(10.20 hodin)
(pokračuje David Pražák)

My jsme tuším 8. března řešili na podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství problematiku květopasu jabloňového. Přišel s tím jeden náš kolega, který má ovocné sady. Byl tam přizván Svaz ovocnářů, byl tam přizván Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, byl tam přizván Zdravotní ústav. Došlo k takové konfrontaci mezi nimi a vlastně jsme se dozvěděli jejich argumenty, kterým možná i trošku rozumím, ale výsledkem bylo to - a kolegové z KDU mi prominou - že jsme opět papežštější než papež. Květopas žere, respektive bude žrát a žrát dále, teď v květnu a opět to odnáší náš český ovocnář a ten z Polska si dovolím říct, že se nám za rohem šklebí a těší se, co v České republice opět vymyslíme proti našim zemědělcům, aby on mohl vesele ty výrobky dovážet.

Poslední roky přišli čeští ovocnáři o cirka deset klíčových pesticidních látek a očekávají se další zákazy. Nové přípravky narážejí na nezájem firem o nové registrace z ekonomických důvodů, jak jsem již řekl v úvodu. V čem je tedy největší problém především? Rozšíření registrace pro minoritní použití, kdy účinná látka je povolená do jiné plodiny, naráží na nedostupnost reziduálních studií na národní úrovni. Stejně tak vzájemné uznávání povolení mezi státy opět naráží na nedostupnost studií, protože se neuznávají mezistátně. Jedním z řešení je mimořádné opatření, ale je to časově náročné a určitě to není postup, který by měl být využíván dlouhodobě, i když například v Německu, kdyby vás to zajímalo, pro představu za rok vydají 81 mimořádných opatření při povolování přípravků na ochranu rostlin, ale v České republice 10. Dalším příkladem může být třeba insekticid cyantraniliprole, přípravek proti škůdcům, kde v sousedním státě jsou povoleny dvě aplikace, ale u nás jenom jedna.

Z důvodu chybějících nástrojů k účinné ochraně rostlin dojde, respektive už dochází k omezování produkce ovoce, snížení výnosů z důvodu poškození ovoce škodlivými organismy a fakticky neprodejnosti tohoto zboží. Určitě by mělo dojít k zjednodušení administrace vzájemného uznávání především s okolními státy, které přímo sousedí s Českou republikou, protože máme srovnatelné klimatické podmínky, a stejně tak by mělo dojít k provádění povolení na základě společných dokumentů a studií z ostatních členských států. A v neposlední řadě nebudu polemizovat, zda by měl tento proces schvalování přípravků na ochranu rostlin probíhat jen pod jednou institucí, od toho máme ministerstva životního prostředí, zdravotnictví a zemědělství, která se určitě v zájmu našich zemědělců rozumně domluví, a o to by nám určitě mělo jít. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče.

Ještě konstatuji jednu došlou omluvu, a sice pana ministra zdravotnictví Vlastimila Válka od 9 do 10.30 z pracovních důvodů.

A další na řadě jsou přihlášeni pan poslanec Josef Kott a poté se může již připravit pan poslanec Karel Tureček. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, páni ministři, já jsem chtěl hovořit o podobné věci, o čem přede mnou hovořil kolega Pražák, nicméně dovolím si asi rozšířit to, o čem se skutečně na podvýboru hovořilo. Mám tady připravená taková tři témata, která se domnívám, že jsou důležitá v rámci tohoto zákona.

Tím prvním je v podstatě definice dvou paragrafů, abychom si všichni uvědomili, čeho se novela zákona o rostlinolékařské péči týká, co to rostlinolékařská péče jako taková je a jaké základní povinnosti už nyní mají jak právnické, tak fyzické osoby. Rostlinolékařská péče spočívá v ochraně území České republiky před zavlékáním škodlivých organismů ze zahraničí a opatřeních proti šíření škodlivých organismů naopak při vývozu do zahraničí. Za druhé soustavné zjišťování, vyhodnocování a evidence výskytu škodlivých organismů a poruch na pozemcích a v objektech, kde se pěstují, vyrábějí, skladují nebo zpracovávají rostliny nebo rostlinné produkty. Dále je to omezování výskytu, šíření a působení škodlivých organismů a poruch a snižování jejich škodlivosti využitím přímých i nepřímých metod ochrany včetně mimořádných rostlinolékařských opatření s přihlédnutím k ochraně zdraví lidí, zvířat, zvěře, volně žijících živočichů a samozřejmě se vším respektem k životnímu prostředí.

Rostlinolékařská péče samozřejmě podléhá rostlinolékařskému dozoru, registraci pěstitelů, výrobců a dovozců rostlin a rostlinných produktů, které mohou být zdrojem šíření karanténních škodlivých organismů, a dalších osob, které jsou uvedeny v § 7 odst. 1. Dále řeší registraci přípravků a pomocných prostředků, které ještě v poslední části svého výstupu vám blíže přiblížím. Dále je to sledování účinnosti přípravků, pomocných prostředků a geneticky modifikovaných organismů určených k použití v ochraně rostlin, včetně jejich nežádoucích účinků. Dále je to registrace mechanizačních prostředků a využití vědeckých poznatků o škodlivých organismech a způsobech ochrany proti těmto organismům.

Základní povinnosti, které jsou uvedeny v § 4 jak pro právnické, tak fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, skladují nebo uvádějí do oběhu rostliny nebo rostlinné produkty: vlastníci pozemků nebo osoby, které je užívají z jiného právního důvodu, jsou povinni při své činnosti omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů tak, aby v důsledku jejich přemnožení nevznikla škoda jiným osobám a aby nedošlo k poškození životního prostředí a zdraví lidí nebo zvířat. Za druhé ohlásit výskyt nebo podezření z výskytu karanténního škodlivého organismu stanoveného v prováděcím předpise příslušnému orgánu rostlinolékařské péče buď přímo, nebo prostřednictvím obce. Zde mohou provádět ošetřování rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů proti škodlivým organismům jen registrovanými přípravky nebo pomocnými prostředky způsobem stanoveným a jasně vyspecifikovaným v § 29 a způsobilými mechanizačními prostředky, o kterých se hovoří v § 35 a 37.

A teď bych si dovolil ještě rozšířit poznámky, které zde měl kolega Pražák a o kterých jsme diskutovali na podvýboru a následně jsme s těmito závěry seznámili zemědělský výbor. Je si zapotřebí říci - a už to tady padlo i ve včerejší debatě - že Česká republika se nachází skutečně mezi zeměmi, které výrazně omezily používání chemických prostředků na ochranu rostlin i hnojiv a je silně pod průměrem Evropské unie, a dovolím si říct, že tupými škrty, v podstatě v zákazu používání účinných látek na evropské úrovni, se čeští výrobci - a nejsou to samozřejmě jenom ovocnáři a zelináři, o kterých jsme primárně hovořili, ale byli to v minulosti i osiváři a pěstitelé sadby brambor - dostali do neřešitelného problému tím, že zde byla zakázaná účinná látka, která v podstatě umožní vytvářet kvalitní certifikované osivo a tím zachovat druh rostliny jako takové.

Dostali jsme se do takové fáze, že v podstatě v České republice nemáme adekvátní účinné látky na to, abychom byli schopni zachovávat kvalitní výrobu surovin a následně potravin, a to jen díky tomu, že v podstatě, jak o tom hovořil kolega Pražák, Česká republika je natolik nevýznamná oblast v rámci zelinářství a ovocnářství, že se významným nadnárodním společnostem nevyplatí zde provádět registrační pokusy, které jsou za prvé zdlouhavé a za druhé jsou poměrně finančně náročné. Dostáváme tím naše výrobce do neřešitelných podmínek a domnívám se, že nejsme schopni v rámci ekologického zemědělství vyprodukovat dostatečné množství produktů pro to, abychom byli schopni zabezpečit potravinové řetězce v rámci České republiky. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP