(11.30 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Když poslouchám předsedu SPD pana Okamuru, ten to má většinou takové divočejší. Vy ten konstrukt děláte výrazně lépe, nicméně také není pravdivý. Vy jste porovnával země podle žebříčku rychlosti stavebního řízení. Já když si seřadím ty země, i třeba evropské, tak samozřejmě země, která nedbá tolik třeba na soukromé vlastnictví, a rozhodne se, že bude masivně stavět, vyvlastňuje o sto šest. Jsou země, které jsou v tom žebříčku, kde je normálně regulované nájemné, které si tady neprošly obdobím komunismu, co my, kdy stát téměř neumožňoval jakékoli vlastnictví, a ještě dlouho potom, ačkoli opravy baráků byly na majitelích těch baráků, vlastně nemohli pronajímat v tom tržním prostředí své byty. Nelze porovnávat státy podle nějakého jednoho čísla, ať je to počet úkonů, ať je to rychlost stavební. Ono taky někde platí, kde je země, kde je hodně korupce, tak ten, kdo maže, ten staví a jede. Takže když se opírám o nějaké statistiky, chci vždycky vidět, jaké jsou ty ukazatele, na základě kterých k porovnání došlo.
Já měl teď možnost - ono to s tím zdánlivě nesouvisí - v rámci návštěvy Moravskoslezského kraje přijet do Orlové. Podle jakési statistiky Orlová má být to nejhorší místo k životu, protože nejlepší místo k životu podle téže statistiky jsou Říčany. Je pravda, že tam rozdíly (jsou), ale hodnocení těchto dvou měst jsou podle jakýchsi kritérií soukromé studie, například v tom, že kultura ve městě se hodnotí podle toho, kolik je tam kin a jaká je dojezdová vzdálenost do kina - nevím, jestli do komplexu, nebo do nějakého kina - nebo jak daleko je od radnice k nemocnici. Rozdíl mezi prvními Říčany a poslední Orlovou jsou čtyři body z desetistupňové stupnice, tam jsou všechna ta města v tom naskládaná. Takže já bych skutečně byl - a tady zazněla Bangladéš, mě to pobavilo. Ono je úplně jedno, kolik těch úkonů je, ale jak jsou zpracovávané.
My, paní ministryně, jsme byli ve Finsku se podívat na úřadu bez papírů. Byl to takový modelový úřad, který normálně funguje, kde seděl ten úředník stavebního úřadu, měl vousy, taková sluchátka, obrovský monitor, koukal se na digitální technické mapy v třírozměrném režimu a říkal, že "strašně práce dneska mám, dneska mám třicet sedm stavebních řízení". Protože v digitalizovaném stavebním řízení, kde existují modely těch domů včetně materiálových konstant, kde jsou digitalizovaná pravidla toho, jak ten objekt může stavitel umístit v území a vy ho takhle myškou posunete, protože něčemu neodpovídá, tak tam ten člověk udělá třicet sedm stavebních řízení. Ale není to o tom, jestli existuje Nejvyšší stavební úřad, je to okolnost digitalizace stavebního řízení, dobrého územního plánování, čehož se ten zákon nedotýká. Tak prosím, neporovnávejme neporovnatelné - já jsem uvedl ten příklad Orlové. V Orlové je hezky, staví se tam nové náměstí, opravuje se tam Dům dětí a mládeže z IROPových peněz, ale prostě nesrovnávejme nesrovnatelné.
A asi možná poslední věc - já věřím, že až budou procházet v tomto volebním období zákony, které míří na podstatu, třeba v tom, aby obce mohly lépe stavět a byly zde dobré finanční nástroje, že budeme mít i ze strany SPD maximální podporu v této legislativě, protože ta si myslím, že ten komplex, jak vy jste ho tady shrnul a svázal s tím zákonem, řeší jako celek.
A možná poslední věc. Vy jste se opíral o tu statistiku, kterou tady samotný objednatel zpochybnil z hlediska systémovosti. Tak já si tedy pamatuji, když se objevil ve veřejném prostoru první návrh předkládaný ne Ministerstvem pro místní rozvoj, nicméně zákon, který nevznikl v danou chvíli na Ministerstvu pro místní rozvoj, byl víceméně outsourcován co do přípravy, takže se objevila studie Ministerstva vnitra, tenkrát koaličního partnera ANO, která to naprosto zdrbala, a naopak v tom hovořila o prodloužení nebo možná zmrazení stavebního řízení až na půl roku, o vysokých transakčních nákladech. Ony pak asi v rámci debaty koaličních partnerů ANO a ČSSD se některé věci vyjasnily, tak pak došlo k jistému rétorickému zmírnění prezentace této studie, ale já bych skutečně chtěl, když řešíme problematiku dostupného bydlení a nabídky bytů na trhu, abychom se na to dívali jako na věc komplexní a nesnažili se tvrdit, že to, jestli bude existovat Nejvyšší stavební úřad, kde si fakticky sednou ti lidé k jednomu stolu a budou řešit ty věci, jako že si někdo bouchne do stolu a teď to bude takhle, tak s tím bych skutečně nevztahoval problematiku dostupnosti či nedostupnosti bydlení jako celku. Samozřejmě rychlost, transparentnost stavebního řízení a dobrá role územního plánování na to hraje vliv, je to jednou z podmínek, nikoli však jedinou k tomu, aby v České republice byly pro naše občany dostupné byty v libovolné formě, ať již jako vlastnické bydlení, či jako družstevní, nebo nájemní obecní. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Pane ministře, není to na sítě, není to ani do videa, protože moje algoritmy na Facebooku jsou tak sešněrovány, že by se na to možná mohla podívat moje babička, nikdo jiný, a jinak se to nikam nedostane. Takže té já to řeknu raději osobně a to je asi rozdíl mezi mými sociálními sítěmi a těmi vašimi. My to máme trochu jinak, než to máte vy na těch sociálních sítích. Takže nebude to žádné video.
Ale podstata přece je, podstata toho, co jsem tady říkal, přece je - a je úplně jedno, jestli je to Doing Business, anebo jestli je to nějaká jiná zpráva - podstata je, že to, co se tady dneska děje, pane ministře, že to nedává žádnou naději mladým lidem ani žádným lidem, kteří si chtějí koupit nějakou nemovitost nebo chtějí v budoucnu bydlet. A o to jde. Je úplně jedno, jestli jsme 157. nebo 400. nebo jestli čekáme na stavební povolení tři měsíce nebo pět měsíců - prostě pokud se s tím něco neudělá, pokud se s tím razantně něco neudělá, teď za to máte zodpovědnost vy. A já vám tady garantuji za hnutí SPD: jestli přijdete s jakýmkoliv návrhem, který zkrátí stavební povolení a tím se podaří získat větší nabídku nebo rezidenční nemovitosti pro občany, tak my vám pro to vždycky zvedneme ruku.
Takže to není v tom, že bychom byli nějak proti sobě. Já vás jenom prosím, jste ministr pro digitalizaci, to je věc, která je tam bezpodmínečně nutná a hraje tam velkou úlohu ve stavebním řízení v budoucnu, takže vás prosím, abyste s tím něco udělali, abyste prostě zkrátili to stavební řízení a abyste to dali těm lidem (Předsedající: Čas, pane předsedo, uplynul.) brzo najevo. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času a nyní vystoupí s řádnou přihláškou pan poslanec Jiří Mašek. Připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, páni ministři, milé kolegyně, vážení kolegové, já se většinou vyjadřuji k věcem, kterým rozumím, a mezi ty patří zdravotnictví, takže to je většina mých příspěvků ve Sněmovně. Nicméně dnes mě tady zaujalo předávání diplomu panu ministrovi s tím, že se jedná o diplom za Zákon roku, nový stavební zákon, na kterém on v současnosti pracuje a chce ho nějakým způsobem novelizovat. Jako prostý občan v tuto chvíli, protože tu problematiku skutečně neovládám, a jako možný investor, že bych třeba svému dítěti chtěl postavit malý domek, jsem se snažil si vygooglit nějaké informace ke stavebnímu zákonu a na jednom z prvních míst na mě vyskočila informace z Advokátního deníku. Advokátní deník nepovažuji za žádný bulvár a předpokládám, že to není ani nějaký tisk, který by stranil nějaké ze stran nebo hnutí, takže ty informace, které jsem tam četl, považuji za informace zřejmě validní a podložené. A tam se píše 20. 4.: "V anketě Zákon roku zvítězil nový stavební zákon. Třináctý ročník ankety Zákon roku s velkým náskokem vyhrálo téma rekodifikace stavebního práva, konkrétně nová komplexní úprava stavebního zákona. Ta má zásadně zjednodušit a urychlit povolování staveb. Reaguje tak na dlouhodobé volání po nápravě neutěšeného stavu podvazujícího konkurenceschopnost České republiky a zajišťování bytových potřeb. Probíhající parlamentní diskuse ukazuje, že vloni přijatý zákon ještě dozná dílčích změn. Teď jde o to, jaké to budou dílčí změny. Nicméně lze však věřit, že původní záměr zákonodárce reagující na poptávku podnikatelů i běžných občanů zůstane zachován. ***