(21.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Vojtěch Munzar. Vaše dvě minuty.
Poslanec Vojtěch Munzar: Já budu velice stručný. Na pana kolegu Nachera, vaším prostřednictvím. Zadlužování je pořád zadlužování. Je hezké, že si hledáte neustále čísla, která hnutí ANO vyhovují, ale prostě zadlužovat nás v ekonomickém růstu, to nebylo správné ekonomické rozhodnutí. Plus musím upozornit na jednu věc. To nebyly výdaje, které se dají z roku na rok jednoduše seškrtat. Vy jste nás zadlužovali systémově. Neustále jste zvyšovali mandatorní výdaje a provozní výdaje, které se velmi těžko, velmi těžko škrtají. A důležité jsou v tom trendy. Ano, vy jste zdědili docela dobrý základ pro ekonomiku, proto byl ekonomický růst. Ale dneska, dneska jsme v situaci, že ten trend zadlužování je velmi rychlý. Vždyť se podívejte na to, jak dlouho nám bude trvat ty schodky srazit. Takže se podívejte na ty trendy, protože ty jsou v ekonomice důležité. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Další faktická poznámka je pana poslance Jana Skopečka. Prosím, pane poslanče.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Zareaguji vaším prostřednictvím na ctěného kolegu. Já nevím, čemu nerozumí. Prostě podíl dluhu vůči hrubému domácímu produktu jde snižovat různými cestami. I ve chvíli, kdy roste rychleji HDP než ten dluh, tak je jasné, že se ten ukazatel v tom procentním vyjádření snižuje. Kdybychom si rozložili to snížení dluhu, tak zjistíme v té periodě vaší vlády, že jestli k tomu něco přispívalo, tak to byl na jedné straně právě poměrně rychlý růst hrubého domácího produktu a v druhé rovině to bylo dobré hospodaření municipalit a krajských rozpočtů. To, co se na snižování podílu zadlužení skutečně neprojevilo, byla fiskální politika vlády, která i přes ekonomický růst sekala poměrně vysoké deficity státního rozpočtu. Takže podívejte se, je to spočítané, ta čísla existují, velmi rád vám je dám. To, kdo se podílel na stabilním dluhu nebo na tom drobném snížení, byly zejména municipality, rozpočty regionů a rychlý ekonomický růst. Nikoliv fiskální politika vaší vlády. A jestliže si nechcete odporovat, tak na jedné straně když hodnotíte hospodářskou politiku nebo fiskální politiku v době pokrizové 2008, 2009, tak nás nemůžete kritizovat na jedné straně, že Kalousek udělal obří deficity, a na straně druhé, že příliš zaškrtil ekonomiku. V tom si vylučujete ty argumenty. To nedává logiku. Buď si musíte, pane kolego, vybrat, že Kalousek dělal obrovské deficity, nebo si musíte vybrat, že jsme zaškrtili ekonomiku. Obě dvě varianty prostě nejdou hájit. Vyřešte si tento logický nesmysl v hlavě.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktická poznámka není, v tom případě vystoupí řádně přihlášená paní poslankyně Marie Pošarová a připraví se pan poslanec Karel Haas. Prosím, paní poslankyně. (V sále je neklid, hluk.)
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, pětikoalice Petra Fialy představila svůj návrh státního rozpočtu na letošní rok. Vláda zde navyšuje odhad veřejných příjmů na rok 2022 o 62 miliard -
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, ale vstoupím vám do vašeho projevu a poprosím kolegy, aby rozběhlou diskusi případně dokončili v předsálí a nerušili svou diskusí projev. Prosím, pokračujte.
Poslankyně Marie Pošarová: - odhad veřejných příjmů na rok 2022 o 62 miliard korun oproti odhadu Babišovy vlády. Což ovšem nemusí být v praxi zdaleka realitou. A snížení rozpočtového deficitu tak zhruba minimálně z poloviny stojí na vodě a je víceméně jen fiktivní. Vláda zároveň navrhuje nové výdaje v objemu 40 miliard korun a ve výdajích navržených předchozí vládou škrtá zhruba 80 miliard korun. A kam její škrty směřují? Příspěvek státu na zdravotní pojištění takzvaných státních pojištěnců, seniorů, studentů, matek a otců na rodičovské dovolené a dalších osob, se snižuje o 14 miliard. O 4,5 miliardy se pak snižuje objem rozpočtové rezervy na boj s covidem. Je to neobhajitelná rána do vazu českého zdravotnictví a českým zdravotníkům, kteří již dva roky vyvíjejí maximální nasazení v boji s epidemií, a jednoznačně a objektivně to povede ke snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče.
Ale na sobě vláda nepochopitelně nešetří. Protože mimo jiné o 74 milionů oproti návrhu Aleny Schillerové zvyšuje rozpočet Úřadu vlády. O 9 miliard se snižuje rozpočet Ministerstva dopravy, kde se nesmyslně omezí prostředky na údržbu silnic a železničních tratí a kde se rovněž zdraží jízdné ve veřejné dopravě pro studenty a důchodce v důsledku výrazného snížení slev na tomto jízdném. Snižuje se i objem investic do dopravní infrastruktury, a to o 7,5 miliardy korun. Což je kontraproduktivní z hlediska budoucnosti mobility a hospodářského rozvoje. Na pováženou je i snížení rozpočtu do takzvaného regionálního školství, což jsou třeba základní a střední školy, a to o 4 miliardy korun. Zde se například počítá se zrušením plánovaného navyšování platů učitelů i nepedagogických pracovníků. Snížení rozpočtu České pošty o 1,5 miliardy pak zase povede ke zvýšení cen poštovních služeb pro občany, přičemž jde o veřejnou službu ve veřejném zájmu.
Snížení objemu finančních prostředků určených na podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci pro občany, kteří si aktivně hledají práci, zase může vést k tomu, že tito občané na hledání práce rezignují a dají přednost dlouhodobému čerpání nepojistných sociálních dávek. Katastrofální je plánování snížení objemu prostředků určených na příspěvek na péči o zdravotně postižené o téměř jednu miliardu korun. Drastické snižování už tak velmi nízké podpory těžce zdravotně postižených osob závislých na stále se zdražujících pečovatelských a asistentských službách, včetně služeb pobytových, je naprosto asociální a povede ke snížení kvality života těchto osob i jejich zdravotního stavu. V tomto kontextu je pak naprostým výsměchem občanům, nejen těm zdravotně postiženým, plánované zvýšení odvodů do rozpočtu Evropské unie o celé 2 miliardy korun, bez jakéhokoli důvodu a oprávnění, v situaci, kdy je nutné české veřejné prostředky nasměrovat výhradně ke slušným a pracujícím českým občanům, jejichž životní úroveň se propadá vzhledem k enormně rostoucím cenám energií, potravin a dalších základních životních potřeb.
Součástí myšlení našich národohospodářů byla pro většinu našich moderních dějin šetrnost. Pracovat a šetřit, to bylo ostatně heslo i legendárního ministra Aloise Rašína.
Cestou ke dlouhodobé stabilizaci veřejných rozpočtů není zvyšování daní, ale primárně zaměření na jejich výdajovou stránku. Deficit státního rozpočtu vzniká a zvyšuje a kumuluje se, pokud jsou veřejné výdaje opakovaně a dlouhodobě vyšší než veřejné příjmy. Stabilizovat rozpočet proto můžeme buď snižováním výdajů, nebo zvyšováním příjmů. Tyto dva způsoby ovšem rozhodně nejsou morálně rovnocenné. Pokud budeme zvyšovat daně, říkáme, tvrdíme, že stát ví lépe než pracující občané, jak zacházet s penězi, které oni vydělali. Jde tak tedy o předávání stále větší a větší moci státu a jeho orgánům na úkor lidské svobody a svobody rozhodování občanů. Naopak snižování výdajů by umožnilo celkem rychle odhalit a minimalizovat veškeré zbytné a neproduktivní agendy dosud z veřejných peněz financované. Není samozřejmě jiné cesty než prudce snížit výdaje státního rozpočtu v oblastech, které se netýkají mandatorních výdajů, veřejných služeb, které si občané platí z daní, a péče o ohrožené skupiny osob, o důchodce, zdravotně postižené, rodiny s dětmi a podobně. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Paní poslankyně, já vám děkuji za váš příspěvek do obecné rozpravy. A nyní vystoupí pan poslanec Karel Haas a připraví se pan poslanec Jan Síla. Máte slovo, pane poslanče. ***
