(12.10 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
My tady máme volební program, který jsme slíbili občanům, kde jsme to říkali, když se schvalovala rekodifikace v minulém volebním období, že to jde do extrému. A my jsme slíbili lidem, že skutečně stavební zákon, stavební řízení zůstanou u nich blízko, a ne že to bude někdo řešit vzdáleně na kraji. Takže plníme tady volební program a to je daleko důležitější, než že někdo sám sobě udělil nějaký titul. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Nyní k faktické poznámce paní poslankyně Dostálová.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Já jsem se tedy původně chtěla vyjádřit k nákladům, o čem tady hovořil i pan ministr, ale demagogie pana kolegy Michálka mně opravdu už vyluzuje úsměv na rtu. Sám sobě nikdo titul neudělil, aspoň si načtěte ta pravidla. Je nějaká nominační rada, kde je třicet lidí od zástupců soudů, Nejvyššího správního soudu, právníků a tak dále, Svazu měst a obcí a tak dále, a ti nominují pět zákonů, mimo jiné i váš například, který jste dělali s panem Patrikem Nacherem, milostivé léto, které se také velmi dobře umístilo, a z těchto zákonů potom vybírá veřejnost a veřejnost dala stavebnímu zákonu 67,5 %. Takže to jenom na dokreslení.
Co se týká těch nákladů. Já bych tady chtěla konečně poděkovat panu ministrovi, že demagogicky neříká pořád tu analýzu Ministerstva vnitra, kde si vybíral jenom jedno číslo, ale konečně poprvé pravdivě na mikrofon řekl, že to rozmezí bylo 3 až 20 miliard. A teď si to rozeberme. Ministerstvo vnitra samozřejmě vyhodnotilo, že nový stavební zákon, vlastně jeho implementace, vznik stavebního úřadu, bude stát v podstatě stejně, kolik stojí stavební úřady dneska. Dnes stát platí v rámci přenesené působnosti 4 miliardy ročně, nový stavební zákon bude stát 4,1 miliardy ročně, protože jsme zvedli i platovou třídu. Oněch 20 miliard, o kterých velmi rád pan ministr mluví v médiích, je, pokud by se stavební úřady stavěly na zelené louce. Nikdy nic takového nebylo ani zamýšleno a nic takového nenastane. Takže konečně se tady dneska přiznalo, jsem za to ráda, a děkuji panu ministrovi, že skutečně analýza Ministerstva vnitra vlastně vypovídá o tom, že obě dvě ty varianty stojí stejně. Co je ale důležité: také zmínit, že z takzvaného hodnocení ekonomických dopadů vyplývá, že naopak nový stavební zákon bude mít přínos do státního rozpočtu, a to 7,1 miliardy ročně. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, to byla poslední faktická poznámka. A do obecné rozpravy - vracíme se do obecné rozpravy, kde je jako první přihlášena paní poslankyně Pošarová.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, Česká republika od loňského roku vede celoevropský žebříček zdražování bytů. Jejich cena vyskočila za poslední dva roky na dvojnásobek. Hlavním důvodem je fakt, že se u nás kvůli zbytněné byrokracii nestaví. A naším cílem je samozřejmě co nejvíce a nejrychleji stavět. Změnit to měl nový stavební zákon, který je připravený a schválený minulou vládou. Platit měl od července roku 2023. Jenže nový kabinet chce platnost normy o rok posunout, některé části zachová a některé přepracuje.
Ale od některých právníků zaznívá, že lidé či firmy nebudou vědět, kam pro stavební povolení jít. V praxi může novela vyvolat velké zmatky. Nový zákon se připravoval dlouhých pět let a od základů mění systém v povolování staveb. Stavební úřady měly z obcí přejít pod stát, část těch nejmenších měla zaniknout. Vedle toho měl vzniknout Nejvyšší stavební úřad s účinností od 1. 1. 2022 a pak speciální úřad pro stavby, jako jsou dálnice či železnice. O povolení se má žádat elektronicky a úřady mají dostat pevné lhůty, do kdy musejí rozhodnout.
Nová vláda ale hodlá stavební úřady ponechat obcím a s Nejvyšším úřadem nepočítají. Právníci se k tomu vyjádřili, že odklad stavebního zákona je zmatečný, nijak se totiž neupravuje účinnost žádného z více než padesáti dalších právních předpisů, které byly zásadním způsobem změněny spolu s novým stavebním zákonem. Stavební zákon jsou totiž ve skutečnosti dva, stavební a pak takzvaný změnový. Jenže poslanci nyní hlasují jen o prvním a druhý bude dál platit. V praxi tak může docházet k různým paradoxním situacím, kdy se stavebníci budou soudu dotazovat na to, jak mají podat žádost, například v případě obce o vodovodní přípojku pro hasičskou zbrojnici. Stejně tak i samotní úředníci mohou být v nejistotě, pod koho vlastně patří.
Na možný zmatek upozornila i ministry Legislativní rada vlády. Musíme si říct, proč vlastně dochází k reformě stavebního zákona v České republice. Koneckonců jsme byli vyzváni jak Evropskou komisí, tak i OECD, protože samozřejmě stav stavebního práva v České republice byl již neudržitelný, a je potřeba také zmínit, že současný stavební zákon č. 183/2006 Sb. byl změněn více než pětadvaceti novelami, a je samozřejmě zatížen a poznamenán postupným růstem složitosti, formalismu, byrokracie jak v různých typech povolovacích procesů, tak i v obrovském množství úřadů a institucí podílejících se na povolování a jeho přezkumu, zejména formou rozhodování různých stavebních úřadů na obcích a krajích, velmi různou úrovní výkonu státní správy, rizikem jejich politického ovlivňování představiteli samospráv, systémové podjatosti a závazných stanovisek neboli razítek desítek typů dotčených orgánů. Výsledkem je komplikovaný, málokomu srozumitelný a prakticky všemi dlouhodobě kritizovaný stav, orientovaný na vzájemně podmíněné formální procesy před věcnou podstatou, která tlumí potenciál ekonomického, kulturního i společenského rozvoje České republiky (a všech), kteří se dostanou do styku s povolovacími procesy ve stavebnictví. Dokonce i řada nevládních organizací včetně environmentálních spolků sdružených v platformě Zelený kruh učinila již v roce 2015 veřejnou výzvu za spravedlivé, rychlejší, lepší a jednodušší rozhodování o stavbách. V této výzvě doslova uvádí, že současné rozhodování o stavbách se často neúnosně vleče, působí ztráty investorům a poškozuje kvalitu prostředí pro život lidí.
Úřady a soudy špatná rozhodnutí zdlouhavě napravují. Za hlavní příčinu neúnosného stavu považujeme složitá pravidla pro rozhodování o stavbách a nedostatečnost úřadů a správních soudů. Obecně je znám též údaj Světové banky o tom, že proces povolování v České republice je jeden z nejpomalejších na světě. Podle délky standardizovaného stavebního řízení se Česká republika umístila na 154. příčce ze 190 posuzovaných zemí s délkou 246 dnů, a to jsou pouze načteny zákonné lhůty.
Řada států EU řeší problém složitosti právní úpravy stavebního práva, délky povolovacích procesů a rezortní fragmentace. Sjednocování povolovacích režimů a integrací ochrany složkových veřejných zájmů do jediného povolovací řízení vedeného před stavebním úřadem. Jiné řešení totiž prakticky neexistuje. Například již před deseti lety spojila zhruba polovina členských států zemí EU územní a stavební řízení do jediného povolovacího procesu. Snad všechny české politické strany ve svých programech deklarují potřebu změnit současný stav veřejného stavebního práva a zjednodušit a zrychlit povolovací procesy. I současná vláda v programovém prohlášení ze dne 7. 1. 2022 na několika místech proklamuje, že nejdůležitější je v současné době zásadní zrychlení stavebního řízení. Zároveň uvádí, že se pokusí změnit stavební zákon tak, aby byly stavební úřady zachovány na místní úrovni. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Kott.
Poslanec Josef Kott: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně, pane ministře, i já bych se chtěl vyjádřit k novele tohoto zákona, i když jak říkal kolega Mašek, snažím se vystupovat k věcem, kterým si myslím, že důkladně rozumím, což je zemědělství a životní prostředí. Nicméně tato problematika vzhledem k tomu, že se dotýká nás všech, tak i zde je zapotřebí si k tomu říct asi více. ***
