(10.30 hodin)
(pokračuje Josef Kott)
O čem tady hovořila kolegyně Monika Oborná v rámci přemnožení škodlivých činitelů, a uvedla zde hraboše, tam si dovolím říct, že jsem velice rád, že se podařilo určitým způsobem napravit problémy, které zde vznikaly díky tomu, že povolovací procesy na používání prostředků proti škodlivému činiteli byly vlastně třístupňové, a i když Ministerstvo zemědělství vydalo vyhlášku, a bylo to poměrně rychlé řešení, tak na úrovni krajského rozhodování prostě ty pohledy byly různé a ne vždy byly dostatečně rychlé pro to, aby daný zemědělský podnik nebo pěstitel jako takový byl schopen rychleji zareagovat.
Z tohoto důvodu si dovolím připravit pozměňovací návrh k této novele zákona týkající se zjednodušení schvalovacího procesu používání účinných látek a ochranných prostředků v rámci povolovacího procesu tak, jak to má podle mého názoru být, a to znamená, že Ministerstvo zemědělství jako garant produkce potravin, výroby v České republice, bude o tomto rozhodovat samostatně a nebude muset, tak jak tady bylo zmíněno, dbát na doporučení, respektive nedoporučení Státního zdravotního ústavu, protože věřím, že na Ministerstvu zemědělství jsou dostatečně kompetentní lidé, kteří mají zkušenosti s povolovacím řízením, a dle mého názoru, a je to o tom, že tady je tedy velká podpora panu ministrovi zemědělství v tom, aby se podařilo tyto novelizační body tam dostat a byli jsme schopni zjednodušit proces povolování.
Druhá věc je ta, že se budeme snažit navrhnout možnosti uznávání chemických přípravků, respektive účinných látek, v rámci Evropské unie. To znamená, jestliže už někde v sousedních zemích jsou chemické látky, respektive přípravky na ochranu rostlin povoleny, tak aby i český zemědělec, český producent měl možnost tyto přípravky využívat. Domnívám se, že když se nám toto podaří do zákona implementovat, předejdeme tomu, že zde budou probíhat souběžné dovozy, že Česká republika ztratí kontrolu nad tím, jaké chemické látky se zde používají a jaké množství se sem dostává takzvanými souběžnými dovozy ze zahraničí, a předejdeme i tomu, že vystavíme v podstatě české výrobce a producenty nekonkurenceschopnosti tím, že ochranné látky, které můžou používat výrobci v sousedních zemích a jejichž výrobky končí na pultech českých marketů, budeme schopni si to samozřejmě vyrobit i doma.
Takže tímto já skončím a říkám, že připravím pozměňovací návrh tak, abychom byli schopni pomoci českým producentům. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přebírám řízení schůze. Tímto vás všechny zdravím.
Podotýkám, že se nacházíme v obecné rozpravě, a v tuto chvíli další, kdo je přihlášen do rozpravy, je pan poslanec Karel Tureček. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Tureček: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, já bych se chtěl samozřejmě na tento zákon o rostlinolékařské péči podívat z několika pohledů. Dá se říci, že předkládaná právní úprava rozděluje ten zákon do dvou základních oblastí. Jednak je to oblast ochranných opatření proti škodlivým organismům rostlin, takzvaná oblast fytosanitární, a druhá je právě tady velmi podrobně zmiňovaná problematika dodávání na trh a používání přípravků a pomocných prostředků na ochranu rostlin. Zároveň ten zákon provádí implementaci příslušných evropských směrnic do našeho právního řádu, a jak sám předkladatel přiznává i v důvodové zprávě, i přes nastavení jasných pravidel v obou zmíněných oblastech prostřednictvím předpisů evropských i národních praxe ukazuje prostor a potřebu pro zlepšení. A tady já si myslím, že je velký prostor k diskusi.
Navrhovanou právní úpravou bezesporu dochází k novelizaci v oblasti ochrany proti škodlivým organismům rostlin i právě v oblasti přípravkové. První velmi důležitou změnou v rámci návrhu je zavedení označování přípravků na ochranu rostlin pro profesionální uživatele prostřednictvím jedinečných identifikátorů. V opatření k zajištění splnění cílů v této oblasti je nezbytné posílit kontrolu černého trhu s přípravky na ochranu rostlin bez evidence právě formou této elektronické evidence jednak u držitelů povolení, výrobců, samotné distribuce a v neposlední řadě zemědělské prvovýroby právě přes již zmiňované elektronické kódy.
Je třeba zdůraznit, že sektorová studie Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví v loňském roce uvedla, že v rámci evropské osmadvacítky představuje prodej nelegálních falšovaných pesticidů 13,8 % z jejich celkového prodeje, přičemž falzifikáty dovážené do České republiky činí více jak 17,8 % z prodejů, a tedy jsme v tomto směru, v tomto negativním čísle, nad průměrem Evropské unie zhruba o 4 % a v celkové hodnotě, a to je samozřejmě už zarážející číslo, tyto falzifikáty představují hodnotu 930 milionů korun. Takže je to svým způsobem vážný problém.
Samozřejmě samotný zákon, návrh zákona zavádí povinnosti vůči jednak držitelům povolení, vlastním výrobcům, distribuci zemědělské prvovýroby, nicméně jak už vždycky bývá zvykem, vždycky při koncipování právě téhle legislativy dochází k nevyváženému rozdělení povinností, kdy většinou jsou zvýhodněni držitelé povolení, výrobci, samotná distribuce a nejvíc jsou postiženy subjekty zemědělské prvovýroby neúměrným zatížením byrokracie, vykazováním, a samozřejmě oni samotní mají velmi složité postavení, složitou situaci, protože oni pracují v terénu, oni musí reagovat na biologický charakter zemědělské prvovýroby. Oni se musí rozhodovat v řádu hodin, zatímco držitelé povolení a výrobci se rozhodují v řádu měsíců, roků. Oni samozřejmě se rozhodují, zemědělská prvovýroba, naši prvovýrobci se rozhodují v řádu hodin, maximálně dnů. V případě, že takové rozhodnutí nečiní, samozřejmě přijdou o veškerou úrodu daného produkčního roku, takže samozřejmě je to pro ně velké zatížení, a samozřejmě jakékoliv zvýšení další byrokracie je v tomto směru z jejich strany vnímáno negativně a oslabuje i jejich samotnou konkurenceschopnost. ***
