(18.10 hodin)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Jan Volný. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já budu jako vždy jako zpravodaj stručný. Jenom podtrhnu a potvrdím, že se jedná opravdu o novelu zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Je to skutečně z velké části implementace směrnice Evropské rady a jde o zlepšení a zvýšení možnosti pohybu zboží v podstatě po Evropské unii a zjednodušení výběru daní jako takových.

Takže je to velice potřebná věc, užitečná věc. Nicméně si myslím, že - byť ve zkrácené době - by bylo dobře to probrat a seznámit se s tím i ve výborech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a otevírám obecnou rozpravu, kde eviduji přihlášku s přednostním právem. Paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi, já vnímám to, že důvodem předložení návrhu novely je povinnost České republiky provést implementaci nových právních předpisů EU v oblasti daní z alkoholu, alkoholických nápojů a současně osvobození od daně. Vyplývá to ze směrnice Rady EU 2020/262. Rozumím tomu všemu, řádný výběr daní byl i nakonec jeden z hlavních cílů naší vlády.

Předkládaná novela zvýší harmonizaci celních právních předpisů v oblasti spotřebních daní, umožní propojení elektronických systémů výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně s celním elektronickým systémem pro vývoz a dojde k nahrazení dosavadním listinným režimem za ten, který bude plně automatizovaný. A umožní to také sledování jednotlivých posunů v reálném čase. Předpokládám, že plnění povinností nebude znamenat žádnou konkurenční nevýhodu. Věřím, že to tehdy - vzpomínám si, když jsme o tom mluvili - to se táhlo poměrně hodně let, to dojednávání na půdě Evropské unie, tak to mělo poměrně i velkou podporu.

Nicméně jsme trošku teď v jiné situaci, v krizové. Není možné momentálně vyčíslit, jaké to bude mít dopady, náklady na firmy, protože se budou muset vybavit, elektronické vybavení, dostupnost připojení, další faktory. Teď je vysoká inflace, jsou tady zvýšené náklady, bude to mít na ně určitý dopad. Já proto s ohledem na současnou situaci, byť chápu všechny tyto důvody, chápu i to, co je nad rámec implementace, nicméně bychom chtěli projednat ve výborech tuto právní úpravu a podle § 90 odst. 3 jednacího řádu vznáším jménem dvou poslaneckých klubů hnutí ANO a SPD námitku proti projednávání předloženého tisku dle § 90 odst. 2. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tam se jedná o to - nikoliv námitku, ale veto na projednávání podle § 90. Ano, rozumím tomu, veto eviduji. Táži se, zda někdo další se hlásí do obecné rozpravy? Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak abychom zachovali možná stejný rytmus obou tisků, zopakuji své dva návrhy z minulého tisku. Ten první návrh je na zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením o 48 dní na 12. Pokud by to neprošlo, tak potom o 30 dnů na 30 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. I vaše návrhy jsem si zaznamenal a táži se, zda někdo další se hlásí do obecné rozpravy? Vzhledem k tomu - omlouvám se, nejprve paní ministryně. Prosím. Paní předsedkyně, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Já bych si dovolila dát námitku proti zkrácení na 12 dnů, abych to řekla přesně, teď nevím, jestli námitka, nebo veto. (Předsedající: Veto.) Jménem dvou klubů hnutí ANO a SPD veto proti zkrácení lhůty k projednávání ve výborech tak, jak bylo navrženo to zkrácení na 12 dnů, čili tento první návrh si dovolím vetovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Zůstává nám návrh na zkrácení na 30 dnů.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já tedy opět v krátkosti shrnu tuto projednávanou novelu. Jak už tady zaznělo, nepodporujeme ani projednání v § 90, ani zkrácení té lhůty. Návrhem se předkládá novela zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, tedy zákon o spotřebních daních. Hlavním důvodem jeho předložení je povinnost České republiky provést implementaci směrnice Rady 262 z roku 2020, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní, dále jen směrnice o obecné úpravě spotřebních daní, která stanoví společná pravidla pro uplatnění spotřební daně v rámci Evropské unie včetně zásad pro pohyb výrobků, které jsou předmětem této daně mezi členskými státy.

V návaznosti na implementaci výše uvedené směrnice o obecné úpravě spotřebních daní byly rovněž provedeny další formulační a technické úpravy tak, aby byla zachována konzistence právní úpravy i v rámci ustanovení, která pokrývají tuto oblast na národní úrovni. Spotřební daně lze charakterizovat jako opakující se nepřímé daně selektivní, tedy zaměřené na určitý okruh subjektů nakládajících se specifickými výrobky. Důležitou funkcí spotřebních daní je funkce fiskální, jejíž význam spočívá v zajištění přílivu finančních prostředků do veřejných rozpočtů při relativně nízkých administrativních nákladech. Další neméně významnou funkcí těchto daní je snaha ovlivnit spotřebu rizikových výrobků s negativním dopadem na zdraví obyvatel, popřípadě na životní prostředí.

Oblast spotřebních daní je od 1. ledna 2004 upravena zákonem o spotřebních daních a je vysoce harmonizována v rámci Evropské unie. Mezi harmonizované spotřební daně se řadí daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků. Právní předpisy Evropské unie zakotvují obecné podmínky pro uplatnění spotřební daně v členských státech v rámci směrnice o obecné úpravě spotřebních daní a v rámci zvláštních směrnic specifikují pravidla pro způsob a míru zdanění jednotlivých skupin výrobků, které jsou předmětem spotřební daně. Směrnice o obecné úpravě spotřebních daní je základní směrnicí harmonizující oblast spotřebních daní. Je primárně zaměřena na řádné fungování vnitřního trhu. Z tohoto důvodu stanovuje pravidla tak, aby při pohybu vybraných výrobků mezi členskými státy nedocházelo k nadbytečným formalitám při přechodu hranic.

Směrnice proto upravuje pouze nezbytné formality a postupy dotčených subjektů včetně správců daně při dopravách vybraných výrobků mezi členskými státy, přičemž rozlišuje dva základní typy doprav mezi podnikatelskými subjekty, a to dopravu vybraných výrobků v režimu s podmíněným osvobozením od daně a dopravu vybraných výrobků již propuštěných ke spotřebě. Vedle těchto dvou základních typů doprav jsou ve směrnici o obecné úpravě spotřebních daní upraveny i podmínky pro takzvaný prodej na dálku, zasílání vybraných výrobků podnikatelským subjektem fyzické osobě nepodnikatelům a dopravu zboží propouštěného ke spotřebě pro osobní spotřebu.

Zároveň je nutné, aby bylo zamezeno dvojímu zdanění vybraných výrobků, a proto směrnice o obecné úpravě spotřebních daní stanovuje podmínky vzniku daňové povinnosti a povinnosti přiznat a zaplatit daň tak, aby byly ve všech členských státech stejné. Tato směrnice rovněž v jednotlivých situacích identifikuje osoby, které jsou povinné ke spotřební dani. V rámci dalších harmonizovaných opatření upravených směrnicí o obecné úpravě spotřebních daní se jedná například o úpravy formalit vztahujících se k propojení celních a daňových režimů, územních působností správců daně, základních osvobození od daně, základních podmínek povolení k provozování daňových skladů a oprávněných příjemců nebo podmínek zajištění daně. Mezi hlavní body předmětného hodnocení směrnice patří následující oblasti: zlepšení souladu postupu v oblasti spotřebních daní a celních postupů a částečná nebo úplná automatizace přepravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v EU. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP