(12.20 hodin)
(pokračuje Josef Kott)

Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003, o definici mikropodniků a malých a středních podniků, úřední věstník L124 z 20. 5. 2003 na straně 36: Ochranu také ztrácí dodavatelé, kteří dosáhli obratu 350 milionů eur při nynějším kurzu, to znamená 8 652 750 000 korun českých. Rovněž ve směrnici je ochrana dodavatelů zastropována, ale směrnice pracuje při zákazu nekalých obchodních praktik s konceptem vyjednávací síly, to je síly v určitém konkrétním vztahu kupujícího a dodavatele. A také tím, že tyto zakázané obchodní praktiky mohou být jednostranně vnuceny jedním obchodním partnerem druhému, mohou posazovat neodůvodnitelný a nepřiměřený přenos hospodářského rizika z jednoho obchodního partnera na druhého nebo mohou vytvářet výraznou nerovnováhu mezi právy a povinnostmi jednoho obchodního partnera.

Podle této směrnice jsou odběratelé s významnou tržní sílou vůči svým dodavatelům rozděleni do několika pásem, počínaje odběrateli s obratem přesahujícím 2 miliony eur a konče již dříve zmiňovaným 350 milionů eur. Směrnice vychází z toho, že nekalé praktiky jsou uplatňovány ze strany většího subjektu vůči menšímu. Směrnice se vztahuje na nekalé obchodní praktiky, k nimž dochází v souvislosti s prodejem zemědělských produktů a potravinářských výrobků, a tyto jsou směrnicí zakázány. Směrnice však také počítá s tím, že některé praktiky, ačkoliv jsou v rozporu s poctivým obchodním jednáním, jsou zakázané, avšak pouze za podmínky oboustranné dohody smluvních stran.

Dále problém je v tom, že novela zákona o významné tržní síle dále pracuje s konceptem významné tržní síly na rozdíl od směrnice, která pracuje s konceptem takzvané vyjednávací síly. Směrnice vychází z toho, že větší subjekty mají větší vyjednávací sílu, že nepotřebují ochranu subjekty s určitou velikostí, které jsou zranitelné. Proto směrnice stanoví kategorie subjektů, a to na základě již zmiňovaného obratu. Do novely zákona o významné tržní síle bylo převzato ze směrnice téměř vše, jen tím rozdílem, že návrh novely je spojen s určitým obratem odběratele vůči určitému obratu dodavatele. To znamená, odběratel s obratem přesahujícím 350 milionů eur se ale musí obávat, že by byl postižen za nekalé obchodní praktiky vůči svým dodavatelům s obratem vyšším, než je 350 milionů eur, protože předpokládá, že odběratel s obratem větším než 350 milionů eur je schopen se ubránit díky své vyjednávací síle nekalým obchodním praktikám. Toto neodpovídá realitě v České republice. Dodavatelé, kteří jsou součástí zemědělského a potravinového řetězce, nejsou schopni se ubránit nekalým obchodním praktikám, a to z jednoho prostého důvodu, že obchodní řetězce jsou pro ně hlavním distribučním kanálem, který nejsou schopni nikterak nahradit, protože jiná prodejní místa prostě v České republice nemáme. Vyjednávací síla je tedy přes dosažený obrat jednoznačně na straně odběratele.

V podmínkách České republiky tedy bohužel ve vztahu k obchodním řetězcům ochrana přestala existovat a novela zákona o významné tržní síle tak umožní uplatňovat některé nekalé obchodní praktiky ze strany obchodních řetězců vůči dodavatelům, jejichž roční obrat přesáhne již zmiňovaných 350 milionů euro. Na rozdíl od Slovenska, kde mají zákon č. 91/2019, zákon o neprimeraných podmienkach v obchode s potravinami, podle kterého se dostane ochrana proti nekalým obchodním praktikám všem subjektům. Paradoxně tedy stejný subjekt, který dodává zemědělské nebo potravinářské výrobky do obchodního řetězce v České republice, nebude chráněn a na Slovensku prostě si tu ochranu vydobyli a bude ji mít.

A důležité je si také uvědomit, že novela nově dopadne i na zemědělské podniky v pozici odběratele s významnou tržní sílou, a také do aliance odběratelů. Novela zákona o významné tržní síle totiž odkazuje při vymezení pojmu zemědělské produkty a potravinářské výrobky na seznam v příloze 1 smlouvy o fungování EU, Seznam výrobků, jejichž výroba, zpracování a uvádění na trh spadá do oblasti společné zemědělské politiky. Tento seznam pak mezi zemědělské výrobky řadí například živá zvířata, obiloviny, olejnatá semena, olejnaté plody, ale paradoxně slámu, píci, víno z čerstvých hroznů. Všichni, kdo s těmito produkty obchodují, si budou muset zjistit podle dosaženého obratu počítaného dohromady s propojenými osobami, zda jsou odběratelem s významnou tržní sílou, a budou muset plnit povinnosti plynoucí z novely zákona o významné tržní síle. Při nesplnění hrozí citelné sankce, jak již jsem zde říkal, 10 milionů nebo až 10 % z celkového obratu.

V návaznosti na to, co zde řekl kolega Karel Tureček - ten tedy je tvrdší, ten chce vrátit zákon k dopracování předkladateli - se domnívám, že tento zákon je skutečně potřeba podrobit ještě významně diskusi, a proto si dovoluji navrhnout prodloužení doby na projednání ve výborech o 20 dnů. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do diskuse je pan poslanec Feranec, ale viděl jsem tady faktickou poznámku ještě pana zpravodaje.

 

Poslanec Petr Bendl: Já jsem chtěl, pane předsedající, jenom oficiálně navrhnout zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Takže máme zde návrh na zkrácení lhůty o 30 dní a prodloužení o 20 dní. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, jenom pár poznámek k tomuto zákonu. Možná začnu tím - tady se navrhuje vrácení, respektive zkrácení lhůt. Podporuji to vrácení a z jednoho celkem důležitého důvodu. Pokud jste si přečetli důvodovou zprávu k tomuto zákonu, tam nebyla provedena regulace dopadů, takzvaná RIA. Ano, bylo tam nějaké rozhodnutí už minulé vlády, ale tam se předpokládalo, že to bude čistá transpozice. Toto ale není čistá transpozice. Kolika subjektů se to dotkne? To není pár desítek velkých firem, menších firem, to jsou desetitisíce. Kolik je zemědělských subjektů? Dvacet pět, třicet tisíc, plus minus, a dotkne se to všech, malých, velkých. Takže skutečně i z důvodu toho, že není tam RIA, což je skutečně velmi důležité, pokud chceme regulovat velkou část odvětví, skutečně by tam měla být. Takže v tomto smyslu bych podpořil návrh na navrácení.

A teď vlastně co je na tom zákoně špatně. Já to skutečně jenom zkrátím, ať tomu rozumíme. Vyjímá určitou část potravinářských a zemědělských subjektů z ochrany proti nekalým praktikám, vyjímá, a čistě jenom na základě obratu neboli tržeb. Mechanické převzetí výše tržeb nebo obratu a z toho usuzovat, jaká je tržní síla, je nelogické. Kdyby se to týkalo, chápal bych, kdyby se to týkalo, ta tržní síla, v daném obratu z dané komodity, ale to je všech, ze všech činností, včetně propojených firem, partnerských a tak dále. Jinak řečeno, když budu mít velkou strojírenskou firmu a mám vinohrad, sady, což se běžně děje, tak jsem velká firma a mám smůlu, když chci jít do supermarketu. Takže skutečně ty řetězce budou mít vlastně vyšší vyjednávací sílu, protože nebudou ničím omezovány. A podle mě to šlo proti smyslu toho původního zákona. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP