(10.10 hodin)
(pokračuje Monika Oborná)
Novela zákona o rostlinolékařské péči, kterou tady dnes projednáváme, upravuje procesní a odborné postupy ústavu v případech vzniku kalamitního stavu způsobeného přemnožením škodlivého organismu rostlin, mimo jiné tedy i hraboše polního. Důvodová zpráva k tomuto říká: "Je třeba zásadně a transparentně revidovat definice a postupy při stanovení populační hustoty škodlivých organismů, kdy již nejen dochází k hospodářské škodě na zemědělské nebo lesnické produkci, ale může vznikat také riziko ohrožení zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Tyto postupy jsou dosud v zákoně stanoveny poněkud neurčitě, což v praxi způsobuje určitou nejistotu a obtíže." A dále také říká: "Stanoví se jasná, transparentní a objektivní kritéria pro určení hodnoty prahu škodlivosti škodlivého organismu a transparentní postup pro tato určení. Kritéria budou založena na aktuálně platných, vědecky podložených a přezkoumatelných podkladech a důkazech."
Samozřejmě vítám, pokud budou nastavena jasná a objektivní kritéria pro provádění ochranných opatření, ale nejsem si tak úplně jistá, zda taková kritéria lze stanovit na vědecké bázi, na níž naleznou shodu jak odborníci z ústavů, tak odborníci z řad ochránců přírody. Jak ale vyplývá z výše uvedeného, nejsou to pouze tyto postupy, které v dosavadní úpravě způsobují určitou nejistotu a obtíže. Proto mám tady na místě dotaz na pana ministra, chtěla bych se ho zeptat - věřím, že mi odpoví, budu za to moc ráda, předem děkuji za odpověď - takže bych se, pane ministře, ráda dotazovala, jak návrh zákona řeší kolizi mezi zákonem o rostlinolékařské péči a zákonem o ochraně přírody a krajiny včetně vazby na územní ochranu přírody a krajiny, a to nejen ve zvláště chráněných územích, ale i ve vztahu k lokalitám soustavy Natura 2000 a podobně. Pokud tomu tak není, a já jsem v návrhu zákona takovou vazbu nenašla, můžeme se opět snadno dostat do situace, že zemědělci budou aplikovat Stutox na základě povolení ústavu, a příslušné orgány ochrany přírody je budou za totéž pokutovat pro porušení zákona.
Děkuji vám za pozornost a předem děkuji panu ministrovi za odpověď. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, paní poslankyně, za váš příspěvek.
Ještě zkonstatuji omluvy, které došly, zatímco se připraví pan poslanec, který je následující v pořadí. Omlouvá se pan ministr vnitra Vít Rakušan od 9.55 do 11 hodin z pracovních důvodů, dále pan ministr Ivan Bartoš od 10.30 do 12 hodin z důvodu jednání na plenární schůzi Senátu a pan poslanec Patrik Nacher mezi 11. hodinou a 13.15 z pracovních důvodů.
A nyní už můžeme přistoupit k dalšímu přihlášenému, tím je pan poslanec Oldřich Černý, a dále se pak připraví pan poslanec David Pražák. Prosím, máte slovo.
Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení ministři, dovolte mi vyjádřit se krátce i za klub SPD.
Základním cílem rostlinolékařské péče je zabezpečení zdraví rostlin a rostlinných produktů se zřetelem na bezpečnost potravin a ochranu spotřebitele. Zdraví rostlin dále hraje významnou roli nejen pro rostlinnou produkci, ale i lesy, přírodní oblasti i ekosystémy. Rizika spojená s používáním přípravků na ochranu rostlin a jejich minimalizace je velmi důležitá z pohledu ochrany zdraví lidí a zvířat a jednotlivých složek životního prostředí, jakož i potravního a krmivářského řetězce a kvality produkovaných rostlinných komodit.
Jako hlavní přínosy změny tohoto zákona je možné vyzdvihnout další zvýšení úrovně digitalizace státní správy s provázaností potřeb jednotlivých ministerstev a dalších správních úřadů, omezení uvádění na trh nepovolených přípravků, čímž se také sníží nebezpečí škod na zdraví lidí, zvířat a životního prostředí, zlepšení dohledatelnosti zdrojů znečištění, dále snížení šíření nepovolených přípravků v České republice formou falzifikace, zlepšení možnosti v dohledové a kontrolní činnosti státní správy, možnosti budoucího napojení informačních aplikací určených pro všechny zemědělce, zjednodušení manipulace s přípravky v rámci distribuce, zajištění jejich sledovatelnosti jak od výrobní linky až po závěrečnou distribuci do zemědělské prvovýroby, umožnění automatizace plnění povinností a snížení tím administrativní zátěže, zvýšení dohledatelnosti a bezpečnosti pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci u produkovaných zemědělských komodit ošetřených přípravky na ochranu rostlin, zvýšení dohledatelnosti přípravků při ochraně proti kontaminaci podzemních a povrchových vod, zvýšení dohledatelnosti přípravků při ochraně zranitelných osob v oblastech využívaných širokou veřejností a v neposlední řadě i zvýšení dohledatelnosti přípravků při ochraně včel a jiných opylovačů a jiných necílových druhů organismů a rostlin.
Proto stanovisko hnutí SPD pro první čtení bude souhlasné pro. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, pane poslanče. Další je přihlášen pan poslanec David Pražák a po něm se může už připravit pan poslanec Josef Kott. Prosím, můžete se ujmout slova.
Poslanec David Pražák: Ještě jednou dobré dopoledne, dámy a pánové, páni ministři. Dovolil bych si u tohoto tisku, u novely zákona o rostlinolékařské péči, upozornit na tristní stav dostupnosti přípravků na ochranu rostlin, a to hlavně vzhledem k tomu, že v každém členském státě Evropské unie jsou povoleny jiné účinné látky, a vzájemné uznávání nefunguje mezi členskými státy tak, jak bychom si mohli myslet. Neustále je nám podsouváno, že existuje společný evropský trh, ale skutečnost je jiná. Dochází k diskriminaci zemědělců a některé plodiny již prakticky není čím ošetřovat. I když systém integrované produkce má být v budoucnu podporován ve strategii Evropské unie, jak jsme to už viděli v návrhu strategického plánu o společné zemědělské politice, tak to zatím spíš vypadá, že to bude odklon od producentů než pro nové producenty.
Proč tomu v současné době tak je, bych si dovolil zmínit pár krátkých vyjádření. Registrace přípravků stojí nemalé finanční prostředky a držitel těchto povolení si rozmyslí, zda se mu na malém území České republiky vyplatí či nikoli tyto prostředky do registrace dát, nebo zda se soustředí na větší státy s větší výměrou konkrétních plodin. Samozřejmě opět to odnášejí naši zemědělci, ale i konzumenti, jinými slovy zákazníci, kteří nakupují v obchodech. Zemědělec, pokud není přípravek registrovaný v České republice, použije jiný, méně účinný, a co nastane? Pokud chce být alespoň trošku ekonomicky konkurenceschopný ostatním kolegům v zemědělství z okolních států, tak vzhledem k výnosu musí vjet do porostu vícekrát s méně účinnými látkami, s méně účinnými přípravky a samozřejmě s jinou látkou, ale tím víc utužuje půdu, která je potom více náchylná na erozi, spotřebovává více nafty a vlastně potažmo ničí více životní prostředí, o kterém stále mluvíme, že nám o něj jde. Proto se ptám, kde je ten efekt? To je ten efekt toho, že my tady budeme něco vymýšlet, ale na druhou stranu těch vstupů na pozemky děláme stále více a více. Kde je ten efekt, když spotřebitel si potom koupí ovoce a zeleninu ze zahraničí, která je levnější, protože těch vstupů má samozřejmě méně, a místo toho si nekoupí produkci od našich farmářů, ale koupí si například z Polska či jiných států? Ovoce a zelenina, samozřejmě ne všechna, se sem veze v lepším případě z druhého koutu Evropské unie, v horším případě z jiného konce světa a nikoho nezajímá zátěž na životní prostředí. Podotýkám, že samozřejmě mluvím o ovoci a zelenině, která může být pěstována vzhledem ke klimatickým podmínkám u nás v České republice. A je potřeba si uvědomit, že zemědělci v České republice nemají stejné podmínky, jako mají ostatní v okolních státech. Myslím si, že je to špatně. ***
