(19.30 hodin)
(pokračuje Barbora Urbanová)
Současně se navrhuje rozšířit působnost finančního arbitra o další okruh vztahů souvisejících se spotřebitelským úvěrem, který jako takový již v působnosti finančního arbitra je. O případy, kdy například vedle spotřebitele, tedy příjemce úvěru, vystupuje i ručitel, nebo pokud je dluh zajištěn zástavním právem nebo pokud spotřebitel dluh uznal. Se stanoviskem klubu se přihlásím do obecné rozpravy. Omlouvám se, pokud jsem opakovala kolegu, ale je to pro mě poměrně nová situace, to zpravodajování. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Než otevřu obecnou rozpravu, přečtu došlé omluvy. Pan poslanec Benda se omlouvá od dnešních 19.30 hodin do konce pracovního dne z pracovních důvodů, dále je tady omluva mezi 19.24 až 21 hodin pana poslance Kobzy, také z pracovních důvodů. Mezi půl osmou a 21. hodinou se omlouvá, respektive do konce jednacího dne se omlouvá z důvodu nemoci pan poslanec Faltýnek a mezi 18. a 21. hodinou se omlouvá pan Karel Tureček, pan poslanec Karel Tureček - bez udání důvodu.
Otevírám obecnou rozpravu. K předloženému návrhu je přihlášen pan poslanec Karel Haas.
Poslanec Karel Haas: Dobrý večer, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, v obecné rozpravě a pak samozřejmě v podrobné rozpravě se přihlašuji k návrhu na zamítnutí předloženého návrhu, na úplné zamítnutí. Věřím, že předkladatel nebo zástupce předkladatelů, protože to je skupina předkladatelů, pochopí, že mě k tomu nevede ani mrť politických důvodů, ale sada z mého pohledu poměrně silných - a rozhodnete v hlasování, jak jsou silné ty důvody - silných, věcných, odborných důvodů. Dovolím si malinkou, malinkatou sebechválu v tom, že ze mě bude mluvit 21 let praxe, do listopadu jsem opravdu 21 let se živil ve finančním sektoru, takže 21 let praxe právníka, který absolvoval spoustu řízení jak před finančním arbitrem, tak před soudem z oblasti finančních sporů.
Ty okruhy důvodů mám dva. První okruh budou organizačně funkční a finanční důvody a druhý okruh budou právní důvody.
U těch organizačních a funkčních důvodů začnu rychlostí řízení. Zase se obracím primárně - protože ta materie je hodně odborná - primárně na právníky v této Sněmovně, kteří potvrdí, že systém alternativního řešení sporů, systém ADR, vychází z evropské úpravy a nosným, nosným důvodem pro jeho zavedení u směrnice ADR z roku 2013 byla mimo jiné rychlost řízení. V konkrétním článku směrnice ADR je dokonce uvedeno - ono to není úplně absolutní pravidlo - že všechny systémy alternativního řešení sporů by měly fungovat do 90 dnů do dosažení rozhodnutí. Je tam samozřejmě ve směrnici výjimka, že ta lhůta může být překročena, a průměrná délka řízení před finančním arbitrem v České republice v roce 2019 byla 523 dnů, v roce 2020 360 dnů. Tak si vezměte, jestli tenhleten nástroj přináší to, co měl opravdu přinést spotřebitelům v České republice, to znamená rychlost řízení. No nepřináší, a nepřináší mnoho let. Můžete si ověřit ve výročních zprávách tyhlety údaje. Já jsem nevytahoval, nebudu vám tady říkat od roku 2011, od kdy finanční arbitr existuje, takže vzal jsem jenom ty poslední dva roky. Takže pohybujeme se v číslech a délkách řízení, které přesahují v naprosté většině fungování prvostupňových okresních soudů, jichž mělo být alternativní řešení sporů náhradou.
Uvedu ve srovnání příklad toho, jak funguje státem certifikovaný, zdůrazňuji nikoliv soukromý, ale státem certifikovaný ombudsman České asociace pojišťoven. Zase čerpám, prosím vás, z výročních zpráv, není to žádná řeknu obhajoba, žádný výmysl. Průměrná délka řízení u ombudsmana České asociace pojišťoven v roce 2019 40 dnů, v roce 2020 46 dnů. Tak si porovnejte časovou výkonnost Kanceláře finančního arbitra, protože to není o jedné osobě finančního arbitra, ale fungování té kanceláře, a nestátního, státem ale certifikovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu, certifikovaného nestátního centra pro alternativní řešení sporů. Čili rychlost řízení v současné české úpravě, v současné české praxi, Kancelář finančního arbitra absolutně nenaplňuje. Omlouvám se, že mluvím takto kriticky, ale data jsou tvrdá a neúprosná.
Druhý ten organizačně-funkční a finanční důvod - náklady. Kancelář finančního arbitra je rozpočtovou podkapitolou Ministerstva financí, hospodařila v roce 2020 s náklady ze státního rozpočtu ve výši 69,6 milionu korun. Měla 57 systemizovaných míst, v roce 2020 přijala 1 228 návrhů na zahájení řízení.
Opět uvedu srovnání s jedním z těch nestátních center s ombudsmanem ČAP. Ombudsman ČAP, náklady ze státního rozpočtu nula. Náklady ze státního rozpočtu, opakuji, nula proti těm 69,6 milionu korun. 3,13 přepočtených zaměstnanců z výroční zprávy a 200 návrhů, 200 doručených návrhů na zahájení řízení.
To znamená, když si ta čísla porovnáte, osmnáctkrát víc zaměstnanců Kanceláře finančního arbitra, ale jenom šestkrát více návrhů na zahájení řízení, jednoduchými čísly zhruba třikrát nižší efektivita. A to není nutně o lidech, to je o organizaci práce, o funkčnosti té kanceláře uvnitř a tak dále.
A teď ta čísla, tvrdá fakta z let 2019, 2020 doplním dopady podaného návrhu, jehož zamítnutí navrhuji. Sami předkladatelé - a to uvádějí férově, ale ne úplně - uvádějí dopad do státního rozpočtu v důvodové zprávě cirka 24 milionů korun, to je navýšení o 34 % oproti současnému stavu. Tahleta číslovka je skutečně z pohledu mzdových - a teď podtrhuji třikrát, pouze mzdových - nákladů skutečně asi správným odhadem, také vychází z výročních zpráv finančního arbitra, ale není úplnou číslovkou.
Pokud bychom do působnosti a pravomoci finančního arbitra dali i spory z neživotního pojištění, k tomu se dostanu pak v tom právním pilíři, tak to znamená mimo jiné třeba ohromné náklady na znalecké posudky, protože kdo jste někdy zastupoval v soudních sporech z neživotního pojištění, to jsou třeba náhrady o nemajetkovou újmu na zdraví, ohromně složité. Na znalecké posuzování nemajetková újma na zdraví je jeden z nejnáročnějších znaleckých oborů, kombinující v sobě to, co je skoro v právu nejtěžší, nějaké finanční ohodnocení těžké újmy na zdraví poškozeného, nebo dokonce odškodnění sekundárních obětí v případě úmrtí primární oběti. Jsou to velké spory třeba z pojištění staveb o výši nákladů na opravu, rekonstrukci nebo znovu zřízení zničené stavby. Viz tisíce škodných událostí po tornádu, po jiných živelných katastrofách. Náklady na znalecké posudky a ceny na znalecké posudky si dovedou všichni právníci zase v tomto sále představit, jsou minimálně v řádu jednotek dalších milionů korun. Pokud by finanční arbitr převzal spory z neživotního pojištění - pak se dostanu k těm dalším návrhům - tak se dá očekávat, že ten nápad bude minimálně stejný, jako je v současné době u ombudsmana České asociace pojišťoven. Sporů z neživotního pojištění není všech těch 200, ale je to převládající většina. Takže důvodová zpráva určitě ten dopad na státní rozpočet v rozsahu 24 milionů korun výrazně podhodnocuje.
Další, co v těch nákladech není zahrnuto, vedle mzdových nákladů jsou technické náklady na místa pro těch nových 20 zaměstnanců. Nejsou tam náklady na ICT techniku, na nájmy jejich kanceláří a tak dále a tak dále. S tím důvodová zpráva vůbec nepočítá, a nepochybně snad i předkladatelé uznají, že těch 20 nových zaměstnanců musí na nějakém hardwaru, na nějakém softwaru pracovat, musí v nějaké kanceláři sedět, musí si v kanceláři svítit a tak dále. Takže to jsou, to je ta sada organizačně funkčních a finančních důvodů, pro které opravdu ten návrh považuji za nedobrý, abych byl kulantní.
A teď ty důvody právní. Já už jsem je malinko naznačil a snažil jsem se opravdu ty dva pilíře důvodů rozlišit. Už jsem tady naznačil a teď nejprve budu mluvit za tu oblast neživotního pojištění, která je plánovaná ke svěření finančnímu arbitrovi. Pak se dotknu ještě oblasti ručení za dluh nebo zajištění dluhu ze spotřebitelských úvěrů. ***
