Nový stavební zákon přináší zejména tyto pozitivní změny. První změnou, která byla, je zřízení nové jednotné soustavy státní stavební správy po vzoru katastrálních úřadů a zrušení obecních a speciálních stavebních úřadů v obecních a krajských úřadech, vyřešení problému nejednotnosti výkonu státní správy a jeho politického ovlivňování volenými představiteli samosprávy. Právě z těchto důvodů soudy velmi často judikují systémovou podjatost.

Dalším bodem, o kterém bych se ráda zmínila, je právě, proč vlastně došlo k jednotné struktuře státní stavební správy - byla to právě nejednotnost povolování v rámci českých krajů. Jeden a ten samý projekt byl jinak povolován například v kraji Moravskoslezském a jinak v kraji Jihočeském. Je to dáno správním řádem, protože hierarchie v rámci přenesení působnosti je, že ministerstvo vydává metodiky vůči krajům a kraje pak následně vůči obcím. Vzájemně samozřejmě tato hierarchie příliš nefunguje, metodiky nejsou závazné a podle toho povolování také v České republice ve finále vypadá.

Dalším důležitým momentem, který v podstatě přináší nový stavební zákon, je hmotné právo jako takové a procesní reforma. Procesní reforma je velmi důležitá, protože v podstatě zrušuje všech stávajících deset typů povolovacích procesů. Jenom pro připomenutí, abychom věděli, jaké typy procesů tedy v České republice v současnosti máme a co se tady dnes snažíme odložit o další rok. Tak těch deset procesů je: územní řízení, územní řízení s EIA, společné územní a stavební řízení, společné územní a stavební řízení s EIA, zjednodušené územní řízení, územní souhlas, společný územní souhlas, souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, ohlášení, stavební povolení, veřejnoprávní smlouva nahrazující stavební povolení. Toto všechno se ruší novým stavebním zákonem a bude v podstatě jenom jedno řízení. Jak už jsem řekla, snaha byla před jedním úřadem tak, aby ve finále každý stavebník dostal pouze jedno razítko. Co se týká toho jednoho povolení, v podstatě dochází, jak už jsem říkala, k nahrazení současného množství povolovacích procesů jedním řízením, kterým bude záměr povolen. Samozřejmě bude možnost využít zrychlené řízení. To znamená, stavební úřad vydá povolení jako první úkon v řízení.

Další velmi důležitou součástí právě té procesní reformy jsou nepřekročitelné lhůty. To, na co si skoro všichni stěžují - s tím jste se potkali v rámci stavebního řízení - je to o tom, že si občané stavebníci stěžují na to, jak je možné, že stát vůči nim nedodržuje lhůty. Když my jako občané nedodržíme lhůtu například v daních, jsme okamžitě sankcionováni. Když stát ve stavebním řízení nedodrží lhůty, tak se neděje vůbec nic. Samozřejmě ten obrovský problém měli například mladí lidé, když sháněli hypotéku, chtěli stavět rodinný domek, hypotéka jim byla přiznána, stavební povolení nikde a museli samozřejmě odkládat splatnost hypotéky o další roky. Pro nás bylo zcela zásadní se vypořádat právě s těmi nepřekročitelnými lhůtami, to znamená, jak pro stavební úřady, pro dotčené orgány i pro řízení o odvolání. Vydání stavebního povolení tedy je do 30 dnů pro jednoduché stavby, do 60 dnů pro ostatní stavby, do 120 dnů stavby, které mají EIA. Zároveň stavební úřady mohou prodloužit lhůtu o 30 nebo 60 dní dle uvážení tak, aby skutečně mohly vést ten proces s konkrétním stavebníkem. Stejné lhůty platí pak i pro odvolání.

Další důležitou součástí procesní reformy jsou dotčené orgány. My jsme přistoupili k tomu, že jsme skutečně rozsáhle integrovali dotčené orgány do soustavy státních stavebních úřadů. Jde o to, že dnes stavebník musí mít až 12 pare projektové dokumentace. Každou dokumentaci veze na jiný úřad a každý úřad mu řekne něco jiného - hasiči mu řeknou kvůli požární bezpečnosti něco, památkáři něco a tak dále. Tyto úřady spolu nekomunikují. Proto je zcela zásadní jejich integrace do stavebního úřadu, aby to posoudily nad jednou projektovou dokumentací a jako jeden muž, jak se říká, řekli tomu stavebníkovi, co je případně potřeba upravit, aby ten záměr mohl být úspěšný.

Zároveň jsme museli přistoupit i k závazným lhůtám pro vydání vyjádření, koordinovaného vyjádření, závazného stanoviska a tak dále, u dotčených orgánů, a to je lhůta 30 dnů s možností prodloužení o dalších 30 dnů. U těch úřadů, které nejsou integrovány, pak bude platit fikce souhlasu, to znamená, že pokud se nevyjádří v té konkrétní lhůtě, bude to bráno tak, že bez výhrady souhlasí.

Dalším velmi důležitým principem v rámci procesní reformy je apelační princip u odvolání. Všichni to znáte pod pojmem ping-pong. To znamená, že prvoinstanční úřad nějak rozhodne, dojde k procesu odvolání, přijde to na odvolací úřad a ten velmi často za úplně nějaký formální nesmysl to vrátí zpátky první instanci. Tento ping-pong se samozřejmě opakuje donekonečna. Proto jsem ráda - a tady musím říci, že jsme ve shodě i s vládní koalicí na těchto principech - že je opravdu velmi důležité, aby odvolací orgán nevracel první instanci, aby ten projekt dořešil a postoupil ho dál, to znamená, abychom tady takto uměle nenatahovali lhůtu.

Dalším velkým počinem nového stavebního zákona je odstranění černých staveb. I u tohoto mě velmi mrzí, že se tady vůbec bavíme o tom, že bychom stavební zákon odložili o rok, protože všechny tyto procesy, o kterých mluvím, dnešním rozhodnutím, pokud to schválíte, odkládáte o jeden rok. Já jsem opravdu přesvědčena o tom, že se máme snažit to spíše zrychlit a co nejdříve to uvést v praxi, protože v České republice například u černých staveb každá desátá stavba je zahajována na černo. Je to velmi alarmující číslo a u těch černých staveb bychom skutečně měli co nejrychleji jako zákonodárci zasáhnout. V rámci zákona, v rámci nového zákona, je tedy zpřísnění podmínek pro dodatečné povolení staveb. Stavař musí prokázat dobrou víru, uhradit pokutu, splnit požadavky na výstavbu a tak dále. Velmi významným počinem právě té jednotné soustavy státní stavební správy bylo, že náklady přecházejí z obcí na stát, protože obce jsou dneska v rámci černých staveb vystaveny takovému trochu nekomfortnímu postavení. V tom totiž rozhodují o černých stavbách ORP, to znamená obce s rozšířenou působností, ale ty obce samozřejmě mají určitým způsobem limitované rozpočty, a pokud mají hradit černé stavby na jiném území, než je ta vlastní obec, tak s tím má samozřejmě obec s rozšířenou působností problémy. Obce na odstranění černých staveb nemají ani peníze, ani příslušný personál na to, aby samozřejmě to po tom stavebníkovi vymáhali. Proto si myslím, že stát má natolik silný aparát, aby se těchto věcí chopil.

Dalším takovým velmi významným počinem je obsahové zjednodušení, a to jak projektové dokumentace, tak stavební úřad posuzuje a povoluje jen v podrobnosti urbanistického a základního architektonického a technického řešení záměrů umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivu na území a životní prostředí, nikoliv vnitřní technické detaily stavby, které jsou věcí stavebníka a projektanta. Toto uvádí § 158 odst. 1 nového stavebního zákona. O co jde. Samozřejmě spousta stavařů si nám stěžuje, že v dnešní době jsme tak nabobtnali všechny ty věci, které chceme po stavebníkovi, že se ti stavebníci na nás obrací a říkají: Pro stavbu rodinného domku vy po mě chcete projektovou dokumentaci jako na stavbu jaderné elektrárny. To skutečně musím podtrhnout, že proto jsme vlastně přistoupili k tomu zjednodušení projektové dokumentace jako takové.

Dalším velmi důležitým počinem je sjednocení a modernizace požadavků na výstavbu - alespoň základní dosud roztříštěné požadavky na výstavbu. Vezměte si to obrovské množství různých vyhlášek a předpisů, které ten projektant - ani ne stavebník, ten už to vzdal dávno, ale projektant musí nastudovat, než se vůbec do nějaké projektové dokumentace pustí. Naším cílem bylo dostat ty zásadní věci přímo do zákona, aby to skutečně byl zákon, který je čitelný i pro běžné stavebníky, aby se v tom prostě lépe zorientovali.

Další samozřejmě konkretizování by mělo být v jedné jediné vyhlášce. Z této vyhlášky pak je umožněno velkým městům, jako je Praha, Brno a Ostrava - to jsou takové piloty - aby měly svoje vlastní stavební předpisy. Tady jen upozorňuju, že stavební předpisy dané vyhláškou i těchto velkých měst se musí notifikovat s Evropskou komisí. ***