Dalším důležitým počinem nového stavebního zákona je takzvaná kategorizace staveb neboli kategorie staveb. Nový stavební zákon určuje čtyři kategorie. První jsou drobné stavby, druhou kategorií jsou jednoduché stavby, třetí vyhrazené stavby a pak ostatní stavby.

Co se týká drobných staveb, drobné stavby nevyžadují povolení stavebního úřadu, lze je provádět svépomocí s výjimkou výměny vedení a sítí technické infrastruktury, které musí provádět stavební podnikatel. Musí být zajištěn stavební dozor nebo stavbyvedoucí, takzvaná autorizovaná osoba. Nejsou stanoveny kvalifikační požadavky na zpracovatele dokumentace. Asi se logicky ptáte, jaké jsou příklady takových drobných staveb? Drobná stavba je například stavba do 40 metrů čtverečních zastavěné plochy a do výše 5 metrů s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 metrů, na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, splňující další zákonem stanovené podmínky. Další drobnou stavbou je například skleník do 40 metrů zastavěné plochy a do 5 metrů výšky bez podsklepení nebo bazén do 40 metrů čtverečních zastavěné plochy na zastavěném pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v odstupové vzdálenosti nejméně 2 metrů od hranice. Další drobnou stavbou jsou potom dočasné stavby bez podsklepení nebo zařízení, které slouží ke kulturním, společenským a sportovním účelům, přenosná prodejní zařízení nebo stánky, jejichž umístění nepřesáhne třicet po sobě jdoucích dnů. Další drobnou stavbou je například běžný dobíjecí bod nebo stavby obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kilowatt, vyjma záměru povolovaných jiným stavebním úřadem. Dále jsou to udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou. Dále jsou to stavební úpravy, pokud jimi nezasahujete do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, jejich provedení nemůže ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou.

Další kategorií jsou jednoduché stavby. Jednoduché stavby vyžadují povolení stavebního úřadu. Lze je provádět svépomocí. Musí být zajištěn stavební dozor nebo stavbyvedoucí, takzvaná autorizovaná osoba. Dokumentaci může kromě projektanta, autorizované osoby, zpracovat též kvalifikovaná osoba, to znamená osoba s požadovaným vzděláním a praxí, pokud se nejedná o dokumentaci staveb pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, staveb garáží, staveb stání pro obytné vozy a přívěsy, potom podzemních staveb a staveb pro reklamu, kterou musí zpracovat projektant jako autorizovaná osoba. Kvalifikační požadavky na zpracovatele dokumentace pro stavbu garáže do 5 metrů výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené do hloubky 3 metrů, nejsou stanoveny. A zase vás asi budou zajímat příklady jednoduchých staveb. To jsou především stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní podlaží, jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží, pak jsou to podzemní stavby do 300 metrů čtverečních zastavěné plochy a do 3 metrů hloubky, pokud nejde o stavby technické infrastruktury. Pak jsou to přípojky sítí technické infrastruktury - to všechno jsou jednoduché stavby - stavby pro zemědělství do 30 metrů čtverečních zastavěné plochy a do 7 metrů výšky o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, pokud se nejedná o stavby pro ustájení zvířat, chovatelství nebo zemědělské stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek, jako sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv a jiné. Pak dále mezi jednoduché stavby patří výrobky plnící funkci stavby včetně základových konstrukcí pro ně určených, pokud nejde o drobnou stavbu. Dále jsou to terénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině do 1,5 metru hloubky o výměře nad 300 metrů čtverečních, nejvýše však 20 000 metrů čtverečních v nezastavěném území, který nemá společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací.

Třetí kategorií jsou takzvané vyhrazené stavby. Vyhrazené a ostatní stavby vždy musí povolovat stavební úřad, provádí je stavební podnikatel. To jsou ty stavby typu jaderných elektráren, dálnic a tak dále. To jsou skutečně vysoce vyhrazené stavby, můžeme jim tedy říkat strategické stavby státu. Musí být vždy zajištěn stavbyvedoucí, to znamená autorizovaná osoba, a dokumentaci musí zpracovat projektant jako autorizovaná osoba. Co se týká příkladů vyhrazených staveb, už jsem tady o tom hovořila, kromě stavby dálnic, jsou to samozřejmě stavby drah, stavby letecké, stavby vodních nádrží, stavby jaderných zařízení, stavby ropovodů a produktovodů, výroba elektřiny, stavby, které mají sloužit k otvírce, přípravě a dobývání ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a úložná místa pro těžební odpad. Dále samozřejmě jsou to stavby určené k nakládání s výbušninami.

Další takovou kapitolou, na kterou jsme se v novém stavebním zákoně podívali, jsou požadavky na výstavbu. Požadavky na výstavbu zahrnují takové tři základní požadavky a to je požadavek na vymezování pozemků, požadavky na umísťování staveb a technické požadavky na stavby. Požadavky na výstavbu se použijí při územněplánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb. Každý je povinen dodržovat požadavky na výstavbu stanovené prováděcím právním předpisem nebo jinými právními předpisy. Důležité možná je také se zmínit, kdy se neuplatní požadavky na výstavbu. Ty se neuplatní tehdy, pokud jsou současně splněny tři základní podmínky: za prvé neohrozí se bezpečnost, ochrana zdraví nebo život osob nebo zvířat, životního prostředí, sousední pozemky nebo stavby, za druhé v rozsahu, v jakém to závažné územně-technické nebo stavebně-technické důvody nebo jiný veřejný zájem vylučují, a za třetí při rozhodování o změně dokončené stavby nebo změně v užívání stavby, při dočasné stavbě nebo zařízení stanoviště, při pozemku nebo stavbě, které jsou kulturní památkou nebo se nacházejí v památkové rezervaci nebo památkové zóně, dále při rozhodování o pozemku nebo stavbě, které jsou součástí zvlášť chráněného území nebo evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, dále o veřejně prospěšné stavbě nebo veřejně prospěšném opatření a dále při rozhodování o vymezování pozemků veřejného prostranství.

Samozřejmě jsou i výjimky. To znamená, výjimky z požadavků na výstavbu lze v jednotlivých případech povolit pouze z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky vyloženě nebo výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví, života osob, zvířat, životního prostředí nebo sousedních pozemků či stavby.

Další velmi důležitou kategorií nového stavebního zákona je projektová dokumentace. My jsme se velmi často setkávali s velkou kritikou, že už jsme se opravdu všichni zbláznili a že chceme požadavky na projektovou dokumentaci u rodinného domku, jako kdybychom stavěli, my, běžní občané, jadernou elektrárnu. Proto jsme se samozřejmě velmi důkladně projektovou dokumentací zabývali. Máme několik druhů projektových dokumentací. Za prvé to je základní dokumentace pro povolení stavby, pak je to dokumentace pro povolení stavby využití území, dokumentace pro rámcové povolení, dokumentace pro provádění stavby, dokumentace pro odstranění stavby, dokumentace jednoduché stavby a dokumentace stávajícího stavu stavby, takzvaný pasport stavby. Co se týká dokumentace pro stavební povolení, ta obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentace objektů, urbanistické a základní architektonické a technické řešení záměrů umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivu na území a životní prostředí. Projektová dokumentace musí být zpracována projektantem, připojuje se k návrhu na povolení stavby a stavební úřad dokumentaci posuzuje v rámci řízení. Dokumentace pro povolení změny využití území obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, výkresovou dokumentaci. Opět musí být dokumentace zpracována projektantem, připojuje se k návrhu na povolení změny v užití území a stavební úřad posuzuje v rámci řízení.

Co bych asi tady vyzdvihla je dokumentace pro provádění stavby. Ta už nově nemusí být součást řízení, ale skutečně jI stavebník sám zajišťuje před zahájením stavby, ale stavební úřad dokumentaci neposuzuje, ale využívá jI při kontrolní prohlídce. ***