Prostřednictvím pana předsedajícího, pane ministře, to nebylo nic přece ve finále minulého volebního období. Já jsem si teď našel v tom digitálním archivu, ten tisk sem do Sněmovny přišel, první čtení proběhlo 5. listopadu 2020, připomínám, 5. listopadu 2020, tedy rok do voleb. Sto dnů na projednání ve výborech jsme tady měli. Byl to nejen hospodářský výbor jako garanční. Bylo to v ústavně-právním výboru, ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ve všech několikrát, ten proces byl opravdu dlouhý. Třetí čtení jsme tady ve Sněmovně končili až někdy 26. 5. 2021, takže to byl víc než půlroční proces.

Ano, korektně citujete z rejstříku smluv, ale já také korektně doplňuji, že jsme nedostali text od Hospodářské komory, který jsme přeložili do sněmovního dokumentu a poslali sem. My jsme na tom opravdu trávili desítky, možná stovky, hodin tady s poslanci, kteří měli zájem. Byli na tom lidé jak z Ministerstva pro místní rozvoj, tak třeba z Ministerstva životního prostředí, kteří právě kontrolovali a dělali tu obhajobu, aby byly chráněny ty veřejné zájmy, jako je ochrana vod, ochrana hygienických limitů a tak dál a tak dál.

Takže já na tohle chci zareagovat a prosím, nepoužívejte to, že tady nějaká vymezená skupina zájemců si něco nechá napsat a sem to přinese, aby se to pak tady rychle projednalo. Není to pravda. Třeba pro mě osobně byla důležitá, velmi důležitá záruka pana náměstka Many z Ministerstva životního prostředí, který, když jsme finálně dokončovali ten komplexní pozměňovací návrh, tak řekl: Ano, takto, jak to je postavené, se vším tím, co to obsahuje, s integrací a tak dále, s pojistkami, konstatuji, že veřejné zájmy nejsou oslabeny. (Předsedající upozorňuje na čas.) Tak to jen rychlá reakce. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan ministr Ivan Bartoš, poté paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já jenom v krátkosti. Já jsem tady citoval právě z registru smluv, abych ten svůj původní výrok o komoře opravil, a dedikoval jsem tu práci nebo ten smluvní vztah na konkrétní právní kancelář. Mně trošku přijde ten argument, který tady zazněl od paní poslankyně Vildumetzové Mračkové... Ona to na mě zkusila asi dvakrát na tom výboru, že selektivně přiděluji zákony těm lidem, tak jsme s panem tajemníkem tenkrát udělali tabulku, kde jsme vylistovali, komu jsou které přiděleny legislativy, a následně jsem s vedením výboru pro veřejnou správu jednotlivá přidělování vždycky řešil.

Samozřejmě ta reakce, schopnost některých lidí - a to není případ paní Vildumetzové Mračkové - na to reagovat, když bylo potřeba rychle přidělit tisk - udělal jsem to systémem kdo mlčí, souhlasí. Proto jsem vždy poslal návrh, co si myslím - což jako předseda výboru na to právo mám - a když někdo rozporoval to přiřazení, přiřadil jsem to jinému člověku podle návrhu. A tedy z logiky věci, když nám byl jako výboru odebrán ten zákon jako gesčnímu výboru, tak jsme si my jako oponenti tohoto návrhu prostě uzurpovali to, že bychom chtěli alespoň v tom režimu toho výboru toto zpravodajovat.

Ostatně na základě toho byl převeden nebo byl zvolen jako garanční výbor hospodářský výbor, kde už si samozřejmě ANO dalo svého zpravodaje tak, jak to pro ně bylo výhodné, což je logické, protože i na výboru, kde jsme my měli předsedy, samozřejmě vládní většina měla počty na to, aby mohla hlasovat dle mechaniky, která funguje ve Sněmovně. Takže jsem se snažil rozdělovat tisky spravedlivě. Mám k tomu dokonce i e-mailovou komunikaci včetně tabulek a rozdělení tisků jednotlivým poslancům za strany. Často bylo zpravodajování některými členy odmítáno, což je také jejich právo.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla reagovat na poslance Adamce, který tady bohužel není, prostřednictvím pana předsedajícího. Chápu, že jeho praxe je dobrá praxe, zažil si jako starosta, že nemusel řešit, ale zase každý čerpáme ze své praxe a já ze své praxe musím říct, že jsem také čerpala, a také, když jsem byla na ministerstvu, jsme museli kolikrát zasahovat v tom smyslu, že zrovna v daném kraji právě některá dejme tomu řízení byla hodně zpolitizovaná, byly tam tlaky na úředníky. Tak buď jsme si atrahovali jako ministerstvo - vidím pana ministra dopravy, který také může k tomuto přispět, protože když jsme řešili Vodochody, tak to byl obdobný případ, kdy jsme dělali přezkumná řízení a podobně - takže jsme museli třeba atrahovat jako ministerstvo, nebo jsme museli dát jinému kraji, aby ten daný případ dořešil, právě proto, že tam byly neskutečné tlaky na ty státní úředníky. Takže to není o tom, že to se neděje, děje se to. Tak jako jsou hodní a zlí lidé, tak jsou prostě dobří úředníci, kteří mají obavy - to nejsou obavy o život, to v žádném případě tady nechci vůbec nějak personifikovat - ale prostě byly na ně vyvíjené tlaky a oni sami požádali o pomoc a my jsme jejich případ dali jinému kraji. Takže neříkejme a nelžeme si tady, že to není. Prostě ten smíšený model je špatně, ale špatně už historicky, že byl takto nastaven a že je nastavena samospráva a státní správa, která je sloučena, a že samospráva je ta, která má přenesenou působnost, a dostává - byť tedy 80 %, není to těch 100 % - od státu, ale že ta státní správa není osamostatněna, že prostě je ve společném baráku státní správa a samospráva. Není to dobře.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Faktická poznámka pana poslance Vondráčka. V současné době, pane poslanče, máte faktickou poznámku a poté následuje přednostní právo pana ministra Kupky, takže chcete-li faktickou poznámku, máte.

Poslanec Radek Vondráček: Takže já využiji faktické poznámky, děkuji. K té systémové podjatosti. Já jsem byl u případu, kdy Zlínský kraj podepsal memorandum o spolupráci s Ministerstvem dopravy, že mají společný zájem na budování D49. To je ta naše slavná s křečkem, směrem na Fryšták. I společné memorandum, míněno čistě pozitivně, nakonec vyvolalo námitky o systémové podjatosti ministerstva, které rozhoduje v opravném prostředku v rozkladu. Takže ta systémová podjatost je nová mantra, systémová podjatost nám bují. Samozřejmě ani rozhodovací praxe není statická, je dynamická, vyvíjí se.

Musím konstatovat, že spíše vyhovuje tady těmto argumentům a těmto námitkám. To znamená, jestli má kolega dobrou zkušenost a nemá problém se systémovou podjatostí a jiní mají, tak jenom upozorňuji, že ten jev sílí, může být do budoucna problematický a my jako zákonodárci bychom také měli trochu přemýšlet nad legislativou preventivně, nejenom co se děje právě v tuto chvíli. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní není žádná další faktická poznámka.

Přečtu omluvu. Dnes mezi 12. a 15., respektive od 12 hodin do konce jednacího dne z důvodů pracovních se omlouvá pan poslanec Jiří Hájek.

Nyní vystoupí s přednostním právem pan ministr Kupka. Prosím, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se také rád vyslovil k tomu, proč tady vlastně dnes jednáme, co nás k tomu vede. Moc mě mrzí, že se pan místopředseda Havlíček snížil k tolika demagogiím. Když nás obviní z toho, že nemáme na prvním místě občany, pokládám to prostě za neférový faul. Jak občané, tak lidé, kteří mohou jako podnikatelé, ale třeba i jako starostové investovat do svých důležitých záměrů, tak přicházejí do kontaktu se stavebními úřady.

Zásadně říkám, že jsem měl možnost vystupovat v roli investora drobné stavby jako fyzická osoba i jako investor, který zastupoval zájmy obce, tedy občanů i jako investor, který zastupoval zájmy kraje. Teď jsem v roli, kdy zastupuji jako ministr dopravy zájmy občanů České republiky u klíčových dopravních staveb. Zároveň jsem měl možnost zkombinovat roli těch, kteří rozhodovali nebo měli vliv na rozhodování, ale pojďme si také říct, jak ten vliv může vypadat.

Jako starosta obce jsem maximálně měl možnost uplatnit vliv, když se někde řízení zastavilo nebo když se úředníci nebyli s to domluvit a rozhodnout v čase. V žádném případě jsem neměl možnost - a tady si troufnu tvrdit, že to všichni potvrdíte, pokud jste vystupovali férově - ovlivňovat to, jak ten konkrétní člověk rozhodoval, jak vypadal jeho konkrétní soud. A nepochybně to mohlo také někdy končit tak, že politický vliv byl silnější. Ale vlivů, kterým čelí každý úředník, je pochopitelně mnohem víc. Ten úředník také někde bydlí, může ho ta stavba ohrozit osobně, může na něho útočit kdokoliv další.

Pojďme si říct, co je klíčové pro to, jak nastavit systém, aby opravdu sloužil občanům. Máme tady režim, o kterém se rozhodlo - režim smíšeného modelu veřejné správy. Když říká Ivan Adamec, že dochází jedním konkrétním zákonem k destrukci, tak mu bohužel musíme dát jenom za pravdu, protože pokud by se jednalo o skutečnou reformu toho smíšeného modelu veřejné správy - vedli jsme o tom debatu - no tak by to nepochybně nezasahovalo jenom oblast stavebního zákona, ale i životního prostředí, kultury, dopravy a tak dále. To, že se tady jedním konkrétním zákonem, jednou konkrétní problematikou vlamuje zákon do současného smíšeného modelu veřejné správy, je holý fakt, a označení toho vlivu za destrukci smíšeného modelu bez té ale zásadní debaty o základním nastavení, to je prostě bohužel také pravda. ***