(10.20 hodin)
Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Krásné dopoledne, dámy a pánové. Společně s ministrem zahraničních věcí vám předkládám k projednání a schválení návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v rámci mnohonárodního bojového uskupení NATO ve Slovenské republice, který schválila vláda dne 9. března 2022.
Dne 24. února zahájilo Rusko vojenskou invazi na Ukrajinu. Pro tuto bezdůvodnou agresi neexistuje v civilizovaném světě omluva a všechna dosavadní opatření, ať politická, či ekonomická, namířená proti Rusku jsou oprávněná a věřme, že přispějí k jeho rychlému oslabení. Ministerstvo obrany prakticky od prvního dne reaguje na ruskou agresi na Ukrajině, ať již schválením mandátu pro případné nasazení sil a prostředků vyčleněných do aliančních sil rychlé reakce, konkrétní vojenskou materiální pomocí Ukrajině či výstavbou a zabezpečením provozu humanitární základny pro uprchlíky na Slovensku.
V zájmu nutnosti posílit obranyschopnost východních spojenců se zahajuje výstavba mnohonárodních bojových uskupení NATO, konkrétně na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku, a v této souvislosti předkládám společně s ministrem zahraničních věcí Poslanecké sněmovně k projednání návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v rámci mnohonárodního bojového uskupení NATO ve Slovenské republice. Česká republika byla požádána Slovenskem, aby převzala roli vedoucí země ve slovenském bojovém uskupení. Nabídky si velice vážíme a s hrdostí ji přijímáme. Vedle České republiky a Slovenska se o účast v tomto mnohonárodním bojovém uskupení zatím přihlásily: Německo, Polsko, Slovinsko, USA a Nizozemsko. Česká republika navrhuje vyslat na Slovensko až 650 vojáků. Naše zapojení by mimo jiné zahrnovalo prvky velení a spojení, mechanizovanou jednotku, vojenskou policii a logistické zabezpečení. Slovenská vláda a parlament schválily 9. a 16. března mandát pro přijetí spojeneckých sil na svém území v počtu do 2 100 osob, z nichž je pro ČR vyčleněno 600 míst. Další mandát pro 50 vojáků z České republiky schválila slovenská vláda již 7. března k zajištění humanitární pomoci, konkrétně zřízení humanitární základny v okrese Liptovský Mikuláš k řešení uprchlické krize z Ukrajiny.
Ještě téhož dne odjeli naši vojáci na Slovensko a během tří dnů vybudovali stanovou základnu pro až 400 osob. Nyní zůstává na místě skupina do 50 osob, která zabezpečuje chod základny. Vojáci nejsou ozbrojeni a do doby schválení předkládaného materiálu oběma komorami parlamentu působí na Slovensku formou mimořádného cvičení. Financování navrhovaného působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany na Slovensku bude zabezpečeno z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany. Celkové náklady se odhadují na 540 milionů korun, nicméně s ohledem na ještě probíhající jednání se slovenskou stranou a možný nárůst inflace nelze vyloučit, že tato částka nebude konečná.
Závěrem bych chtěla dodat, že nasazení našich vojáků na Slovensku má silný politický a praktický výraz solidarity a ochoty naplňovat závazek kolektivní obrany. Navrhované působení bude vysoce hodnoceno na mezinárodní úrovni a posílí už tak nadstandardní vztahy mezi Českou a Slovenskou republikou.
V závěru mého vystoupení mi dovolte, dámy a pánové, abych poděkovala oběma předsedům výborů - pro obranu, zahraniční věci a bezpečnost obou komor parlamentu - za to, že svolali výbory, tak jak vlastně co nejrychleji mohli, pro to, abychom dnes na této schůzi mohli finálně mandát schválit. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní ministryně. A nyní by měl vystoupit ještě ministr zahraničních věcí, pan Jan Lipavský, ale pokud mám informace, dává někde ještě rozhovor. Navrhuji tedy, aby vystoupil tedy nejprve zpravodaj, poprosím pana zpravodaje, a poté bychom dali prostor panu ministrovi, pokud dorazí, samozřejmě.
Tento sněmovní tisk projednal výbor pro obranu, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 180/1. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru, pan poslanec Lubomír Metnar, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, na úvod mi dovolte poděkovat paní ministryni za přednesení návrhu a také úvodem bych chtěl říct, že já a za ANO my tyto kroky podporujeme, a dovolte mi tedy uvést zpravodajskou zprávu.
Severoatlantická aliance již v roce 2016 začala posilovat společnou obranu podél celého západního křídla. Již na summitu ve Varšavě v červenci 2016 NATO potvrdilo připravenost čelit současným komplexním výzvám. Opatření přijatá v rámci akčního plánu připravenosti byla postupně rozpracována v komplexní rámec vedoucí k posílení společné obrany a odstrašení, a to především s ohledem na ruskou hrozbu, která se promítla v roce 2017 do rozmístění celkem čtyř mnohonárodních bojových uskupení NATO, a to v Polsku, Estonsku, Lotyšsku a Litvě v rámci takzvané posílené předsunuté přítomnosti. V té době se jednalo o přiměřenou reakci na změněné bezpečnostní prostředí vyvolané agresivními kroky Ruska vůči Ukrajině. I přes výše uvedené opatření doplněné připraveností a odhodláním NATO vést s Ruskem smysluplný dialog za účelem zvýšení transparentnosti vojenských aktivit a snížení rizika incidentů se bezpečnostní situace ve východní Evropě postupně zhoršovala a dne 24. února letošního roku vyvrcholila bezprecedentní vojenskou agresí Ruska proti Ukrajině.
Slovensko, Maďarsko, Rumunsko i Bulharsko jsou státy na východní hranici NATO, které však dosud byly od nejvýznamnějšího potenciálního zdroje možného vojenského ohrožení odděleny územím partnerské Ukrajiny. Se zahájením ruské invaze na Ukrajinu se bezpečnost těchto zemí prudce zhoršila. V zájmu prevence ohrožení jejich územní integrity a suverenity je v současnosti na jejich území zřizována mnohonárodní vojenská přítomnost NATO, analogická k posílené předsunuté přítomnosti NATO v Pobaltí a v Polsku, která funguje již od roku 2017. Jejím účelem je taktéž posílení obranyschopnosti nejexponovanější části východního křídla NATO. Z vojenského pohledu se jedná o přítomnost, jejímž hlavním cílem je posílit schopnost odstrašení prostřednictvím viditelného projevu alianční solidarity zahrnující odhodlání bránit ostatní členy NATO. Napadení hostitelské země by tak díky přítomnosti aliančních sil pro agresora podstatně zvýšilo riziko vyvolání válečného konfliktu se všemi politickými, vojenskými a hospodářskými dopady. Tímto způsobem je viditelně uplatňován závazek kolektivní obrany členských států NATO zakotvený v článku 5 Severoatlantické smlouvy. ***
