(19.20 hodin)
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo, za zjednání klidu. Já se vás pokusím, kolegové, zejména z koaličních lavic, přesvědčit, abyste tento návrh pustili do druhého čtení. Jde o tisk 34, zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, který rozšiřuje okruhy, které má řešit finanční arbitr. Ty okruhy za chvilku řeknu a vy zjistíte, že to má nemilosrdnou logiku, ale připomenu zároveň, že my jsme tady už dvakrát za poslední měsíc rozšířili okruhy věcí, které má řešit finanční arbitr, a bylo to úplně bez problémů - jedno ten panevropský fond a druhé bylo včerejší hlasování o problematice DCC, dynamická směna měny. I tam se sahalo do zákona o finančním arbitrovi, takže to vlastně není nic mimořádného.
Navrhuje se rozšíření působnosti jako orgánu mimosoudního řešení sporů, což je vždycky z principu levnější pro spotřebitele a rychlejší - nebo by to tak mělo být - než se obracet na soud, a to o řešení sporů z neživotního pojištění. Dneska pod finančního arbitra spadá životní pojištění, ale ne neživotní, a existují tady produkty, které mají dokonce v sobě obě dvě ty složky. Spotřebitel se v půlce obrátí na finančního arbitra a v druhé půlce se obrátí na ombudsmana ČAPu - České asociace pojišťoven. To prostě pro spotřebitele je nepřehledné úplně stejně, dám vám tady paralelu, jako byli energošmejdi, kde v momentě, kdy jim nabízíte energie, tak to spadalo pod ERÚ, ale když jste jim s tím nabízeli nějakou výhodnou žárovku nebo účast v aukci, tak to spadalo pod ČOI. A my jsme to sjednotili, že všechny ty případy spadají pod ERÚ.
Další věc, o kterou se to rozšiřuje, je penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření, zase logický nějaký finanční produkt, kde lidé mají nějaká očekávání, že když tam je nějaký problém, na koho by se mohli mimosoudně obrátit - finanční arbitr. A současně s tím by se rozšířil ten okruh vztahů ohledně sporů spotřebitelských úvěrů v momentě, kdy tam vystupuje ručitel, což teď také tam tyhle případy nejsou.
Já vás prosím o to, abychom to pustili do druhého čtení, protože my jsme schopni zhojit hlasováním a pozměňovacími návrhy případné změny, které jsem v té chodební šuškandě zaznamenal, že by tam třeba nemusely být spory z neživotního pojištění, a mohli bychom tam pustit aspoň něco. Ale já vás přesvědčím nebo se o to pokusím - já jsem o tom přesvědčen, že skutečně to smysl má, že prostě my musíme ty věci, tak jako to děláme u Energetického regulačního úřadu, u Českého telekomunikačního úřadu, tak i u finančního arbitra, aby ty věci, které spadají pod finanční produkty, tak aby spotřebitelé věděli, na koho se mají obracet, a měli alternativu nezávislého mimosoudního orgánu. To znamená, že i přes to, že třeba nesouhlasíte s tím rozšířením a chtěli byste tam dát pozměňovací návrh, tak se to dá prostě ve druhém čtení nahlásit, dá se to zúžit, ale myslím si, že rozšíření o jednu z těch tří položek, o které jsem vás tady informoval, že smysl za mě má v rámci rozšíření a zvýšení ochrany spotřebitele, což je mimochodem bod, který vy máte ve vládním programovém prohlášení.
Stanovisko vlády je neutrální, jak jsem si přečetl. Přečtu první bod, nechci zdržovat: "Vláda si je vědoma problémů, které přináší stávající roztříštěná úprava mimosoudního řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu, kdy příslušnost k řešení těchto sporů je svěřena několika subjektům a způsob řešení sporů je u jednotlivých subjektů odlišný. Zvlášť markantně se tato roztříštěnost projevuje zejména u sporů z pojištění, kdy k jejich řešení jsou v případě, že v rámci jedné pojistné smlouvy je sjednáno životní i neživotní pojištění, příslušné dva různé orgány." To je to, co já jsem tady sděloval. "Tento stav rozhodně nepřispívá k jednoznačnému pochopení spotřebitelem, jak má při řešení svých sporů s poskytovateli služeb na finančním trhu postupovat, jakož ani k právní jistotě v této oblasti ochrany spotřebitele. Navržené řešení stávajícího stavu považuje vláda za systémové a pro danou oblast všeobecně prospěšné."
Pak tam samozřejmě, proto bylo to neutrální, jsou v některých bodech určité výtky. Otázka je, jestli je mám číst teď, nebo to nechat na další čtení, ale myslím si, že bychom tomuhle návrhu měli dát šanci, aby to prošlo do druhého čtení. Ve druhém čtení jsme se případně popasovali s nějakými pozměňovacími návrhy, které to zúží, případně někdo může třeba navrhnout i rozšíření, a dáme tím i najevo, že směřujeme k tomu, aby spotřebitelé měli instituci, na kterou se mohou obracet ve věcech spotřebitelských sporů, a nemuseli v každém z těchto sporů využívat soudů a zahlcovat soudy.
Jenom na tomto místě připomenu, protože se jedná o produkty, které jsou řekněme automatizované nebo podobné, že nám stále chybí věc, která by třeba to pomohla řešit i jiným způsobem, a to je institut hromadných žalob, to znamená hromadná řízení, která stejně tady budeme muset dřív nebo později přijmout. A to nám chybí, protože třeba u těch pojistek jsou některé smlouvy obdobné, nebo dokonce stejné, jsou jak přes kopírák. To znamená, tam by se to třeba dalo nahradit tím, že by byla hromadná žaloba k soudu, ale řešily by se jednou žalobou tisíce nebo desítky tisíc případů.
Tolik stručně na úvod a já děkuji za případnou podporu z vládních lavic.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji zástupci navrhovatele, panu poslanci Nacherovi. Nyní by se měl ujmout slova zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Jan Kuchař, nicméně mám informaci, že je dohoda na změně zpravodaje, a sice za paní poslankyni Barboru Urbanovou. O této změně musíme hlasovat. Já jsem zagongoval a jenom se zeptám, jestli tady paní poslankyně Urbanová je a souhlasí s tím? Ano, takže budeme hlasovat.
Budeme hlasovat změnu zpravodaje.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takovouto navrženou změnu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 70 bylo přihlášeno 142 poslanců, pro hlasovalo 116, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
A já poprosím znovu paní zpravodajku paní poslankyni Urbanovou, aby nás seznámila...
Poslankyně Barbora Urbanová: Dobrý večer, kolegyně, kolegové. Začnu důvodem návrhu. Působnost finančního arbitra zahrnuje řešení spotřebitelských sporů z téměř celého finančního trhu. Stále ještě existují sektory, kde je spotřebitelům možnost řešit svůj spor s finanční institucí prostřednictvím finančního arbitra odepřena. Z masově poskytovaných finančních služeb se jedná především o neživotní pojištění a dále o obě varianty individuálního zabezpečení na stáří, tedy penzijní připojištění se stáním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, i to vám tady shrnu. Navrhuje se rozšíření působnosti finančního arbitra jako orgánu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu, který je příslušný závazným způsobem rozhodnout spor mezi spotřebitelem a finanční institucí. Nově by měl být finanční arbitr příslušný k řešení sporů z neživotního pojištění, penzijního připojištění se státním příspěvkem a doplňkového penzijního spoření. ***
