(9.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Naprosto rozumím, paní zpravodajko. Je tu opravdu velký hluk v sále. Velmi prosím, přeneste diskuse do předsálí. Děkuji. Prosím, můžete pokračovat.
Poslankyně Klára Dostálová: Zbytek zákona, ač bude z velké části formálně účinný, se nepoužije. Jinými slovy, na všechny ostatní stavby, ale i na vše ostatní, co stavební zákon upravuje, se stále použije předchozí úprava, to znamená původní zákon. Ke dni 1. 1. 2022, to znamená, to je datum, které už proběhlo, k 1. 1. 2022 ze zákona vznikla celá soustava státní stavební správy. Tato soustava má být podle přechodných ustanovení k novému stavebnímu zákonu postupně naplňována. Cílem této novely tedy je odložit naplňování soustavy státní stavební správy o jeden rok a zachovat zřízení Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu, jehož účinnost je od 1. 7. 2023. Bude tedy zřízen Specializovaný a odvolací stavební úřad, nikoli však krajské stavební úřady. Nejvyšší stavební úřad bude zřízen pouze organizačně, jeho úkoly bude fakticky plnit Ministerstvo pro místní rozvoj a vlastně to nebude samostatný úřad.
Předkládaný návrh představuje pouhou formální úpravu návrhu poslanců pana Bartoše, pana Kupky, paní Kovářové, pana Jakoba, pana Výborného a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 283/2022, stavební zákon. Předložený návrh má obdobný obsah a účel jako zmíněný poslanecký návrh zákona. Provedeny jsou pouze úpravy formálního charakteru reagující na časový posun projednávání návrhu. Návrhem dochází fakticky nikoli k posunutí účinnosti dílčí části nového stavebního zákona, ale pouze je jím zaváděno nepoužití většiny procesů, které podle něj probíhají, ať již procesů územně plánovacích, nebo povolovacích, to jest toho, na co všichni čekají, včetně velkých měst se svými stavebními předpisy, zrychlení procesů a tak dále.
Nový stavební zákon by se v případě přijetí novely použil pouze pro vyhrazené stavby, stavby s nimi související a stavby s nimi tvořící soubor staveb. Domnívám se, že stav, kdy nový stavební zákon bude účinný, avšak většina procesů, včetně těch nově zahajovaných, bude probíhat podle dosavadních právních předpisů, může způsobit právní nejistotu. Na toto ostatně upozornil i pan ministr Šalomoun jako předseda legislativní rady vlády ve svém stanovisku.
Zejména ve vztahu k zákonu č. 284, to je změnový zákon, to je ten zákon, který vlastně řeší dotčené orgány, to jsou ty složkové zákony, lze konstatovat, že procesy budou pro úřady, ale i pro stavebníky maximálně komplikované. Takový stav nelze považovat za správný. Vyvstává také otázka, zda tento postup je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, tedy zejména je-li možné zákonem stanovit povinnost postupovat podle již neúčinného zákona, přičemž zákon, který jej nahrazuje, je plně účinný, zda tento postup je tedy v souladu s ústavním pořádkem České republiky, tedy zejména je-li možné zákonem stanovit povinnost podle již neúčinného zákona, který jej nahrazuje, by měl posoudit zejména pak ústavně-právní výbor. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám tímto, paní zpravodajko, děkuji za vaše úvodní slovo a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které je s přednostním právem... Dobře, bylo mi avizováno, že je s přednostním právem do rozpravy nyní přihlášena i paní zpravodajka, takže paní zpravodajka a poté pan místopředseda Havlíček. Do obecné rozpravy nyní tedy může paní poslankyně vystoupit, Klára Dostálová. Prosím.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji ještě jednou za slovo, tedy teď už ne jako zpravodaj, ale ráda bych se vyjádřila jako poslankyně Parlamentu České republiky a koneckonců i jako bývalá ministryně pro místní rozvoj. Je potřeba se asi trošičku vrátit zpět do historie, abychom si připomněli, proč jsme vlastně přistoupili k tak zásadním reformám stavebního zákona v České republice.
Koneckonců jsme byli vyzváni jak Evropskou komisí, tak i OECD, protože samozřejmě stav stavebního práva v České republice byl již neudržitelný, a je potřeba také zmínit, že současný stavební zákon č. 183/2006 Sb. byl změněn více než pětadvaceti novelami a je samozřejmě zatížen a poznamenán postupným růstem složitosti, formalismu, byrokracie a tak, jak v různých typech povolovacích procesů, tak i v obrovském množství úřadů a institucí podílejících se na povolování a jeho přezkumu, zejména formou rozhodování různých stavebních úřadů na obcích a krajích, s velmi různou úrovní výkonu státní správy, rizikem jejich politického ovlivňování představiteli samospráv, systémové podjatosti a závazných stanovisek neboli razítek desítek typů dotčených orgánů. Výsledkem je komplikovaný, málokomu srozumitelný a prakticky všemi dlouhodobě kritizovaný stav orientovaný na vzájemně podmíněné formální procesy před věcnou podstatou, která podvazuje potenciál ekonomického, kulturního i společenského rozvoje České republiky a způsobuje frustraci prakticky všem, kteří se dostanou do styku s povolovacími procesy ve stavebnictví. Dokonce i řada nevládních organizací včetně environmentálních spolků sdružených v platformě Zelený kruh učinila již v roce 2015 veřejnou výzvu za spravedlivé, rychlejší, lepší a jednodušší rozhodování o stavbách. V této výzvě doslova uvádí, že "současné rozhodování o stavbách se často neúnosně vleče, působí ztráty investorům a poškozuje kvalitu prostředí pro život lidí. Úřady a soudy špatná rozhodnutí zdlouhavě napravují. Za hlavní příčinu neúnosného stavu považujeme složitá a roztříštěná pravidla pro rozhodování o stavbách a nedostatečnost úřadů a správních soudů." Obecně je znám též údaj Světové banky o tom, že proces povolování v České republice je jeden z nejpomalejších na světě, podle délky standardizovaného stavebního řízení se Česká republika umístila na 156. místě ze 190 posuzovaných zemí s délkou 246 dnů, a to jsou pouze načteny zákonné lhůty.
Řada států EU řeší problém složitosti právní úpravy stavebního práva, délky povolovacích procesů a rezortní fragmentace sjednocování povolovacích režimů a integrací ochrany složkových veřejných zájmů do jediného povolovacího řízení vedeného před stavebním úřadem. Jiné řešení totiž prakticky neexistuje. Například již před deseti lety spojila zhruba polovina členských států zemí EU územní a stavební řízení do jediného povolovacího procesu.
Snad všechny české politické strany ve svých programech deklarují potřebu změnit současný stav veřejného stavebního práva a zjednodušit a zrychlit povolovací procesy. I současná vláda v programovém prohlášení ze dne 7. 1. 2022 na několika místech proklamuje, že nejdůležitější je v současné době zásadní zrychlení stavebního řízení. Zároveň uvádí, že se pokusí změnit stavební zákon tak, aby byly stavební úřady zachovány na místní úrovni.
Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. a s ním související změnový zákon č. 284/2021 Sb. byl schválen po čtyřech letech intenzivních příprav a legislativních prací realizovaných širokým expertním týmem, čítajícím desítky odborníků vně i zevnitř státní správy. Od 29. 7. 2021 jsou součástí platného právního řádu České republiky. Některá ustanovení nového stavebního zákona nabyla účinnosti již dnem 30. července 2021, další pak dnem 1. 1. 2022 a jako celek má nabýt účinnosti 1. 7. 2023. Schválený stavební zákon ve většině ustanovení naplnil očekávání, které na nezbytně nutnou reformu stavebního práva v České republice kladla odborná i zájmová veřejnost, a to včetně doporučení Evropské komise a, jak už jsem řekla, i OECD, dále samozřejmě naplnění přání a proseb občanů a dokonce i nevládních organizací - to je zejména reálné a zásadní odformalizování, sjednocení, zrychlení a zjednodušení povolovacího procesu se zachováním ochrany všech veřejných zájmů i práv účastníků a se zvýšením důrazu na věcnou podstatu a vážení kolizních zájmů v území v rámci integrovaného řízení vedeného před jediným a jednotným stavebním úřadem, takzvaný koncept jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko. ***
