Možná bych se ještě zmínila o dokumentaci jednoduché stavby - tady jsme právě reagovali na požadavky u rodinných domků, to znamená, dokumentace na jednoduché stavby, což jsou rodinné domky a vlastně bydlení, ta obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkres a výkresovou dokumentaci. Může kromě projektanta takzvanou autorizovanou osobu zpracovat též kvalifikovaná osoba s vysokoškolským vzděláním stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň tři roky praxe v projektování staveb. Nesmí se ale jednat samozřejmě o stavby garáží, podzemních staveb, staveb pro reklamu, kterou musí zpracovat autorizovaná osoba. Tato projektová dokumentace na jednoduché stavby se připojuje k návrhu na povolení stavby a stavební úřad dokumentaci posuzuje v rámci řízení.

Velmi důležitý je celý proces povolování stavby. Jak to v rámci nového stavebního zákona bude fungovat a co vlastně, místo abychom zrychlili, tak se snažíme od občanů oddálit. Velmi důležité, a to považuji za zcela zásadní, je, aby každý občan měl možnost konzultace, proto jsme dali takzvanou předběžnou informaci, to znamená, pokud občas vydá žádost, stavební úřad musí dát předběžnou informaci, ať už je to o umístění a tak dále, to znamená, aby měl i projektant takový ten základní rozcestník do 30 dnů. Co se týká vyjádření, koordinované vyjádření, závazné stanovisko, na základě žádosti vydá dotčený orgán do 30 dnů, v složitějších případech do 60 dnů.

Co je zcela alfou omegou nového přístupu k procesu povolování staveb, jsou jasně stanovené lhůty, ale ty jasně stanovené lhůty máme - a teď to trošku s nadsázkou říkám - i dnes, ale jsou nevymahatelné. Proto je tak strašně důležité, aby nový stavební zákon fungoval jako celostní mozaika, protože jakmile vyndáte jeden střípek, samozřejmě ty věci by nemusely fungovat tak, jak by měly. Co je velmi důležité, je, že jsou dány lhůty i pro vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury. Na to si občané velmi často stěžovali, že skutečně když požádají právě majitele technických sítí o vyjádření, prostě nejsou stanoveny lhůty a čekají na to velmi dlouho. Tak i u technických sítí jsou stanoveny lhůty do 30 dnů, v složitějších případech 60 dnů.

Pak nastupuje řízení o povolení záměru. To znamená, žadatel předloží formulář obsahující obecné náležitosti žádosti plus přílohy, jako je dokumentace pro povolení záměru, koordinované vyjádření, vyjádření závazných stanovisek neintegrovaných dotčených orgánů, vyjádření vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, plánovací smlouva, zejména pro obce, je-li uzavřena, souhlas vlastníka, závěr zjišťovacího řízení, pokud byl vydán, další podklady vyžadované jinými právními předpisy. Pokud samozřejmě je žadatel si toto schopen zajistit sám, dokonce jsme tam dali proces "vydané ve zrychleném řízení". Pokud je někdo takto technicky zdatný a je schopen komunikovat s jednotlivými úřady samostatně, tak má a dosáhne na povolení vydané ve zrychleném řízení. To znamená, že stavební úřad vydá jako první úkon řízení v případě, že je předložena kompletní žádost se souhlasy všech účastníků řízení se záměrem a záměr splňuje zákonné požadavky. Jenom tady potřebuji upozornit na to, že toto zrychlené řízení se netýká projektů, ve kterých je EIA. Nicméně samozřejmě jsou i stavebníci, kteří nejsou ani ochotni nebo nejsou natolik technicky vybaveni, aby komunikovali s jednotlivými úřady samostatně, pak mohou požádat a předložit jenom tu žádost a stavební úřad za ně veškerou komunikaci s ostatními orgány projedná sám.

Samozřejmě součástí procesu povolování stavby je i vyrozumění o zahájení řízení, nejpozději do 7 dnů od podání žádosti. Ráda bych upozornila na to, že skutečně všude jsou nastaveny lhůty, konečně. Jen doufám, že se to nezmění tak, aby ty lhůty opět byly nevymahatelné. Samozřejmě vyrozumění o zahájení řízení obsahuje způsob seznámení se se záměrem, nařízení ústního jednání, ohledání na místě, vyrozumění o termínu konání 15 dnů předem. Pak samozřejmě, když je to bez jednání, vyrozumění musí obsahovat určité lhůty pro podání námitky, které nesmí být kratší než 15 dnů.

Co považuji v rámci toho procesu povolování stavby za velmi důležité, je uplatnění námitek účastníků řízení a připomínek veřejnosti. Co je ale zcela důležité, že toto mohou nejpozději, nejpozději, při ústním nebo veřejném ústním jednání nebo ve stanovené lhůtě. Nově jsme se skutečně zabývali tím, že šikanózní námitky nemohou být podány potom už v rámci dalšího procesu. Teď to řeknu trošku lidově, pokud tam nějaký vzácný živočich je, tak je tam na začátku řízení a určitě je prapodivné, že se tam dostává až v průběhu řízení, když tam na začátku nebyl.

Posouzení návrhu stavebním úřadem. V řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr v souladu s územněplánovací dokumentací, s požadavky stavebního zákona, jeho prováděcích předpisů a s požadavky jiných zákonů chránících dotčené veřejné zájmy. V rámci dalšího procesu je rozhodnutí stavebního úřadu o návrhu. Povolení u jednoduchých staveb ve lhůtě do 30 dnů od zahájení řízení, lhůty před jejich uplynutím lze prodloužit o 30 dnů, to znamená, pokud se tam vyskytnou nějaké závažné problémy, lhůtu lze prodloužit o 60 dnů. Povolení u ostatních staveb potom ve lhůtě 60 dnů, to znamená, u větších staveb od zahájení řízení opět lze lhůty posunout o 30 dnů. Pokud povolení zahrnuje EIA, pak je tam stanovena lhůta na 120 dnů s možností prodloužit o 60 dnů. Rámcové povolení pouze v případě staveb jaderného zařízení nebo je-li povolení záměru příslušný jiný stavební úřad, jako je obrana, vnitro nebo Ministerstvo spravedlnosti, to znamená, to jsou většinou stavby v určitých režimech. Platnost povolení je 2 roky, nejdéle 5 let od nabytí právní moci. V případě zahájení stavby se prodlužuje doba platnosti povolení na 10 let. Platnost povolení lze opakovaně prodloužit o další 2 roky. Pozbytí platnosti povolení je v případě, že provádění záměru nebylo zahájeno do 2 let od nabytí právní moci povolení a povolení nebylo prodlouženo, nebo dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníka o tom, že od provedení záměru upouští.

Pak samozřejmě nastupuje proces řízení o odvolání. Tento proces nastupuje u typu povolení u jednoduchých staveb a u ostatních staveb a u rámcového povolení. Jedná se o speciální právní úpravu odlišnou od právního řádu, založenou právě na apelačním principu, o kterém jsem hovořila. To znamená, pokud odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část změní. To znamená, nevrací zpět první instanci, ale musí sám změnit.

Pak máme řízení o užívání stavby. Jde o kolaudační rozhodnutí. Kolaudační rozhodnutí je přikládáno pouze tam, kde je zákonem vyžádáno. Žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí v podstatě obsahuje stejné přílohy jako dnes, případně samozřejmě když se týká dokumentace skutečného provedení stavby s vyznačením odchylek, dojde-li k nepodstatné odchylce oproti ověřené dokumentaci, musí mít samozřejmě údaj o poloze definičního bodu stavby, jde-li o budovu, údaje o adresním místě, geometrický plán a tak dále. Posuzování návrhu provede stavební úřad a provede to jako závěrečnou kontrolní prohlídku a posoudí, zda je stavba v souladu s příslušným povolením. Kolaudační rozhodnutí stavební úřad vydá ve lhůtě 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky nebo do 15 dnů od podání žádosti jako první úkon řízení. Před dokončením stavby může stavební úřad povolit změnu záměru před dokončením, povolit předčasné užívání stavby, povolit nebo nařídit zkušební provoz, pokud byla tato podmínka stanovena v povolení. Pak máme samozřejmě rekolaudaci, to znamená po projednání v kolaudačním řízení může stavební úřad změnit povolený účel užívání stavby.

Velmi důležitou součástí nového stavebního zákona - a záměrně vynechávám ty věci, o kterých už jsme tady hovořili v rámci prvního a druhého čtení - je soudní přezkum. Možná by skutečně i ten soudní přezkum stál za to, abych to tady trošičku detailněji zmínila, protože soudní přezkum zajišťuje ochranu veřejných subjektivních práv jednotlivců, stavebníků, vlastníků a spolků na ochranu životního prostředí. ***