(19.00 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Takže jestli to bylo moc emotivní, prostě jsem byl emotivní. Já jsem pro to, aby atmosféra v parlamentu byla lepší, my to jenom uvítáme, ale situace se vyhrotila. Mimochodem, a to už se vrátím na začátek, v Sněmovně se to prostě vyhrotilo od začátku, tak jak vůbec SPD nikdy nechtělo. Naopak my jsme vyzývali vás, vládní pětikoalici, vždycky k jednání a vy to moc dobře víte, kolikrát jsme za vámi byli. Vyzývali jsme k jednání vašeho místopředsedu Stanjuru, abychom tady Sněmovnu nějak postavili tak, abychom tady mohli nějak v relativně dobré pracovní atmosféře fungovat celé čtyři roky, kdy jsme na tom malém plácku, ale vy jste to prostě, vaše vládní koalice to neakceptovala. Vaše vládní koalice to neakceptovala tak, abychom tady mohli nějakým způsobem normálně komunikovat na základě toho, kdo jaký měl volební výsledek. A možná to je taky ten důvod, proč se tady zbytečně hrotí situace, a já se v tom nevyžívám. Já bych taky rád tady pracoval na zákonech a domlouval se, mimochodem jako to bylo v minulém volebním období, kdy třeba připomenu - hlasy ANO, SPD a ODS se zrušila minimální mzda, a to si myslím, že byla úplně skvělá spolupráce, která byla... (Nápověda z pléna.) ... superhrubá mzda, pardon, superhrubá mzda se zrušila. Byla to překvapivá spolupráce, překvapivé hlasování, kde byl nějaký průsečík, a já jsem z toho měl radost tenkrát. Já jsem měl radost, že u takhle obrovské věci, kdy jsme pomohli slušným a pracujícím lidem a nechali jsme jim více peněz v peněženkách, tři strany, které teoreticky by se v podstatě neměly shodnout na ničem, když by to takhle vypadalo někdy mediálně, tak jsme se shodli na skvělé věci, za kterou si dodnes všichni stojíme. Byly to tři strany a překvapilo to i média, takže takovou spolupráci já bych si tady představoval. Já vím, že se neshodneme na spoustě věcí, ale na konkrétních programových průsečících přece tady po sobě nemusíme pálit, nemusíme se tady věčně osočovat, nemusíme na sebe útočit. Ale samozřejmě akce, je potom reakce a je to zbytečné.
Takže já znovu podávám tady ruku, že když to bude fungovat - a my chceme, aby to fungovalo v klidu, abychom pracovali pro občany, abychom neztráceli čas. Za nás, za SPD, my chceme být konstruktivní a spolupracovat, protože doba je těžká pro občany a občané čekají na to, že hlavně vláda, protože vy máte většinu, že tady s tím něco udělá. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad SPD.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane předsedo, já jsem tolerance sama, přestože jste nehovořil k tématu, tak jsem vás nepřerušoval - jenom abyste si toho všiml.
Než budeme pokračovat v obecné rozpravě, přečtu omluvy. Omlouvá se pan ministr zahraničních věcí Jan Lipavský z jednání od 18.15 do konce pracovního dne z pracovních důvodů, dále se omlouvá pan poslanec Roman Bělor, a to mezi půl sedmou a za deset minut sedm z (důvodu) pracovních jednání. A mám tady na dnešek opravdu omluvu pana poslance Juchelky od 18.19 do půlnoci z důvodu nemoci. (Poslanec Juchelka sedí ve své lavici.)
Budeme pokračovat v obecné rozpravě, další je do ní přihlášen pan poslanec Bureš.
Poslanec Jan Bureš: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, já se tedy přiznám, že mě fascinuje, že bylo domluveno, že bude opoziční okénko, a obstruovat si vlastní opoziční okénko, to snad dovede jenom pan kolega Okamura.
Já jsem tady pečlivě poslouchal všechny příspěvky, které tady doteď zazněly. Poslouchal jsem jak paní kolegyni Fialovou - má takové krásné příjmení, sympatické, že jo - tak samozřejmě i pana kolegu Okamuru a ty jejich návrhy jdou tak nějak trošku proti sobě. Paní kolegyně Fialová říkala, že abychom to nechali posunout do druhého čtení a tam to celé komplexně přepracujme. Pan kolega Okamura a pan kolega Foldyna říkal: Není čas, pojďme to honem všechno schválit tak, jak je to na stole, jak to leží a běží.
Já si myslím, že v tomhle směru je potřeba se na ty věci podívat skutečně racionálně. Svět se od té doby, co kolegové z SPD předložili tento návrh novely zákona, výrazným způsobem posunul. Vladimir Vladimirovič nám ukázal, že to, co platilo před měsícem a půl, už dneska dávno neplatí. Uprchlická vlna, která nás zaplavila, samozřejmě znamená nároky na náš - koneckonců tak, jak je nastavený - sociální systém, a proto si myslím, že tento návrh, který vzešel z dílny sociální demokracie a jehož základem byl kvalitní návrh... (Námitka z pléna.) ... pardon, SPD, omlouvám se, omlouvám se, hluboké koření - tak tento návrh z dílny SPD, jehož původním nosičem byl kvalitní návrh mého kolegy Honzy Bauera, už v tuto chvíli asi neodpovídá současným výzvám.
Proto si myslím, že by bylo záhodno tenhle návrh vrátit zpátky k přepracování, a proto prosím pěkně, podle § 90 odst. 7 jednacího řádu této slovutné Poslanecké sněmovny navrhuji, aby tento návrh byl vrácen zpátky předkladatelům k dopracování. Děkuji. (Potlesk několika poslanců z ODS.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další do obecné rozpravy je přihlášená paní poslankyně Oulehlová Renata. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající. Můj předřečník, můj kolega z kraje, zároveň starosta tady apeloval na to, aby se tento zákon předal k přepracování, aby se vrátil. Já bych chtěla říct, že my opravdu už čas nemáme. My nemáme čas na to, aby se tento zákon vracel. Je tady mnoho starostů a žádnému starostovi nepřeji, aby musel zažívat to, co zažívá vedení měst v sociálně vyloučených lokalitách. Nejen že se nám lidé stěhují, nejen že jejich majetky, na které celý život těžce pracovali, ztrácejí hodnotu, protože bohužel obchodník s chudobou nastěhuje do jejich blízkosti nepřizpůsobivé občany.
Ta nepřizpůsobivost - já třeba to slovo taky úplně nemám ráda, ale bohužel, ti lidé se projevují tak, jak už jsem o tom hovořila na minulém projednávání tohoto návrhu zákona, že lidé, kteří chodí do práce, kteří platí daně, kteří vychovávají své děti, nemají potom nárok se ani vyspat a nabrat síly na to, aby mohli dál platit daně a podporovat ze svých daní tyto lidi. (Ztišení v sále.) Já moc děkuji.
Já bych chtěla apelovat vlastně na všechny. Zapomeňme tady v tom případě na barvy dresu. Mysleme na ty lidi, kteří v těchto lokalitách žijí. A můžu vám říct zodpovědně, že bohužel to není už tak jako třeba před pěti lety, ty lokality se rozšiřují, rozšiřují se do mnoha měst České republiky. Jsou již ve městech a obcích, kde nikdy nebyly. Ještě jednou apeluji, zapomeňme na dresy, snažme se pomoci občanům, kteří v těch městech a obcích žijí, protože se to opravdu prohlubuje, a jak říkal můj předřečník, je tady bohužel ještě krize, kterou nám všem nadělila válka na Ukrajině. A může se stát úplně jednoduše, že ti, kteří dneska pronajímají své byty jako obchodníci s chudobou lidem, kteří jsou nemajetní, tak se může úplně jednoduše stát, že to, že ty byty přenechají lidem z Ukrajiny - a pak teprve začne obrovský problém, protože my nebudeme mít kam dát ty lidi, kteří tam žijí doteď. ***
