(17.50 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)

Koruna padesát je skutečně jen symbolická plošná pomoc, kterou vláda přijímá jako marketingový nástroj a která nebude mít reálný dopad. Při plném promítnutí snížení spotřební daně do ceny pohonných hmot bude úspora na ceně pohonných hmot něco přes 3 % z celkové ceny. To většina spotřebitelů při dynamickém vývoji cen pohonných hmot reálně nepocítí. Navíc, pane ministře - vás asi můžu oslovovat přímo - vím, že jste byl upozorněn, že snížení daně bude rozděleno mezi plátce daně a poplatníka, tedy celkové snížení ceny na straně spotřebitelů bude výrazně nižší, než je deklarováno v oficiálních výstupech. Při takto nízkém snížení spotřební daně u pohonných hmot vzniká navíc relevantní otázka nad ekonomickou efektivitou nezbytných kontrol, které toto snížení bude vyžadovat.

Musím také upozornit, a bylo to tady řečeno, že snižování spotřebních daní, bylo to přiznáno i panem ministrem, to spravedlivě uvádím, v jeho vystoupení, bude mít kromě dopadů na státní rozpočet fiskální dopady na Státní fond dopravní infrastruktury. Pan ministr se tady zavázal, že to bude ze Státního fondu dopravní infrastruktury vyrovnáno z jiných zdrojů. Mělo by to být zhruba asi 5 miliard podle poznámek, které tu mám uvedeny, nebo kolik je to? (Reakce ministra Stanjury.) 900 milionů, pardon, to jsem přičetla ze silniční daně. Omlouvám se, dobře. Tak ještě možná, pane ministře, určitě vystoupíte - kdybyste uvedl, z čeho to bude do Státního fondu dopravní infrastruktury doplněno. Máte pravdu, ze silničních daní, by to byla tato částka. To si řekneme u následujícího bodu.

Dáváme vám za pravdu, kdy s tím, že skutečně toto je první plošné opatření, čili krok správným směrem, přišel pozdě, je nedostatečný a je velmi krátkodobý, proto já avizuji, že v podrobné rozpravě načtu pozměňovací návrh, který posune účinnost - mám to konzultováno s parlamentní legislativou, že to je možné - tedy posune účinnost, upraví účinnost podle § 90 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny namísto 1. října 2022 na 1. leden 2023, aby alespoň, když toto nedostatečné opatření se zavádí, tak trvalo po nějakou delší dobu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám tady nyní přihlášky s přednostním právem. Nejprve tedy pan ministr - tady se potřebuji domluvit - Stanjura, potom pan ministr Kupka, poté pan zpravodaj. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já už jsem dneska jednou slyšel ty ekonomické pohádky. Ano, máme třetí nejvyšší inflaci v rámci Evropské unie. Viníkem je minulá vláda, a jak říkala paní poslankyně Schillerová, jejich hnutí. Protože když se podíváte, a shodou okolností to také publikoval Eurostat minulý týden, kdy porovnával míru zadlužení v roce 2021 a v roce 2020 mezi evropskými zeměmi, neomylně jsme na prvním místě. Jinými slovy - hospodařili jsme nejhůř ze všech zemí Evropské unie. A když ty dvě tabulky porovnáte, všech šest zemí, které měly vyšší míru zadlužení v roce 2021 než v roce 2020, patří mezi deset zemí s nejvyšší inflací. Kdo tuto souvislost nevidí, tomu buď nerozumí, nebo neříká pravdu. Takže stěžovat si na vysokou inflaci těmi, kteří ji zapříčinili, je minimálně pokrytecké, když budu volit mírná slova.

Paní předsedkyně Schillerová tady před chvílí říkala, jak je to pro ty dopravce málo, a pak říkala, že navrhuje DPH nula. Ale to je dopravcům nic, dopravci jsou plátci DPH v naprosté většině, takže pro ně nějaká úprava DPH neznamená vůbec nic a v jejich podnikání jim vůbec nepomáhá.

Jenom chci připomenout, že z každých 10 miliard, a to, co představil pan poslanec Babiš, myslím, že bývalá paní ministryně Maláčová by si to nikdy nedovolila, to je zhruba sekera v letošním roce 230 až 250 miliard nad plánovaný schodek, všechna ta opatření. Z každých 10 miliard budeme od příštího roku platit minimálně 340, možná 350 milionů úroků, a to je čistý mandatorní výdaj, to jde na vrub hospodaření minulých vlád. Připomínám 820 miliard za poslední dva roky. Kdo nechce věřit vládním politikům, ať si přečte zprávu NKÚ nebo statistiky Eurostatu. Tady je hlavní příčina toho, že máme zhruba o 4 % vyšší inflaci, než je průměr v Evropské unii, kde to bylo 7,8 - tam je trošku jiná statistika, takže v tom Eurostatu je jiná hodnota, než uvádí Český statistický úřad. Já budu vycházet z toho českého, a pokud porovnáváme evropské země, vyjdeme z toho srovnání Eurostatu.

A teď si řekněme, co udělá s inflací a s cenami dočasné vynulování DPH? Ano, sníží to cenu o 21 %, když budeme optimisté, tak se to celé promítne, ale nespekulujme, 21 %, a bude to mít bezesporu pozitivní vliv na inflaci. Co to udělá, plus 21 % k ceně, tady se bezesporu celé promítne plus 21 % do ceny, v okamžiku, kdy to vrátíme? To už ti, kteří to navrhují, neříkají. Znamená to zvýšení ceny o 21 % a znamená to zvýšení inflace po tom období, za cenu desítek miliard, a o cenách - kolik nás stojí dluhová služba jsem před chvílí mluvil. Tak jaký to má efekt? Nebo někdo z vás předpokládá, že ta cena se vrátí do předválečné úrovně? Tak to jste asi jediní v Evropě. Já to nevylučuji, já nevím, ale nemám žádné informace, abych mohl spoléhat na to, že za pár měsíců bude cena ropy a ropných produktů na evropských trzích stejná jako před 24. únorem, kdy Putin vtrhl na Ukrajinu. Takže to opatření je populistické, nikam nevede, prodlužuje inflaci a vlastně zasahuje ty, kteří jsou nejvíc inflací ohroženi, protože ti ekonomicky nejslabší jsou samozřejmě inflací zasaženi úplně nejvíce.

Když budeme porovnávat jednotlivé státy, paní poslankyně Schillerová tady říkala Německo. Tak co udělalo Německo se spotřební daní? Na tři měsíce od rozhodnutí, schválení parlamentem - to ještě neprošlo - na tři měsíce. My navrhujeme čtyři.

Ano, je legitimní návrh, budeme o něm hlasovat, aby to nebyly čtyři měsíce, ale aby to bylo osm měsíců nebo sedm, to prodlužujete o tři měsíce, takže sedm. Jenom chci říct, že jeden měsíc je zhruba miliarda. Paní předsedkyně Schillerová říká - to je nic. Ale jinak bude říkat: 7 miliard, to není tak málo, abychom říkali, že to je nic. Pokud je to nic, tak bychom nenavrhovali a myslím, že byste pro to ani nehlasovali, kdyby to skutečně znamenalo nic. Vládní návrh znamená 4 miliardy úspor pro daňové poplatníky, tento pozměňovací návrh bude znamenat 7 miliard. Říkám, je to legitimní, budeme o tom hlasovat, zhruba je to miliarda měsíčně.

Jsme na samém limitu evropské hranice, co se týče spotřební daně u nafty, která také ale představuje zhruba dvě třetiny spotřeby pohonných hmot podle statistik z minulých let, takže to nejsou řešení. To nás jenom žene vlastně k bankrotu, ta opatření, která vláda bude... Ad absurdum bychom mohli úplně zrušit DPH. Ano, mělo by to pozitivní vliv i na cenu, i na inflaci. Co by to udělalo se státním rozpočtem? Co by to udělalo s obsluhou státního dluhu? A kdo by to zaplatil? Zase ti samí daňoví poplatníci, nikdo jiný. Vláda žádné peníze nemá. Takže ta opatření sice znějí líbivě, ale nemají žádný ekonomický smysl.

Jak jsem říkal, pomohli jsme v cash flow, tady pomáháme dopravcům, protože DPH dopravcům nepomáhá, pomáháme i občanům, kteří budou tankovat, a na tom jednání, o tom bude mluvit určitě i pan ministr dopravy, jsem říkal, že to budeme sledovat. Nevylučuji, že nepřijdeme s prodloužením, ale v této chvíli potřebujeme sledovat cenu na světových trzích, zejména u nafty jsem připustil, že by to mohlo být trvalé opatření, z konkurenčních důvodů, zejména Polska a Německa - dobře, Němci to mají na tři měsíce, ale polští dopravci to mají trvale na evropské nejnižší úrovni, takže se o tom bavme.

Co se týče celkového zdanění těchto produktů, jsme v první třetině zemí s nejnižším zdaněním v Evropě. Pokud si porovnáme ještě před tímto opatřením, to znamená stávající sazby, u motorové nafty máme šesté nejnižší zdanění celkové a u benzinové sedmé, nebo naopak, omlouvám se, ale je to šesté a sedmé místo, možná jsem ty komodity prohodil. To znamená, jsme ve třetině ještě před tímto snížením, protože některé země mají třeba DPH i 27 %, je třeba říct, na tyto produkty. Takže musíme vždycky říct ty informace celé. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP