Musíme také uvažovat o tom, že si zde mnozí uprchlíci najdou zaměstnání, dostanou vízum, jejich děti zde začnou chodit do školy a budou potřebovat ubytování na delší čas, anebo i natrvalo. V mnoha městech je ale se stabilním bydlením problém, a to dlouhodobý problém, a získat bydlení je dlouhodobý problém i pro místní obyvatele. O to víc je důležitá debata, jak se na to co nejlépe připravit, jak zapojit soukromou oblast, jak co nejlépe rozprostřít uprchlíky v regionech, ale také jak co nejvíce urychlit novou výstavbu. A o to víc je důležité vypracování již zmíněného střednědobého a dlouhodobého plánu s konkrétními kroky a opatřeními. Vzhledem k tomu, že se jedná o oblast bydlení, je nutné ty plány pojmout komplexně, tak, aby řešily dostupnost bydlení jak pro české občany, tak pro uprchlíky, kteří zde budou potřebovat dlouhodobé ubytování. Je nutné urychlit a zefektivnit rekonstrukce budov a především novou výstavbu. Nechat se inspirovat koncepcí bydlení do roku 2030, především kapitolou moderních technologií a modulárních staveb, které jsou jednoznačně nejrychlejší výstavbou, jakou známe, a které jsou v poslední době velmi rozšířenou formou výstavby v západních zemích.

Současná situace s uprchlickou vlnou ještě více zdůraznila nutnost činit co nejrychleji všechny kroky k dostupnosti bydlení a navázat i na kroky minulé vlády. Jedná se především, jak jsem již zmínila, o používání moderních technologií, ale také o co největší využívání současných programů, které se ukázaly jako efektivní, což je program Výstavba, kde mohou obce a města dosáhnout na dotace na sociální a dostupné bydlení, ale také je třeba co nejvíce využívat a finančně posílit národní dotační tituly, které směřují k posílení výstavby pečovatelských bytů, bytů pro seniory či k technické infrastruktuře.

Na závěr bych ráda shrnula, že se i já jako mí předřečníci a mí kolegové přikláním k nouzovému stavu na 30 dní. A dovoluji si zdůraznit znovu apel na to, aby vláda řešila situaci s dostupností bydlení. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, paní poslankyně. A další vystupující je řádně přihlášený pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, i já bych se chtěl vyjádřit k tomu, proč jsem se rozhodl nepodpořit prodloužení nouzového stavu. Za prvé jsem přesvědčen, že další prodloužení, tentokrát již ne o 30 dní, ale rovnou o dva měsíce, nemá oporu v zákoně. A nejsem tak přesvědčen sám, je to názor i většiny právníků, tedy se jedná o prodloužení nezákonné. Za druhé jsem přesvědčen, že nouzový stav je určen pro situace, které nastaly nečekaně a je třeba je rychle a efektivně vyřešit, i proto je přece stanovena ona třicetidenní lhůta. Po dobu těchto 30 dnů pak má vláda dostatek času, aby nastavila optimální řešení daného problému. Proč tedy dále prodlužovat nouzový stav? Prakticky všechna nyní potřebná opatření lze navíc přijímat i bez nouzového stavu. Za třetí prodloužením nouzového stavu, a tím více prodloužení takto dlouhým, bychom vystavili této vládě doslova bianko šek a to já naprosto odmítám. Pravdou totiž je, že tato vláda je naprosto bezradná a další prodloužení nouzového stavu má jen zakrýt její politickou a legislativní impotenci.

Hnutí SPD již několikrát tuto vládu žádalo, ať stanoví jakýsi strop pro přijímání uprchlíků z Ukrajiny, ať jasně oznámí číslo, které je podle ní ještě Česká republika schopna ekonomicky a sociálně zvládnout, a toto číslo ať náležitě obhájí. Místo jasné odpovědi však vláda dál vydává chaotická a protichůdná prohlášení od výroku, že jsme připraveni přijímat uprchlíky v neomezeném množství, až po nedávné prohlášení premiéra, že Česká republika je zřejmě již na hraně svých kapacit. Samozřejmě pak bez upřesnění, kde že pan premiér onu hranici kapacit spatřuje, neboť jím zmiňovaná 2 % z domácí populace byla již dávno překonána. V současné době je na našem území totiž více než 300 000 uprchlíků z Ukrajiny a každý den přicházejí další. Také bych chtěl vládě připomenout, že na Ukrajině žije 44 milionů osob, to jen tak na okraj k tomu neomezenému přijímání. Tak tedy, milí kolegové, z vládní koalice, můžete mi prosím odpovědět?

Chtěl bych také slyšet jasnou odpověď na to, co se s těmi lidmi stane, až skončí válka na Ukrajině. Podle některých výroků vláda počítá s tím, že naprostá většina z těchto uprchlíků v České republice již zůstane. Pokud připustíme, že to tak bude, můžeme se po sloučení rodin dobrat čísla klidně jeden milion uprchlíků, a to je odhad velmi střízlivý, a ještě pouze i v případě, že by od nynějška již žádní další běženci z Ukrajiny nepřišli. Je opravdu vláda schopná se postarat o všechny tyto uprchlíky a zároveň se samozřejmě v první řadě postarat o občany České republiky bez toho, aby republika do pár měsíců zkrachovala? Já jsem přesvědčen, že tomu tak není. Hnutí SPD neustále opakuje, že je samozřejmě nutné se postarat o uprchlíky před válkou, ale je nutné tak činit přiměřeně, na nezbytně nutnou dobu a po ukončení konfliktu na Ukrajině by se měli tito lidé vrátit zpátky domů. A naše vláda by si dále měla uvědomit, že je vládou České republiky, a začít se také kromě uprchlíků konečně starat i o své vlastní občany.

Je určitě chvályhodné, že se vláda zajímá o utečence před válkou, ale je naprosto trestuhodné, že přitom absolutně zapomíná na vlastní občany. Různé výroky o tom, že občané přece musí pochopit, že je teď to a ono přednější, nebo o tom, že matky samoživitelky musí počkat, považuji za odporné. Ano, situace je vážná. Ale tato vláda se doslova schovává za válku na Ukrajině a svaluje na ni svou totální neschopnost a liknavost. Naši občané doslova zdecimovaní pádivou inflací, neskutečným růstem cen energií, pohonných hmot, potravin i všeho dalšího zboží totiž právem očekávají, že vláda proti jejich ožebračování a leckdy i pádu do neřešitelné situace zasáhne. Že podobně jako vlády okolních zemí vydá účinná opatření a svým občanům pomůže. Zatím však čekají marně.

Co jste, milá vládo, udělali za půl rok od voleb pro občany České republiky? Jak jste jim zlepšili, nebo alespoň ulehčili život? Víte vůbec, jak šílené problémy teď mají? Zajímá vás to vůbec? Média jsou plná zpráv o tom, jak se špatně žije v zahraničí a jak a kde zapůsobily protiruské sankce, ale že máme pádivou inflaci, o tom se jaksi taktně mlčí. Stejně jako se mlčí o tom, jak a kdy tato vláda konečně procitne a začne pracovat pro blaho vlastních lidí. Podle vás jsou plošná opatření populistická. Podle nás jsou již absolutně nutná. Ukažte prosím, že jste vládou České republiky, a začněte konečně konat. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A další přihlášenou je paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Věra Adámková: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych obrátila vaši pozornost k nouzovému stavu z jiného úhlu pohledu. Na první pohled se vám možná bude zdát divné, ale já začnu zákonem č. 361/2003 Sb., který se zabývá také povinnostmi příslušníků policie naší republiky.

Možná si řeknete, co to má dohromady? Ale odsloužila jsem stovky hodin, kdy jsme se viděli s některými příslušníky daného policejního okrsku několikráte, protože platí již mnoho let zákon, kdy policie vlastně spolupracuje se zdravotníky tím, že přiváží občany, řekněme, v podroušeném stavu. A já musím říci, že v tomto případě plně chápu samozřejmě nouzový stav a souhlasím s třicetidenním prodloužením naprosto bezezbytku, o tom žádných pochyb nemám, ale prosím, proč říkám těch 30 dnů? Je potřeba analyzovat tu situaci průběžně, eventuálně měnit, protože samozřejmě v nouzovém stavu může pan ministr a jeho podřízení tyto příslušníky nasadit, kde je třeba, a to je v pořádku. Jistě tento institut tam má být.

Já jenom chci říct, že my jich nemáme nekonečné množství. A je tady 300 000 osob navíc, kde jim chceme pomoci, nebudeme se o tom bavit, tady si myslím, že jsme všichni zajedno, že není třeba toto vysvětlovat. Ale samozřejmě je tu zvýšená náročnost tedy i na tyto služby Policie České republiky. A já mám dvě otázky tady a prosím se nad nimi zamyslet. Já nechci nijakým způsobem samozřejmě znevažovat názor vlády, protože chápu, že na něj má svůj nárok. Já jenom musím říci, že nesouhlasím s dvěma měsíci proto, že to je velmi dlouhá doba a my nemůžeme reagovat flexibilně na to, co je potřeba. ***