(12.50 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se opět hlásí pan ministr Bartoš. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: (Směje se.) Já jsem rád, že to takhle řešíme. Tak uděláme analýzu, které nejdůležitější legislativy kdy šly v předchozím volebním období poslaneckým návrhem a jak se dostávaly ty změny, zda to bylo z důvodu nějaké časové tísně, z důvodu nějaké krize. Samozřejmě podle mě je dobré si to všechno vyříkat, ale ani ten poslanecký návrh jako takový - a to si všimněte, když jsme navrhovali nějaké zákony jako opozice, také nemají na růžích ustláno a můžou se ve Sněmovně probírat řadu měsíců, aby nakonec třeba dopadly, no a aby někdy třeba nedopadly.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se již nikdo nehlásí, takže bych poprosil dalšího z přihlášených do rozpravy a tím je pan poslanec František Petrtýl. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec František Petrtýl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych se jako člověk pracující celý život ve stavebnictví vyjádřil také ke stavebnímu zákonu, i jako bývalý radní Středočeského kraje pro dopravu. Dlouhé lhůty vyřizování stavebního řízení trápí skutečně všechny účastníky ve výstavbě, jak investory, tak dodavatele stavebních prací, a logicky tím jsou postiženi i další obyvatelé.
V poslední době se na mě obrátilo několik starostů, kde se dle vládního návrhu uvažuje o zrušení stavebních úřadů v jejich obcích. Skutečně oni se toho obávají a jsou i trošku z toho zděšeni. Proto jsem se přihlásil v rozpravě, abych se snažil nový zákon obhájit a zdůraznit hlavních pět zásadních změn, které přinese nový stavební zákon.
Za prvé - už to zde bylo několikrát prezentováno, nicméně to zopakuji - jednotná soustava stavebních úřadů a jejich oddělení od samospráv. Zákon zavádí jednotnou soustavu státních stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Jedná se o systémovou změnu, která řeší zásadní problém systémové podjatosti, tedy rizika zasahování místních samospráv do rozhodování o povolování staveb. Vznik jednotné soustavy státních úřadů těmto případům může zabránit. Benefitem může být také jednotný a předvídatelný výklad stavebních předpisů. Podmínkou je nicméně zajištění přechodu dostatečného počtu kvalitních úředníků a organizační zajištění této soustavy.
Druhou zásadou je zjednodušení a zrychlení stavebního řízení, konec takzvaného stavebního ping-pongu. Jedním z hlavních důvodů pro přijetí nového stavebního zákona byla komplikovanost a roztříštěnost současné právní úpravy, jejímž důsledkem je neúměrná délka řízení o povolování staveb. Stavební zákon zavádí jedno společné řízení o povolení stavby namísto současného územního a stavebního řízení a řady dalších takzvaných zvláštních postupů. S tím souvisí i integrace některých dosud samostatných povolení a stanovisek do rozhodnutí o povolení stavby. Rozhodnutí stavebního úřadu bude vznikat ve spolupráci více oprávněných úředních osob. Samostatná zůstávají například stanoviska Agentury ochrany přírody pro záměry ve zvláště chráněných územích, rozhodnutí orgánů státní památkové péče v ochranném pásmu kulturní památky a památkové zóny, stanovisko hasičského záchranného sboru, vyjádření báňských úřadů, veterinární správy a tak dále a tak dále. Odvolací úřad kromě toho nebude oprávněn rozhodnutí vydané v prvním stupni rušit a vracet, ale vždy bude muset rozhodnout s konečnou platností. Jak jsem říkal, tím se zabrání opakovanému projednávání věcí, takzvanému úřednímu ping-pongu.
Za třetí, změny v územním plánování a změny v požadavcích na výstavbu. Územněplánovací dokumentace na všech úrovních, tedy územní rozvojový plán pro území celého státu, zásady územního rozvoje kraje, územní plány obcí a regulační plány, budou pořizovány v jednotně upraveném procesu. Zavádí se také lhůty pro její pořízení, byť nezávazné. Podrobněji je upravena možnost pořizování změn územněplánovací dokumentace a regulačních plánů z podnětu oprávněných osob a úřadů. Územněplánovací dokumentace se bude povinně vyhotovovat v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu a jejich vybrané části v takzvaném jednotném standardu, tedy stejným formálním způsobem ve všech případech. Města Praha, Brno a Ostrava budou mít možnost vydat vlastní stavební předpisy, které stanoví podrobné požadavky na výstavbu odchylně od celostátních prováděcích předpisů ke stavebnímu zákonu. Pod zákonem a prováděcími předpisy stanovených požadavků na výstavbu bude také možné se odchýlit v některých chráněných územích u veřejně prospěšných prací a v některých dalších případech, pokud takovéto řešení lépe ochrání veřejný zájem.
Za čtvrté, plánovací smlouvy ošetří vztahy obcí a investorů. Zákon obsahuje podrobnou úpravu plánovacích smluv, která poskytuje obcím i investorům větší právní jistotu ohledně toho, co může být obsahem jejich vzájemných závazků v oblasti budoucího využití území, zejména při budování veřejné infrastruktury. Obec může v územním plánu stanovit uzavření takové smlouvy jako podmínku realizace určitého stavebního záměru. Ve smlouvě uzavřené na základě dobrovolné dohody stran se obec může zavázat mimo jiné i poskytnout kroky ke změně územního plánu, nebo jej naopak po určitou dobu neměnit. Tento závazek působí jen vůči straně či stranám smlouvy. Není právní překážkou pro výkon pravomocí orgánů obce. Závazky investorů se mohou týkat například účasti na výstavbě veřejné infrastruktury nebo jiných staveb vyvolaných jejich záměrem, případně převzetí nákladů na tuto výstavbu nebo poskytnutí peněžního nebo věcného plnění za zhodnocení pozemku vydáním územněplánovací dokumentace.
Poslední standard, poslední tato výhoda, kterou bych chtěl zmínit, je přísnější odstraňování a dodatečné povolování staveb. Zákon zpřísňuje podmínky pro dodatečně povolení takzvaných černých staveb postavených bez povolení nebo v rozporu s jeho podmínkami. Takovou stavbu bude možné kromě splnění všech dalších zákonných podmínek dodatečně povolit jen za podmínky, že stavebník jednal v dobré víře, tedy že zákon neporušil vědomě. Zákon také výslovně stanoví, že pokud nebude žádost o dodatečné povolení stavby vydána ve stanovené lhůtě, nelze stavbu dodatečně povolit. Mírnější podmínky budou platit v případě, když stavba byla podle zákona pravomocně povolena, ale povolení bylo následně zrušeno. Za těchto okolností stavební úřad stavbu povolí novým rozhodnutím, pokud se v opakovaném řízení prokáže splnění všech zákonných podmínek. I pokud některá z těchto podmínek nebude splněna, stavba se v opakovaném řízení povolí, pokud stavebník jednal v dobré víře a pokud by nařízením na odstranění stavby vznikla třetím osobám nebo veřejnému zájmu větší újma, než jaká vznikne nenařízením odstranění stavby. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. S faktickou se nikdo nehlásí, takže další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Pošarová. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, snad všechny české politické strany ve svých programech deklarují potřebu změnit současný stav veřejného stavebního práva a zjednodušit a zrychlit povolovací procesy. I současná vláda v programovém prohlášení ze dne 7. ledna 2022 na několika místech proklamuje, že nejdůležitější je v současné době zásadní zrychlení stavebního řízení. Zároveň uvádí, že se pokusí změnit stavební zákon tak, aby byly stavební úřady zachovány na místní úrovni.
Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. a s ním související změnový zákon č. 284/2021 Sb. byl schválen po čtyřech letech intenzivních příprav a legislativních prací realizovaných širokým expertním týmem čítajícím desítky odborníků vně i zevnitř státní správy. Od 29. července 2021 jsou součástí platného právního řádu České republiky. Některá ustanovení nového stavebního zákona nabyla účinnosti již dnem 30. července 2021, další pak dnem 1. 1. 2022 a jako celek má nabýt účinnosti 1. 7. 2023. ***
