Když se na to podíváme z úhlu pohledu inflace, která je dost signifikantním faktorem, tak jsme v tuto chvíli už na třetím místě s ohledem na nejvyšší inflaci v Evropské unii, ačkoliv ještě před Vánoci jsme byli někde v průměru. Vláda podcenila nákladovou inflaci, uvěřila vlastním marketingovým tvrzením takzvané Babišovy chudoby a uvěřila tomu, že inflace je způsobena zejména na straně poptávky. Ano, v určité době připusťme, že tomu i tak mohlo být, ale bylo zjevné, že od doby, kdy začaly růst ceny energií, se bude jednat o nákladovou inflaci, která se promítá do vstupu výrobku, a logicky tím pádem i do výstupu v rámci jejich cen. Výsledkem toho je, že jsme třetí nejhorší v Evropě. A když se podíváme ještě do většího detailu, a to je to, k čemu mířím, tak Evropská komise zkonstatovala, že tato inflace je z 50 % činěna cenou energií, to znamená růstem cen energií. A to je to, kde selháváme.

Opatření sociálního charakteru přes mimořádnou okamžitou pomoc nebo přes příspěvky na bydlení nefungují zdaleka, jak by měla. A i kdyby fungovala, nebylo to tak byrokratické a byl o to větší zájem, v tuto chvíli zasáhnou pozitivně pouze 5 % domácností. To jsou čísla, která udává Ministerstvo práce a sociálních věcí. To je těch plus minus 200 000 domácností. Jestliže platí to, co řekl pan Miroslav Kalousek, že tady bude 20 % domácností na hranici chudoby, pak se bavíme o 800 až 900 000 domácností, které se řítí do velkého problému za přispění, bohužel musím říct, této vlády.

Ruku v ruce s tím pochopitelně jdou opatření, která by mohla pomoci, ale bohužel nebyla uvedena v život. Ani jedno z plošných opatření, která jsme navrhovali, nebylo nakonec zrealizováno. Poslední náznak toho, že by se vláda mohla konečně vzpamatovat a přistoupit k těmto řešením, předvedli Piráti. Myslím si, že jejich návrh není vůbec špatný. Je to ten takzvaný bonus nebo příspěvek, který chtějí navrhnout v řádu 400 až 800 korun na domácnost. Jenom podotýkám, není to matematicky nic jiného než to, co jsme navrhovali v rámci odpuštění plateb za obnovitelné zdroje. Proč to dělat komplikovaně přes bonus, když to můžeme udělat odpuštěním plateb za obnovitelné zdroje, a dokonce můžeme jít do záporu, to znamená, ty obnovitelné zdroje nemusí jít jenom odpuštěním, ale tím, že se přispěje.

Pohonné hmoty jdou ruku v ruce s tím. Ano, rozumím tomu, že ceny jdou v posledních týdnech nahoru, že se na to nedalo asi připravit, ale opatření, která zde byla, ta tři, přece všichni vidíme, že jsou neúčinná. Biosložky zde už padly.

Jenom ještě zmíním to, že co se týká silniční daně, je to opatření, které nikdo nepožadoval, opatření, které bude stát Státní fond dopravní infrastruktury nebo Ministerstvo dopravy 5 miliard korun. 5 miliard korun nás bude stát silniční daň. (Ministr financí reaguje mimo mikrofon.) Tak 4,5 miliardy. To nejsou špatné výpočty, to jsou výpočty, které logicky vychází z minulého roku, ale já budu rád, pane ministře, když k tomu vystoupíte. Tvrdím, že to bude řádově 5 miliard korun, které půjdou na vrub Ministerstva dopravy. Ale co je podstatné, jestli to bude o 10 % víc nebo míň, to není to nejdůležitější, důležité je to, že toto nikdo nepožadoval. Toto nezlevní cenu nafty ani benzinu ani o korunu. Proč jsme neudělali to, že jsme tuto částku možná i trošku navýšili a nedali na vrub spotřební daně, která by okamžitě pomohla všem domácnostem, která by pomohla firmám, na úrovni, kdy bychom do toho dali 8 miliard, korun, korunu šedesát? To si myslím, že je rychlé řešení, které okamžitě pomůže. Takhle to padne jenom na určitou skupinu podnikatelů, notabene jenom do určité tonáže. Bude nás to stát velké peníze. Ministerstvo dopravy díky tomu nebude moci vydávat zdroje a investice nebo na opravy, na údržbu. To je to, co se možná dalo diskutovat. Protože rozumím, že to ty peníze stát bude, ale když už ty peníze vyplácíme, tak ať to má nějaký efekt a ne, že ty peníze utratíme a ve finále i ti, kteří je budou čerpat, respektive ti, kteří by z toho mohli mít ten benefit, sami říkají, že jim je to víceméně k ničemu. Takže nepodceňujme problémy hospodářského charakteru.

Na druhou stranu musím říct, že některé věci vláda nedělá špatně. Je dobře, že se rozhodla pro jádro, a je dobře, že konečně spustila tendr. Je dobře, že nevylučuje to, že se prodlouží těžba uhlí, ale chybí mi tady jakákoliv vize a koncepce toho, jak se tedy to uhlí bude utlumovat. Uhelná komise nezasedla ani jednou, neřešíme vůbec problematiku nerostů, která se začíná firem týkat, a logicky je spjatá s ukrajinskou krizí. Neřešíme případný přesun výroby z Ukrajiny do České republiky v rámci automobilových dílů a tak dále. A vůbec neřešíme plyn a naši závislost z 90 % na Rusku, respektive to, jestli budeme využívat zásobníky, jestli do nich investujeme peníze, a tak dále. Řešíme to povrchně a nalháváme lidem, že jim pomůžeme v energetické krizi. Bohužel jim nepomáháme. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji a nyní se s přednostním právem přihlásil pan ministr Vlastimil Válek.

Než dorazí k řečnickému pultu, přečtu omluvu. Z dnešního jednacího dne se z rodinných důvodů omlouvá pan poslanec Petr Letocha. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl, především vaším prostřednictvím, paní předsedkyni klubu ANO poděkovat, poděkovat za to, že přichází se srdcem na dlani a s nabídkou nezištné spolupráce, a byl bych blázen, kdybych ji nevyužil. A já jsem ji využil. Já už jsem ji využil, a samozřejmě logicky tak, jak my jsme nevěděli, když jsme byli v opozici, jaké kroky vlastně vláda činí, a jenom jsme to matně tušili z médií nebo z toho, co se dělo, tak samozřejmě z logiky věci, protože období je hektické, jak to bylo v době, kdy vrcholil covid, nemůže současná opozice všechny ty kroky znát, tak jsem využil například některých ministrů z vlády Andreje Babiše, kteří bezesporu byli špičkoví odborníci, a konzultuji s nimi. Pan ministr Blatný, kterého si vybral pan premiér jako krizového manažera, se stal poradcem na Ministerstvu zdravotnictví a já využívám jeho zkušeností právě kvůli této krizové situaci. Koneckonců jeden snad z nejdéle fungujících ministrů ve vládě pana premiéra Babiše, pan ministr školství, dále působí a tyto věci s ním konzultujeme.

Já bych chtěl ubezpečit tři nejistoty, které se tady objevily, a chtěl bych rozptýlit pochybnosti. To znamená, že ta situace nebude lehká. Nebude lehká, to si asi všichni uvědomujeme, a já velmi děkuji za to, že i koalice, i opozice si to uvědomuje, protože málo platné, jsme v jakémsi předpolí válečného konfliktu. Prostě válka, kde spolu bojují tak velké národy, kdy jeden agresor, jeden blázen napadne zemi, evropskou zemi, kde je 40 milionů obyvatel, a my jsme kousek od hranic té země, pro nás znamená určité problémy, které musíme řešit. Jsou spojené s rychlou vlnou uprchlíků, kteří jsou nám blízcí, jsou to Slované, jsou to evropští občané a jsou to ti, kteří jsou v podstatě našimi genetickými bratry, bych dokonce řekl. A my se jim tu pomoc snažíme nabídnout co nejlepší.

Co se týče zdravotnictví, tady bych se snažil vysvětlit, co nás čeká. Tady samozřejmě pracujeme na jasném protokolu sítě, kterou teď pilujeme s praktickými lékaři, a koneckonců jsem to konzultoval i s některými poslanci z opozice, jak přesně se registrovat, jak najít svého lékaře, jak vyhledat akutní pomoc. Ta péče je kompletně hrazená. Debatujeme s Evropskou unií a tady, snad to můžu na tomto místě říci, jsem požádal profesora Štěrbu, zda by se ujal role koordinátora v rámci Evropy právě při umísťování dětí, které mají řekněme vzácné onemocnění, složité onemocnění, abychom je mohli umístit po celé Evropě, a při tom jsme neomezili žádným způsobem dostupnost péče právě v těchto případech - teď mě napadají lymfomy, solidní nádory u dětí - abychom neomezili péči v České republice a její dostupnost. A to si myslím, že jsme zvládli výborně.

Druhá věc je vytvoření UA POINTů, které jsou jakási zálohová pracoviště. Tam zatím diskutujeme s hejtmany a já myslím, vaším prostřednictvím, pane předsedající, pan poslanec Vondrák by to potvrdil, že diskuse probíhá a snažíme se dospět k nějakému modelu, který by byl optimální jak v případě přímo řízených nemocnic, tak krajských nemocnic jako jakýchsi zálohových pracovišť. ***