(11.30 hodin)
(pokračuje Zuzana Ožanová)

Jednací řád Senátu byl jakožto právní předpis obsahující mimo jiné právní úpravu legislativního procesu v horní komoře Parlamentu ČR navržen v minulém volebním období k novelizaci současně s jednacím řádem Poslanecké sněmovny a dalšími souvisejícími zákony, které byly novelizovány zákonem č. 277/2019 Sb. Nicméně během projednávání byl z návrhu změnového zákona z procesních důvodů vypuštěn a následně připravená samostatná novelizace jednacího řádu Senátu nestihla být v minulém volebním období projednána Poslaneckou sněmovnou. Jednací řád Poslanecké sněmovny a další zákony tedy již byly novelizovány a adaptovány na změny související s přijetím zákona č. 222/2016 Sb. Navržené změny zohledňují skutečnost, že pozměňovací návrhy budou existovat pouze v elektronické podobě. Navrhovaná ustanovení odkazují na pravidla tvorby odůvodnění obsažená v zákoně o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, kde je stěžejní důraz kladen na přiložení dokumentů ustanovených tímto zákonem k textu návrhu právního předpisu.

Nicméně je explicitně stanoveno, že v podrobné rozpravě k návrhu senátního návrhu zákona lze podávat pouze odůvodněné pozměňovací návrhy. Nahrazením slova "písařských" slovem "písemných" se sjednocuje používání tohoto pojmu v jednacím řádu Senátu. Senátoři budou mít prostor se s předkládanými pozměňovacími návrhy senátního návrhu zákona seznámit a zaujmout k nim stanovisko. Dojde ke zpřesnění procesního postupu v situacích, kdy se jedná o hlasování o pozměňovacích návrzích, které toliko formálně opravují legislativně technické, gramatické a písmenné chyby. V těchto situacích je legitimní, že hlasování o návrzích tohoto typu může být provedeno bez přerušení jednání Senátu.

Další z navrhovaných úprav zpracovává novou povinnost předkládat současně s návrhem právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv takzvaný informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu. Tato povinnost se také použije na pozměňovací návrhy, respektive mezinárodní smlouvy, které se předkládají Senátu. Obdobnou úpravu obsahuje rovněž jednací řád Poslanecké sněmovny. Prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů bude povinné vytvářet návrhy, které obsahují samotný text návrhu zákona, návrhu zákonného opatření Senátu a návrhu senátního návrhu zákona, jejich změnu či odůvodnění. Počítá se také se zachováním možnosti vznášet pozměňovací návrhy ústně s tím, že je bude nezbytné neprodleně vložit do elektronického systému tvorby právních předpisů.

Návrh předpokládá, že tento systém bude propojen s informačním systémem Senátu, který bude sloužit k distribuci autorizované verze jednotlivých návrhů senátorů a jejich zveřejnění. Návrh by měl zaručit, aby senátoři v různých fázích jednání měli vždy přístup k aktuálním zněním zákonů. Provedení aktualizace textu právního předpisu je svěřováno předsedovi Senátu z důvodu jeho specifické role v legislativním procesu.

V případě přijímání zákonných opatření v Senátu má předseda Senátu v zásadě obdobné postavení jako předseda Poslanecké sněmovny při přijímání zákonů. S ohledem na rozsah svěřované působnosti a požadavky na specifickou odbornost pro její výkon není možné, aby tuto působnost vykonával předseda Senátu sám. Z tohoto důvodu se podtrhuje součinnost role Kanceláře Senátu. Podobně jako v případě Poslanecké sněmovny bude pochopitelně možné, aby předseda Senátu, opíraje se o § 34 zákona o jednacím řádu Senátu, delegoval výkon předmětné působnosti na místopředsedy Senátu.

V důvodové zprávě je uvedeno, že hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky je popsán v souvislosti s celkovým řešením v důvodové zprávě k zákonu o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Přechodné ustanovení řeší postup dokončení projednávání návrhů zákona v návrhu senátního zákona a návrhu zákonného opatření Senátu, které byly postoupeny nebo předloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to dle stávající právní úpravy.

Účinnost je navržena k 1. lednu 2024 v návaznosti na souběžně předkládanou novelu zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, následující tisk 202, která navrhuje posunutí účinnosti zákona také na 1. leden 2024.

Navrhovatel požádal, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s návrhem již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny z důvodu časové naléhavosti. Naléhavost změn jednacího řádu Senátu odůvodnil již probíhající elektronizaci legislativního procesu. S ohledem na pokračující práce na vývoji systému eLegislativa považuji za nezbytné zafixovat právní úpravu legislativního procesu v Senátu, aby mohla být promítnuta do tohoto systému. Děkuji těm, kteří poslouchali, za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a dovolte, abychom tímto otevřel obecnou rozpravu, do které se přihlásila - nevidím přednostní právo žádné - paní Marie Pošarová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, sněmovní tisk 201, který právě projednáváme, je vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Platný zákon č. 222/2016 Sb. a takzvaný změnový zákon č. 277/2019 Sb. řeší nedostatky současného stavu v oblasti tvorby a vyhlašování práva. Tyto dva právní předpisy mají účinnost od 1. ledna 2023. Zatímco jednací řád Poslanecké sněmovny i další související zákony byly novelizovány právě s přijetím zákona č. 277/2019 Sb., v případě jednacího řádu Senátu ještě nedošlo k novelizaci a v minulém období se návrh nestihl projednat. Tento návrh zákona tedy zajistí, že bude novelizován jednací řád Senátu tak, aby odpovídal již přijaté legislativě. Přístup k celostátně závaznému platnému právu nyní upravuje zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.

Vydávání a vyhlašování právních předpisů a mezinárodních smluv je u nás založeno na tradiční podobě úřední sbírky právních předpisů v listinné podobě, která tvoří zároveň jediný právní závazný zdroj informací o právní úpravě. Současná praxe postrádá moderní nástroj tvorby a projednávání návrhů právních předpisů, který by byl založen na využívání přesných dat o textu právních předpisů v úplném znění. Ten by měl respektovat přirozenou podobu legislativní práce, propojit celý legislativní proces od počátku prací až po publikaci právního předpisu ve Sbírce zákonů, zvýšit přehlednost legislativního procesu pro tvůrce práva i pro ty, kteří jej sledují, a posílit transparentnost legislativního procesu. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP