Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji. Já zkusím ve faktické rychle reagovat na některé věci.

Pan poslanec Vondráček, prostřednictvím pana předsedajícího: souhlasím s tím, že je potřeba soustavu stavebních úřadu racionalizovat, jednohlavé stavební úřady musíme řešit, proto jsme i v tom věcném návrhu, který teprve přijde, adoptovali metodologii, aby byly dostupné stavební úřady, kde jsou parametry 35 kilometrů, počet úkonů a minimálně 3 zaměstnance.

Smíšený model je tady od 19. století, a pokud se ho rozhodneme měnit, tak rozhodně ne pozměňovacím návrhem pana Kolovratníka, který přistál úplně nakonec. A mimo jiné, ten vládní návrh, který Sněmovna projednávala, než se tam dal poslanecký návrh pana Kolovratníka, normálně ponechával stavební úřady na obcích, takže vlastně nechápu, proč teď ta argumentace vadí.

Já bych chtěl uvést na pravou míru tu věc ohledně podjatosti. Je to jinak. U soudu se systémová podjatost samostatně neřeší, ta se řeší v rámci konkrétního povolení, a počty, které jsem uvedl, jsou skutečně podané námitky, nikoliv odsouzené, ale podané námitky.

U toho, jak se vyjadřovaly všechny ty instituce: ano, v průběhu projednávání zákona se sešly tisíce připomínek k vládnímu návrhu, kterému jsme pak říkali hybrid, ale nakonec přišel pan Kolovratník, vytáhl návrh Hospodářské komory, takhle ho položil do Sněmovny, tady to udělalo tududu, komunisté, SPD a bylo to. Takže ta debata sice tři roky probíhala, ale její výsledek byl původní návrh, který napsala Hospodářská komora s Ministerstvem pro místní rozvoj.

A musím ještě říct poslední věc. Když se jdu radit s kolegy, ať je to ve Sněmovně, nebo doma v obýváku, nebo na ministerstvu, tak prosím, pokud jsou to věci už nad nějakou materií, velmi rád k tomu pozvu všechny relevantní aktéry. Ale dovolil bych si, že se skutečně mohu v danou chvíli, řeším i konkrétní problém, setkávat s těmi lidmi, které chci, které si zvolím do týmu na řešení toho problému a paní ministryni velmi rád pozvu na debaty nad tím zákonem, který... (Předsedající: Čas.) ... budeme předkládat do mezirezortu.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní budeme pokračovat v sérii faktických poznámek. Nyní paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová - stahuje faktickou poznámku. Paní poslankyně Berenika Peštová a připraví se pan poslanec Radek Vondráček s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Berenika Peštová: Já jsem chtěla reagovat na pana ministra pro místní rozvoj. Ta systémová podjatost - problémy narůstají. Já nevím, říkám, je tady spousta starostů, určitě jste se s tím setkali. Já jsem se tedy nesetkala jenom se starosty, spíš s tím, že přenesenou působnost jsem řešila ohledně krajů, tak ta systémová podjatost opravdu narůstá. Poslední judikáty, a nejenom judikáty, které se týkají systémové podjatosti, vlastně říkají, že obec, která má na svém území právě ten stavební úřad a žádá si o stavební povolení, by vlastně vůbec neměla si žádat u svého stavebního úřadu, který je v dané lokalitě, ale měla by žádat u stavebního úřadu, který je sousední. Ale říkám, systémová podjatost... (Poslanec Adamec z lavice reaguje.) (Předsedající: Pane poslanče, já se omlouvám, ale skutečně neskákejte do řeči.) ... narůstá a problémů jsme řešili, ale říkám ne z hlediska jenom stavebního práva, ale i z ostatních složkových zákonů, opravdu čím dál tím víc a víc. A nejhorší na tom je, že soudy opravdu to judikují tímto způsobem, že opravdu by ten starosta nebo ta obec, která chce požádat a nejenom o stavební povolení, měla žádat v sousedním ORP právě proto, aby byla vyloučena systémová podjatost, a to si myslím, že není dobře a je to krok špatným směrem.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Radek Vondráček. Vaše dvě minuty, prosím.

Poslanec Radek Vondráček: Já dvě minuty určitě nevyčerpám. Já jsem se chtěl na něco zeptat pana ministra - odběhl, pochopím, že tady nemůže sedět pořád. On tady mluvil o podmínkách, za jakých se bude nějakým způsobem zefektivňovat síť jednotlivých stavebních úřadů, a mluvil o podmínkách, že nejméně tři lidé, nějaké území. A já jsem akorát slyšel takové pomluvy, že stačí splnit jednu z těch podmínek, tak jsem chtěl od pana ministra slib, že ty podmínky budou uplatňovány kumulativně, že bude potřeba nějaké území, nějaký počet obyvatel a nějaký počet zaměstnanců, kteří budou specializovaní v té oblasti.

Říkám, jsou to pomluvy, pan kolega na mě gestikuluje. Já jsem to tady chtěl slyšet, ať mi to pan ministr slíbí, protože jestli si nebudeme naslouchat, nebudeme tady... My vás asi nepřesvědčíme, jestli tady nerozhodne nějaké rozumné řešení, vy si prosadíte to své, tak bych tedy chtěl aspoň slyšet, že ty podmínky budou kumulativně, a doufám, že se opravdu budete bavit i s opozicí. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Další faktickou poznámku má nahlášenou pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, pane ministře... tady není pan ministr... no dobře. Kolegyně, kolegové, já jenom velmi stručně k takzvané systémové podjatosti. To, že máme sloučený model veřejné správy, znamená to, že prostě ty úřady, ty trojkové úřady nebo dvojkové úřady, vykonávají vlastně státní správu, kterou pověří ten stát. Podle mě je to velké nepochopení soudu, pokud toto dělají. Prostě bohužel ta chyba je někde jinde. A já vám řeknu, za celou svoji 23letou historii v pozici starosty neznám jediný případ, kdy by se někdo dovolával systémové podjatosti v nízkých investicích. Nikdy. Vždycky to byly fyzické osoby, které měly nějaké jiné záměry, anebo i záměry se křížily. A v našem případě to bylo velmi málo, ale znám případ ze sousední obce nebo města, abych byl úplně přesný, abych je neurazil, Dvora Králové nad Labem, kde dva velcí podnikatelé tímto způsobem si vyřizovali své účty, neochotu pustit prostor druhému podnikateli, neochotu podělit se o své podnikání tam v té oblasti, a takhle to bylo.

Něco jiného je - a ten případ také znám - kdy si úředníci stavebního úřadu dopisují se starostou, místostarostou, zastupitelem, kde řeší podmínky stavebního povolení. No, to je přece překročení pravomoci veřejného činitele toto, na to máme jiné paragrafy a ty paragrafy jsou docela - řekl bych - velmi vážné. A každý starosta mi potvrdí, že osočení z toho, že překračuje pravomoc veřejného činitele, že to je pro něj noční můra, protože za to ty flastry jsou opravdu veliké, a to je pomalu, jako byste někoho zapíchli někde. To si každý dá pozor. Takže takové případy sice byly, v zárodku se vždycky potlačily, ale prostě systémová podjatost z hlediska třeba toho, co říkala tady paní kolegyně Peštová, prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem se s tím nikdy nesetkal v těch městských investicích. Nikdy! Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji za dodržení času, pane poslanče. Tím jsme vyčerpali všechny faktické poznámky a nyní vystoupí poslanci s přednostním právem. Nejprve pan místopředseda Havlíček a potom pan ministr Kupka. Prosím, pane místopředsedo.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pane místopředsedo, vážený člene vlády, vážení členové vlastně, dva jsou zde, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Nevím, jestli nás někdo poslouchá, zda to vysílá Česká televize, ale v každém případě ten, kdo chce stavět, ať už je to rodina, nebo ať je to firma, tak aby zaplakal. Zaplakal z toho, co nás bude čekat, pakliže dojde k posunutí účinnosti a v mezidobí ještě k zásadní změně.

Pojďme se trošku dostat do reálného světa z kanceláří a z parlamentních a politických institucí a pojďme se na to dívat úhlem pohledu běžného občana. Co on chce v rámci stavebního řízení? Chce, aby to bylo rychlé, chce, aby to bylo nekomplikované, maximálně jednoduché, chce, aby to celé řízení pro něj bylo levné, a chce, aby to bylo nezaujaté. Nic více po nás nežádá a naší povinností. nehledě na to, jestli jsme ze strany A, nebo ze strany B, je mu toto připravit. To, že to tady 25 let nebylo, že se to desítkami, stovkami různých novel komplikovalo, až jsme se dostali do situace, že jsme na nějakém 153. místě ve světě, je vinou politiků, všech, kteří tady do té doby byli, bez jakéhokoliv pardonu.

Běžným lidem je úplně jedno, co pod koho spadá. Jestli je to pod úřad A, nebo pod úřad B, pod krajem, pod okresem, jestli je to pod státem. On chce to, co jsem zde řekl, aby to pro něj bylo nebyrokratické a pokud možno levné. Po 25 letech jsme se pokusili udělat tu změnu, a my netvrdíme, že to je změna geniální. Kdo u toho byl, a většina z vás, kteří dneska tady tak plamenně hovoří, tak museli vidět, jak náročné bylo čtyři roky všechno připravit, vynegociovat, vyjednat se všemi zainteresovanými stranami, ať už to byly profesní komory, ať už to byly různé neziskovky, ať už to byli starostové, ať to byli ti, či oni, každý k tomu měl nějaké připomínky a celkem věcné a celkem rozumné. Každý si logicky hájí svoje zájmy, tak jako to tady řekl pan předseda Adamec, prostřednictvím pana předsedajícího. On hájí zájmy starostů, my hájíme zájmy občanů. Nikoliv proto, že bychom se domnívali, že to starostové dělají špatně. Celá řada z nich to dělá dobře a velmi dobře a celá řada z nich to dělá špatně. Ale upřednostňujeme zájmy těch, kteří chtějí stavět, nikoliv těch, kteří rozhodují o tom, kdy budou stavět a jak budou stavět. ***