(16.00 hodin)
Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji, vážená paní předsedající, za slovo. Navrhuji nový bod jednání a ten se jmenuje Bezpečnostní rizika současné migrační krize. Navrhuji ho zařadit za bod paní poslankyně Maříkové.
Je namístě se ptát, jak vláda řeší možná bezpečnostní rizika spojená s ukrajinskou migrací. Jaký mají bezpečnostní složky našeho státu přehled o případné kriminální minulosti i motivaci příchozích mužů? Jsou všichni uprchlíci skutečně z míst, kde probíhá na Ukrajině válečný konflikt? Jsou to skutečně lidé, kteří přišli o své domovy, nebo někteří z nich jen využili příležitost, jak u nás bezplatně pobývat a bezplatně se léčit? Jak to, že přijímáme muže, kteří jsou dle ukrajinských zákonů povinni bojovat při obraně svých domovů? Kolik procent ukrajinských uprchlíků u nás není registrováno a jaký pro to mají důvod? A proč to tato vláda toleruje? Jakým způsobem chce vláda podstatnou část ukrajinských uprchlíků motivovat po uzavření příměří k návratu do země? Jakým způsobem chce vláda podstatnou část ukrajinských uprchlíků motivovat k tomu, aby se zapojili u nás do pracovního procesu a nebyli přítěží pro náš sociální systém? Co učinila vláda pro to, aby byla u ukrajinských příchozích zjišťována závažná infekční onemocnění jako AIDS, TBC a hepatitidy? Má vláda nějakou metodiku, jakým způsobem lokalizovat a kontrolovat aspoň nejvíce rizikové skupiny příchozích, aby nedošlo k rozvoji epidemií těchto smrtících a invalidizujících onemocnění v naší populaci? Jakým způsobem má ošetřeno v současnosti vláda, aby ukrajinští občané mající status uprchlíků po návratu na Ukrajinu do svých domovů nejezdili do České republiky pro příspěvek 5 000 korun a nekonzumovali kvalitní zdravotní péči u nás? Nebo je vašim cílem tyto výhody poskytovat všem občanům Ukrajiny, kteří o toto budou mít zájem?
Prosím o jasné sdělení našim občanům, jaký je váš přesný záměr. Tyto a podobné otázky si naši občané pokládají, avšak vláda je ignoruje. Jako by jí nezáleželo na tom, aby se ukrajinští uprchlíci poté, co bude uzavřeno příměří a mír, vrátili do své rodné země, aby se nyní rozvrácená Ukrajina stala opět skvělou zemí, která bude plnohodnotným členem společenství evropských národů. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Síla a připraví se pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, pane poslanče, máte pět minut.
Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já bych hrozně rád dal k projednání Sněmovně další bod, velmi důležitý pro všechny občany této země, a to je Financování zdravotnictví v roce 2023.
Kolik peněz zdravotnictví dokáže spolykat, to všichni víme, a to jsou peníze všechny. Máme západoevropské zdravotnictví, které funguje jenom díky nízké ceně práce, nedodržování zákoníku práce a práci důchodců. Je třeba zdůraznit, že ministr Válek zaujal místo mašinfíry, který řídí z kopce nebezpečně rozjetý vlak s insuficientními brzdami. Nejprve covid, navazující vlna ukrajinských uprchlíků a nynější zvýšení cen energií, pohonných hmot a potravin nám determinují zdravotnictví, které nejspíše nebudeme umět příští rok uživit. Původně se očekávalo, že se systém začne finančně hroutit demografickým vývojem. Současný výdajový skok v krytí na straně příjmů ovšem možný náraz zásadně přiblížil. Výdaje na zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění měly dosáhnout letošní rok 427 miliard korun s plánovaným schodkem 12 miliard korun. Platba ze státního rozpočtu za takzvané státní pojištěnce měla být meziročně vyšší letos o 14,5 miliardy korun. Původně měl státní rozpočet dodat do systému veřejného zdravotního pojištění skoro 142 milionů korun, čímž měl pokrýt zhruba 30 % všech jeho výdajů. Z důvodu vylepšení státního rozpočtu ale vláda premiéra Fialy rozhodla, že bude ze zdravotního systému odečteno zhruba 6 miliard korun z kapitoly Ministerstva zdravotnictví, ale také plánovaných 14,5 miliard korun za státní pojištěnce. Sečteno a podtrženo se dostaneme z původního schodku 12,5 miliardy korun na 32,5 miliardy korun. Vzhledem k přebytku ve zdravotních pojišťovnách, v jejich fondech, a ty fondy jsou většinou povinné, kde je zhruba 55 miliard korun, by mělo být financování zdravotnictví na letošní rok zajištěno i včetně 350 000 ukrajinských uprchlíků.
Proč ale já začínám nyní s financováním zdravotnictví na rok 2023? Zhruba od února do června probíhá dohodovací řízení, které určuje úhradovou vyhlášku na příští rok a které bude určovat, komu a kolik se zaplatí z poskytovatelů zdravotní péče. Jednou z mála jistot prvních měsíců roku 2022 je proto silný tlak na zvyšování plateb za státního pojištěnce v roce 2023. Každá stokoruna v jedné měsíční platbě za jednoho státního pojištěnce znamená pro státní kasu zhruba 7 miliard rozpočtových výdajů, takže zmíněný tlak půjde silně proti deklarovanému konsolidačnímu úsilí nové vlády. Pojišťovny s minimálními rezervami nemohou do tohoto jednání vstoupit jinak než s návrhem, že za péči zaplatí v roce 2023 zhruba tolik, kolik zaplatily letos. To je pozice, na kterou ale poskytovatelé vzhledem k růstu výdajů a výstupů a vstupů na péči k širším inflačním tlakům v ekonomice nemohou přistoupit. Pokud k dohodě nedojde, určuje výši úhrad Ministerstvo zdravotnictví úhradovou vyhláškou.
Vzhledem k tomu, že nevíme, jak se bude na podzim chovat covid, jaká bude inflace a zda bude pokračovat válka na Ukrajině, je plánování financování zdravotnictví na příští rok značně dubiózní. Proto vás důrazně žádám o schválení zařazení tohoto bodu do jednání Sněmovny. To je zhruba všecko, děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Mašek a připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, chtěl bych požádat o zařazení bodu Zahájení diskuse o opravě zákona o důchodovém pojištění, konkrétně o předčasných důchodech členů základních složek integrovaného záchranného systému.
Ve Sněmovně jsme v průběhu léta loňského roku společně schválili, že pracovníci integrovaného záchranného systému získají od roku 2023 nárok na předčasný důchod bez finančních sankcí. Jenže novela zákona, jak se ukázalo, obsahuje chyby a úředníci pravděpodobně všechny žádosti zamítnou. Zákon o důchodovém pojištění nyní obsahuje ustanovení, podle kterého mají nárok na dřívější důchod všichni lidé, kteří byli alespoň dvacet let pracovně zařazeni ve složkách integrovaného záchranného systému. V praxi to má fungovat tak, že by odešli do předčasného důchodu, aniž by jim byla penze finančně krácena.
V současné době platí, že pokud je řádný důchodový věk nižší než 63 let, lze odejít do předčasného důchodu až o tři roky dříve. V případě důchodového věku, který je vyšší než 63 let, je možné odejít až o pět let dříve, nejdříve však v 60 letech. Ve všech případech přitom platí, že dochází ke krácení důchodu. Čím dříve do předčasného důchodu lidé odcházejí, tím nižší mají důchod. Hasiči, policisté, záchranáři a další pracovníci IZS mají mít výjimku v případě odchodu do předčasného důchodu, neměli by být finančně trestáni. ***
