A dovolím si ještě jednu poznámku, protože se tady hovořilo i o celé řadě dalších věcí, které nespadají pod tuto novelu. Jenom připomenu, že se třeba chlubíte, že jste dali 74 miliard občanům, když se tady bavíme o těch číslech. Tak z toho, co si jenom pamatuju, tak 28 miliard je lednová valorizace ze zákona, mimořádná valorizace je 21 miliard, ta je od července, zase ze zákona. Sleva na poplatníka je schválená ještě předchozí Sněmovnou a vládou, a to je dalších 13 miliard. (Předsedající: Čas.) To znamená, že vy se chlubíte něčím, co nejde za vámi. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Foldyna s faktickou poznámkou. Prosím.

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuju za faktickou poznámku. Pane předsedající, prostřednictvím vás, k panu ministrovi. Vždycky jsem vás obdivoval, vy jste vynikající řečník a jste renesanční řečník. Dokázal jste mluvit dobře o dopravě a dokázal jste mluvit o celé řadě věcí. Nicméně, pane ministře, to, co jste tady říkal, já bych vám řekl: Pojďte se mnou do Ústí nad Labem, do Chomutova, do Děčína před market a pojďte to tam vyprávět lidem, jak jste jim dali těch 74 miliard. A pojďte se jich zeptat, co si o tom myslí oni. Tohle je taková akademická debata, krásná čísla, ale pojďte se podívat na reálný život lidí na venkově, ne v Praze. Pojďte k nám. Pojďte se jich zeptat, těch matek samoživitelek. Pojďte před samoobsluhu, když jdou, čumí, co to mají za účet, co jim tam naskakuje. A podívejte se, jaké jsou cenové relace v Maďarsku a v Polsku, kde se vláda opravdu zasadila o to, aby snížila reálné náklady společnosti a obyčejných lidí. To je velký rozdíl. Akademická debata tady, když nám chodí 100 000 na účet, to se to vypráví, to se nám to diskutuje. Ale pojďte k těm lidem, kteří berou 20 000, 25 000. Pojďte jim to říct, že jste jim dali 74 miliard. A pak jim pojďte vyprávět, kolik dáváte miliard jinam. Děkuju. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další faktická poznámka pana ministra Stanjury. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já nejsem z Prahy, pane poslanče Foldyno, prostřednictvím pana místopředsedy. Moje vesnice, ve které žiju, má 1 800 obyvatel a myslím si, že Moravskoslezský kraj je socioekonomicky hodně podobný, co se týče Ústeckého kraje. Není na tom socioekonomicky tak špatně jako Ústecký kraj, ale určitě to není něco, co by bylo úplně jiného. Já s těmi lidmi mluvím každý den. Chodím nakupovat, když jsem doma, každý den, takže se nebojte. Takovéto klišé, jak my tady žijeme v těch malostranských palácích - já jsem tady v práci, já tady nežiju. Já žiju na vesnici, která má 1 800 obyvatel. To je určitě menší než město, ve kterém žijete vy. Takže mě nemusíte takhle cvičit a poučovat. Já mezi ty lidi chodím a nebojím se. Nakupuji tak dvakrát týdně o víkendu a vím a mluvím s těmi lidmi, když mě zastaví. Takže nemám žádný problém jim říct, že od 1. června bude zvýšený důchod v průměru o 1 000 korun. Je to pravda, nebo není? To je prostě pravda. Chápu, že nemusím říkat 21 miliard, ale průměrná zvýšená penze od 1. června je o 1 017 korun. Tak to říkejte stejně. Nebo to není pravda? Je to pravda. A pokud bude potřeba, tak bude ještě jedna valorizace, pokud ty ceny půjdou nahoru.

Jenom říkám, že opatření, která navrhuje hnutí ANO, vedou k delší a vyšší inflaci za cenu zadlužení země, aniž by to mělo minimálně střednědobě nějaký pozitivní efekt. Ano, snížit daně je fajn, a co za tři měsíce, až zvednu tu DPH zpátky? Co to udělá s cenami? Nejsme si jisti, že to bude - 21 %, ale jsem si jistý, když to půjde z 0 na 21, že těch 21 % půjde nahoru. Takže za tři měsíce jsem tam, kde jsem byl, jenom mě to mezitím stálo desítky miliard a bude mě to stát jednotky miliard každý rok ve všech následujících letech. To je řešení? Já si myslím, že to řešení není. Já myslím, že řešení je pomáhat těm, kteří tu pomoc nejvíc potřebují. A když dáme plošná opatření, ta, která navrhujete, tak ti, kteří tu pomoc nejvíc potřebují, nedostanou tolik, kolik by potřebovali. (Předsedající: Čas.) To je přece jednoduchá matematika. (Předsedající: Čas.) Na tom není nic složitého. (Předsedající: Čas, pane ministře.) My se tady tváříme, jako by stát měl nějaké extra peníze. Nemá. Má jenom peníze těchto daňových poplatníků a z každého nákupu i ta samoživitelka platí DPH do státního rozpočtu a z toho se platí dluh státu.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Eviduji další faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Foldyna, potom paní poslankyně Peštová. Prosím.

Poslanec Jaroslav Foldyna: Pane předsedající, budu mluvit na pana ministra, prostřednictvím vás. Pane ministře, vy jste to zase řekl tak jakoby trošku od věci. Reálná hodnota těch peněz se pozná, když jdou ti lidé do krámu a v tom krámě platí, a ta reálná hodnota je prostě neudržitelná. Tohle jsou opravdu povídačky. Nezlobte se, já si vás velice vážím, to je jenom politická diskuse. Vy absolutně likvidujete střední třídu, těm jste zlikvidovali úspory. Likvidujete střední třídu, učitele, co jsme jim přidali, tak jsme jim to všechno zase vzali. Oni to cítí, když jdou do toho krámu. Oni to cítí, když musí zaplatit dětem nějaké náklady na školní výlet. A přesto tady neustále mluvíte o nějakých investicích do zbraní, miliardových investicích. Paní ministryně, která tady není, nemám, prostřednictvím koho bych ji oslovil, si jede do Ameriky a vypráví tam zkazky o tom, co všechno bude kupovat na ministerstvo, jako kdybychom v této chvíli věděli, jak na tom ten státní rozpočet bude. Místo abyste se snažili o mírovou iniciativu, posíláte zbraně na Ukrajinu. Vy přece dobře víte, jak ten konflikt dopadne, kdo na to nejvíc doplatí. Teď před chvílí se na Evropské komisi rozhodlo, že se bude platit rubly, že tedy Rusku ustoupí. A co budeme tedy dělat my? My tady furt něco vyprávíme, ale reálný dopad těchhle vyprávěček, které tady jsou, dopadá na naše občany, a to je na tom to smutné.

Prosím vás, přestaňme se tady frázemi zatlačovat do kouta. Já nechci. Já si vás opravdu vážím, pane ministře. Já bych se chtěl dostat k tomu, abychom se těm občanům mohli podívat do očí, a vy sami dobře víte, že na podzim to tady půjde "z ouzkejch do tenkejch". A já z toho mám obavu.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji řadu faktických poznámek v pořadí paní poslankyně Peštová, pan poslanec Janulík, Nacher a další. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já bych tady chtěla navázat volně na pana poslance Foldynu. Všichni, co chodíme do těch krámů, a to není jen do krámů, to jsou ty drakonické ceny, které teď narůstají na potravinách, to jsou ty drakonické ceny, které jsou stále na pohonných hmotách. Já se chci zeptat pana ministra, prostřednictvím pana předsedajícího, když tedy mluvíte s těmi lidmi, tak jim taky vysvětlujete, že z každého litru benzínu máte 55 %, z každého litru nafty máte 50 %, které vám jdou do státní kasy? A samozřejmě z těchto peněz potom sanujete dál. Ale říkám, my si to v těch krámech zažíváme, a nejenom v těch krámech. Já vím, že třeba vy ne. My ano. (Reakce ministra financí mimo mikrofon.) Já mezi ty lidi chodím.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás poprosím, nepokřikujte po sobě. Máte prostor vystoupit u mikrofonu.

Poslankyně Berenika Peštová: Já mezi ty lidi chodím. Jenom se chci zeptat, když jim vysvětlujete, tak jim určitě říkáte, že tím, že dostanou 1. června přidáno důchodci, tak je to díky vládě ANO, protože vy jste hlasovali proti tomu. Věřím tomu, že jste tak objektivní a říkáte tu pravdu všem do očí. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Janulík. Připraví se pan poslanec Nacher. Prosím.

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Musím říct panu ministrovi jednu věc, chtěl bych, aby to zaznělo. Celou dobu tady slyším zaklínání tím dluhem, státním dluhem. Když se podívám jako normálně myslící člověk na to, jaké mají různé státy dluhy, tak všem je prostě jasné, že třeba Spojené státy nikdy nedokážou svůj dluh zaplatit. To je prostě absolutně vyloučené, to prostě nejde. Japonsko, všechny státy, čili to je jakási fiktivní veličina, která pro běžný život normálního člověka naprosto nehraje roli.

Pane ministře, já žiju na hranici, a když k nám přijedou rakouští důchodci, mimochodem velmi spokojení, velmi vysmátí, si nakupovat naše služby a usmívají se na svět, tak je jim úplně jedno, že Rakousko má dvakrát větší zadlužení vůči HDP než my. My máme 40 % a oni 83. Jim je to úplně jedno. A to je ta vaše mantra dluhu, který prostě pro život normálního běžného člověka nemá žádný praktický význam. A běžný život vás z toho jenom usvědčuje. Mluvím s nimi a říkám: Vy víte, jaký má Rakousko dluh? Je to vůbec nezajímá. Oni žijí svůj spokojený důchodcovský život a vůbec je netrápí, že mají dvakrát větší dluh, a my jsme tedy dvakrát lepší. A v čem jsme tedy dvakrát lepší? To je fiktivní veličina a jenom mantra. Nic jiného. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Patrik Nacher a připraví se pan ministr Zbyněk Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím. ***