval paní předsedající za to, že řekla hezky správně moje jméno. Děkuji moc.
A teď bych se rád věnoval návrhu rozpočtu z pohledu sportu, protože ve sportovním prostředí se pohybuji, dá se říct, celý život. A poslední dobou neustále komunikuji s nejrůznějšími svazy a kluby a znám taky jejich potřeby a znám v poslední době i jejich problémy, kterých není na této půdě málo.
Asi i ten největší kritik Andreje Babiše nemůže v životě zpochybnit to, že za vlády Andreje Babiše došlo k výraznému navýšení finančních prostředků do sportu. Zatímco v roce 2016, tedy před začátkem vlády premiéra Andreje Babiše, se hospodařilo s rozpočtem ve sportu 3,5 miliardy, tak v roce 2021 to bylo 10,5 miliardy. Ten trend byl správný, jasný a sportovnímu prostředí to velmi pomohlo. Bývalá ministryně předložila návrh rozpočtu, který počítal téměř se 6 miliardami. Byl to návrh realistický, i když už byl trošku konsolidační, ale odpovídal potřebám sportovního prostředí a nebral peníze dětem. Nebyl to návrh přestřelený. Je to logické. Máme za sebou dva roky trvající covidové období. Často se mluví o tom, jak byli zasaženi podnikatelé, školy, samozřejmě zdravotní péče. Ale o sportu se tolik nemluví. Přesto je to oblast, která byla pandemií zasažena enormně. Děti v podstatě přestaly sportovat a mnohé děti se ke sportu již po pandemii ani nevrátily. Přitom všichni víme, jak je důležité, aby se nám podařilo děti rozhýbat.
Pak se k tomu přidal ještě druhý problém a pro sport možná ještě rizikovější faktor a to je zdražování energií. Myslím si, že většina svazů a klubů má už v této době napjaté rozpočty, a to nemluvím o tom provizoriu, kdy vlastně ani nevědí, co mají očekávat, nastaveny tak, že rostoucí energie reálně ohrožují jejich fungování a činnost. A tato vláda to chce řešit jak? Jaký má tedy recept na to, aby se svazům a klubům pomohlo? Váš recept podle toho, jak jsem to viděl v návrhu rozpočtu, je jasný. Je to škrtání financí. Přitom sport by měl být jasnou prioritou. A vláda v rozpočtu 2022 ubírá sportu 1,3 miliardy. Nevím, jestli si tato vláda uvědomuje, že to jsou peníze, které se nám za deset patnáct let projeví mnohonásobně. Aktuálně v rozpočtu je 4,6 miliardy a to je neadekvátní a pro budoucnost pro sport ohrožující částka. A určitě by mě doplnili i kolegové zdravotníci a souhlasili by se mnou s tím, že dneska máme až 40 % obézních dětí. Chcete s tím něco, vládo, dělat? Tak nezačínejte prosím vás škrtáním financí ve sportu.
Já samozřejmě předložím pozměňovací návrhy a upřímně věřím, že vláda svůj postoj přehodnotí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážený pane poslanče, děkuji vám. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokračujeme v jednání této schůze. Než udělím další slovo dalšímu přihlášenému, přečtu omluvy. Dnes, 18. 2., od 19 hodin se omlouvá pan poslanec Špičák do konce jednacího dne. Dále dnes od 19 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Fridrich. Dále od 20 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Radek Koten. Dále osmnáctého až devatenáctého se omlouvá z důvodu nemoci pan poslanec Marek Novák. A dále od osmnáctého od 21.00 do konce jednacího dne z rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec Karel Tureček.
Budeme pokračovat řádně přihlášeným do obecné rozpravy. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Richter a připraví se... (Reakce v sále, že poslanec Richter teď mluvil.) Omlouvám se, nebyl odmazán. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Hrnčíř a připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Omlouvám se.
Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. V krátkosti se vyjádřím k rozpočtu a k jeho projednávání.
Česká republika se díky současné vládě nachází stále v takzvaném rozpočtovém provizoriu, což znamená, že většina resortů nemůže provádět platby na případné investice a nákupy, protože mohou čerpat pouze jednu dvanáctinu z loňského rozpočtu každý měsíc. Hnutí SPD nechce, aby země i nadále hospodařila v rozpočtovém provizoriu, a proto jako poslanci SPD jsme vstřícní k jeho rychlému projednání. Máme však k návrhu rozpočtu řadu závažných výhrad, a proto podáme řadu pozměňovacích návrhů. Zastáváme také názor, že státní rozpočty by měly být pokud možno vyrovnané anebo přebytkové. Snižování schodku rozpočtu tedy vítáme. Ale nevidíme také smysl v tom, proč se neprojednával ve Sněmovně návrh státního rozpočtu zpracovaný předchozí vládou standardně již v závěru loňského roku, když rozdíl ve výdajích oproti minulému rozpočtu činí pouhých 1,79 %, tedy 34,5 miliardy korun.
Odmítáme návrh, podle něhož většinu ze 34 miliard chce vláda ušetřit na nepedagogických pracovnících ve školách, policistech, hasičích, vojácích, dále snížením plateb za státní pojištěnce ve zdravotnictví, snížením slev na jízdném pro studenty a seniory a seškrtáním investic. Současná vláda si přitom vytvořila tři nová ministerstva a zřídila pro ně dalších 74 pracovních míst na Úřadu vlády a zároveň v rozpočtu navýšila finanční prostředky v kapitole Úřadu vlády meziročně o půl miliardy korun. Přitom třeba Ministerstvo vnitra bude muset opět odsunout nákup nových hasičských vozů, na které hasiči čekají dlouhé roky. Máme tu největší energetickou krizi v novodobé historii. Domácnosti drtí vysoká inflace a skokově zvýšené ceny energií i úroky hypoték. Ovšem vládní návrh státního rozpočtu s žádnou plošnou a účinnou pomocí pro občany nebo živnostníky nepočítá. Místo toho jsou lidé posíláni prosit o almužnu na úřady práce. Jiné evropské státy přijímají plošná opatření doplněná těmi adresnými ke zmírnění dopadů inflace a růstu nákladů na bydlení.
Rozhodně nechceme ubírat peníze našim slušným a pracujícím občanům, a proto navrhneme řadu přesunů v jednotlivých kapitolách státního rozpočtu, které by je v této nelehké době podpořily. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Patrik Nacher a připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Pane poslanče, vaše faktická poznámka a dvě minuty. Máte slovo.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Pěkný večer. Já mám faktickou poznámku na svého ctěného kolegu Honzu Skopečka, kterého jsem podrobně poslouchal v těch teoriích. Já opravdu moc nerozumím, co tím vlastně chtěl říct. Ona je dobrá ta teorie a pak je dobrá praxe. Já ta čísla znova zopakuji a něco k tomu řeknu.
V roce 2013 bylo zadlužení vůči HDP 43,3 %. V roce 2021 - je to vždycky ke konci roku - to bylo 42 % i přes to, co se tady dva roky dělo kolem covidu. To znamená, zadlužení je vůči HDP nižší. Vždycky se to dělá poměrově, ne v absolutních částkách. To vůbec nedává smysl. Vždycky je to poměrově. A teď jsem se tady dozvěděl, že to byl ekonomický růst, růst HDP. No dobře. Tak to je přece dobře. Kdyby byl pokles, tak by on, a předpokládám i Zbyněk Stanjura, byl první, který by kritizoval, že vláda může za pokles. A když je růst, tak to se jako dá bokem, aby se nedaly jako nějaké pozitivní plusové body předchozí vládě, a řekne se, to bylo tím, že byl růst. To je snad pozitivní.
Stimulace poptávky - to je další věc. Stimulace poptávky. Jaká byla stimulace poptávky, když byla krize minule? Že se zvýšily daně. Zatímco když jste byli v opozici, tak jste s velkou chutí ty daně navrhovali snižovat. Já tady nevybízím k ničemu než jenom ke konzistentnímu postoji, když už se tady bavíme o tom, jestli je člověk friedmanovec, nebo spíš levicově zaměřenější ekonom. Nic jiného. A ne abych já měnil svoje postoje podle toho, jestli jsem v opozici, nebo v koalici. Toť stručná poznámka. ***
