Ale já je tady chci mít, protože oni dělají život na té vesnici, oni dělají pestrost tady toho, samozřejmě dělají ty věci s láskou, ale pokud my nezačneme regulaci, regulaci přes významnou tržní sílu - a musí začít ve městech - tak se nedivme, že si likvidujeme obchody na vesnicích, že nemáme ve městech malé obchůdky a že ti malí padají. Protože my jim nepomůžeme tím, že zařídíme, že budou dodávat do velkých řetězců, jejich produkce na to nestačí. Oni mnohdy ti lidé - a já jsem se opravdu, když jsem byla radní na Zlínském kraji, snažila je i finančně podpořit - ale oni ani nemají na to, aby se zabývali nějakou reklamou a marketingem a někde to dovezli. Já jsem pochopila, že tudy cesta nevede. A vždyť ten obyčejný starosta na vesnici má tolik starostí, tolik věcí po něm chceme, tak mu alespoň pomozme. A já chápu, že je těžké rozhodnout, jak to uděláme, a všichni volají po těch penězích, ale tak to prostě je, ano? Tak to je. A já teď o tom tady hovořím, protože samozřejmě můžeme se podívat, co oni navrhovali, co říkali.

Chápu, že se velkým supermarketům nelíbilo, že chceme dělat regulaci a chceme vrátit život a byznys do malých obchodů. Ale ti staří lidé prostě nejezdí. Teď se nám zvedly PHM. Kolik budou stát ty jízdenky? Tak ty babičky s dědečky tam dojedou? Mnohdy ti lidé mají problém, opravdu problém do města dojet k doktorovi, a ne ještě jezdit někde nakupovat a jet s taškou autobusem. Tak si, prosím, řekněme, co vlastně všechno my děláme, jak to tedy je. A já mám samozřejmě emotivní vystoupení, protože pro mě to emoce jsou. Já jsem s těmi lidmi hovořila, já jsem ty problémy viděla a já to takhle nechci. A ne všichni žijí ve městě, ve městě je to možná hrozně pohodlné, ano?

Takže byla bych moc ráda, abychom se nad tím zákonem zamysleli, spravili ho a nepouštěli to dál, jak jsem řekla, v té osekané verzi, protože to nikomu nepomůžeme, my si jenom splníme čárku vůči EU. Vždyť oni sami, jejich hospodářský výbor říkal, aby každá země to spravila, a my jsme výjimečně v tomto zákoně byli lídrem. Nebylo to špatné, protože se od nás naučili - a tehdy jsem slyšela obhajoby těch, kteří to nechtěli: To tu nezavádějme, co to udělá? Ale jestliže něco nefunguje, tak se musíme postarat o to, aby se to napravilo. Já jsem to nevymyslela a i ty řetězce samy řekly: My jsme nastoupili do kolotoče, neumíme ho zastavit a nechtějme, abychom všechno podávali v promoakcích.

Ministerstvo zemědělství si nechalo dělat studii, jak si na tom stojíme, a jak to dopadlo, pane ministře, prostřednictvím pana - vlastně k vám nemusím, ale kdyby náhodou - takže jak to dopadlo? Hustota supermarketů větší než v Německu a v Německu se prodává taktéž 80 % potravin přes řetězce, ale pozor, pouze do 20 %v akcích. U nás 60 %. A kdo myslíte, že to zaplatí? No, přece dodavatelé! Jak je možné, že se nezvyšují třeba obraty, ale zvyšují se zisky řetězců? No, protože marže leze nahoru.

Pan Tomáš Prouza strašně rád používá tehdy šetření Ministerstva financí na máslo, když byla ta máselná krize. Ano, první studie nevyšla dobře, ale bohužel bylo špatné zadání. Pak následovala druhá a tam se opravdu ukázalo, že na českém másle je jiná marže, protože český dodavatel dodával máslo za 25 korun, německý za 40, irský ještě víc. Máslo přišlo do skladu, tam se cena zprůměrovala - je pravdou, že se na ni dala třeba 20% marže - ale co se stalo? Vstupní cena českého másla byla úplně jiná, takže český výrobce másla se podílel sice na konečné ceně, ale on nedostal zaplaceno tolik co Němec. (Hluk v sále.)

A jestliže si říkáme, že ty výrobní podmínky jsou stejné a že v průměru v EU vyrábíme tyhle komodity za stejné ceny, tak co vlastně děláme? (Otáčí se směrem k předsedajícímu.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosil bych o klid v sále. Děkuji.

Poslankyně Margita Balaštíková: Omlouvám se, ale já nejsem pořád ještě zcela zdravá, tak nechci tady tak křičet. A... kolego... (Hluk v sále pokračuje.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak ještě vás poprosím všechny o klid. Děkuji.

Poslankyně Margita Balaštíková: A co my děláme? My likvidujeme naše výrobce, ty, co nám mají posílat přes daně peníze do státní pokladny, likvidujeme obchody na vesnicích a to všechno děláme. A když bych se znovu začetla do výsledku šetření té ekonomické společnosti, tak v konečné fázi zlikvidujeme i prvopěstitele ve třetích zemích. Takže ono to tak je. Možná by opravdu stálo za to, kdybychom se tím ještě hlouběji zabývali. A já se snažím, pane ministře, na vás apelovat, protože vaše ministerstvo společně se zástupci z Poslanecké sněmovny jste pořádali tyto akce, vy tam ty zápisy v kopii máte. Nikdy se nestalo, aby na některém zápisu - protože zápisy dělali zaměstnanci Ministerstva zemědělství - chyběly podpisy vašich lidí, a vím, že ti lidé tam stále jsou, a aby vy jste neměl ty prvotní podklady.

Proč se to nestalo? Proč se to nestalo v minulé Sněmovně? Je mi to líto, covid zlikvidoval všechno a všechno ostatní šlo stranou, proto se to nestalo, proto se to nestíhalo. Já mám k tomu jediné - zkrátka a dobře, bylo tu tolik jiných starostí, že tohle nebylo prioritou. Tak to, prosím, udělejme teď prioritou, protože lidé po tom volali. A nechtěla jsem nikdy, aby to zaplatil spotřebitel, ale aby se přispívalo na různé promoakce od našich dodavatelů, kteří mají místo na promoakci odesílat peníze do státní pokladny, to by měl být náš cíl. A ne tedy tady tohle, co předvádíme. Takže děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s faktickou byl přihlášen - stahuje ji - pan poslanec Kučera, do rozpravy byl přihlášen poté pan poslanec Adamec, platí? (Poslanec Adamec mimo mikrofon: Platí.) Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Ivan Adamec: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, dámy a pánové, budu trošku reagovat tady na emotivní vystoupení paní kolegyně Balaštíkové, která se tomu opravdu věnuje, je to vidět, a ona tady to vlastně vzala všechno, jak se říká, zgruntu. Já jsem zvědavý po těch debatách, až tady povedeme v těch výborech, až se to vrátí sem zpět na plénum, kam se dopracujeme.

Víte, ono slovo regulace vždycky vyvolává samozřejmě řadu otazníků, řadu animozit, protože když něco regulujete, tak vždycky je to tak, že jedné straně se to líbí, ta regulace, druhé straně se to nelíbí, protože regulací je postižena, a mně se na tom nelíbí to, že deformujeme trh. A říkám to zcela otevřeně, i když chápu, že ty řetězce tady můžou dělat problémy, ale já se znovu opakuji: my Češi prostě chodíme do řetězců ze dvou důvodů. Je to na jednom místě a je to levnější v těch marketech, proto tam ti lidé chodí.

Když pojedete do Rakouska do jakékoliv vesnice, do jakéhokoliv městečka, tak tam mají Rakušané své obchody a chodí si do těch svých obchodů. Do těch marketů nevím, kdo chodí, které jsou na okraji těch měst a vesnic, a funguje to tam. Akorát problém je v tom, že dneska už i Rakušané podléhají tomu řekl bych společenskému tlaku, honbě za nejlevnějšími potravinami, a začínají chodit do těch marketů taky.

Co se týká vesnických krámků, ta problematika je podstatně širší než jenom nějaká regulace u významné tržní síly. Já si myslím - a myslím si to zcela vážně - že vesnické obchůdky zahubila regulace, která se nazývá EET, prostě to tak je. A myslete si o tom, co chcete, dneska na vesnicích, pokud je nějaký krámek - pokud dostane dotaci od Ministerstva obchodu a průmyslu, ona se ta dotace nějak tak jmenuje, vesnický obchůdek - no, tak tam přijde někdo a bude se snažit prodávat chvíli, většinou jsou to naši čeští Vietnamci, ale kteří když přijdou za konkrétním starostou, řeknou: Starosto, chci krámek a neplatit. Neplatit. Takhle dopadla regulace tohoto typu.

Takže berme to tak. Já nevím, co tady vyřešíme těch za několik týdnů ve výborech a pak tady na plénu, a nedělám si iluze. Nedělám si iluze, je to komplikované téma a jakákoliv regulace je velký problém. Vím, že zemědělský výbor také přijal usnesení, kde chce kontrolovat marži těch obchodů, což je podle mě také problematická záležitost, protože to není tak jednoduchá záležitost a jak se s tím popasovat. A já znovu říkám, že chápu, že je tlak na ty řetězce, ale pro mě nejlepší tlak byl na osvětu občanů, ať si chodí kupovat do svých vlastních krámků. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Balaštíková. Pouze podotýkám, že za necelou minutu budu muset přerušit tento bod. ***