(13.00 hodin)
(pokračuje Marie Pošarová)
Schválený stavební zákon ve většině ustanovení naplnil očekávání, které na nezbytně nutnou reformu stavebního práva v České republice kladla odborná i zájmová veřejnost, a to v České republice doporučení Evropské komise a i OECD, dále samozřejmě naplnění přání a proseb občanů, a dokonce i nevládních organizací, to je zejména reálné a zásadní odformalizování, sjednocení, zrychlení a zjednodušení povolovacího procesu se zachováním ochrany všech veřejných zájmů i práv účastníků a se zvýšením důrazu na věcnou podstatu a vážení kolizních zájmů v území v rámci integrovaného řízení, vedeného před jediným a jednotným stavebním úřadem, takzvaný koncept "jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko".
Nový stavební zákon přináší zejména tyto pozitivní změny: první změna, která byla, je zřízení nové jednotné soustavy státní stavební správy po vzoru katastrálních úřadů a zrušení obecních a speciálních stavebních úřadů v obecních a krajských úřadech, vyřešení problému nejednotnosti výkonu státní správy a jeho politického ovlivňování volenými představiteli samosprávy. Právě z těchto důvodů soudy velmi často judikují systémovou podjatost.
Druhým bodem je právě, proč vlastně došlo k jednotné struktuře státní stavební správy. Byla to právě nejednotnost v povolování v rámci českých krajů. Jeden a ten samý projekt byl jinak povolován v jednom kraji a jinak v kraji druhém. Je to dáno správním řádem, protože hierarchie v rámci přenesené působnosti je, že ministerstvo vydává metodiky vůči krajům a kraje pak následně vůči obcím. Vzájemně samozřejmě tato hierarchie příliš nefunguje. Metodiky nejsou závazné a podle toho povolování v České republice ve finále vypadá.
Dalším důležitým momentem, který v podstatě přináší nový stavební zákon, je hmotné právo jako takové a procesní reforma. Procesní reforma je velmi důležitá, protože v podstatě zrušuje všech stávajících deset typů povolovacích procesů. Jenom pro připomenutí, abychom věděli, jaké typy procesů v České republice a v současnosti máme a co se tady dnes snažíme odložit o další rok. Těch deset procesů je: územní řízení, územní řízení s EIA, společné územní a stavební řízení, společné územní a stavební řízení s EIA, zjednodušené územní řízení, územní souhlas, společný územní souhlas, souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, ohlášení, stavební povolení a veřejnoprávní smlouva nahrazující stavební povolení. Toto všechno se ruší novým stavebním zákonem a bude v podstatě jenom jedno řízení. Jak už jsem řekla, snaha byla před jedním úřadem tak, aby ve finále každý stavebník dostal pouze jedno razítko. Co se týká jednoho povolení, v podstatě dochází k nahrazení současného množství povolovacích procesů jedním řízením, kterým bude záměr povolen. Samozřejmě bude možnost využít zrychleného řízení. To znamená, stavební úřad vydá povolení jako první úkon v řízení.
Další velmi důležitou součástí procesní reformy jsou nepřekročitelné lhůty, to, na co si všichni stěžují, a s tím jsme se potkali i v rámci stavebního řízení. Je to o tom, že si občané stavebníci stěžují na to, jak je možné, že stát vůči nim nedodržuje lhůty. Když jako občané nedodržíme lhůty například v daních, jsme okamžitě sankcionováni. Když stát ve stavebním řízení nedodrží lhůty, tak se vlastně neděje vůbec nic. Samozřejmě, obrovský problém měli například mladí lidé, kteří sháněli hypotéku, chtěli stavět rodinný domek, hypotéka jim byla přiznána, a stavební povolení nikde a museli samozřejmě odkládat splatnost hypotéky o další roky. Pro nás bylo zcela zásadní se vypořádat právě s těmito nepřekročitelnými lhůtami, to znamená, jak pro stavební úřady, tak pro dotčené orgány i pro řízení a odvolání. Vydání stavebního povolení tedy je do 30 dnů pro jednoduché stavby, do 60 dnů pro ostatní stavby a do 120 dnů pro stavby, které mají EIA. Zároveň stavební úřady mohou prodloužit lhůtu o 30 nebo 60 dnů dle uvážení tak, aby skutečně mohly vést proces s konkrétním stavebníkem. Stejné lhůty platí pak i pro odvolání.
Další důležitou součástí procesní reformy jsou dotčené orgány. My jsme přistoupili k tomu, že jsme skutečně rozsáhle integrovali dotčené orgány do soustavy státních stavebních úřadů. Jde o to, že dnes stavebník může mít až dvanáct projektových dokumentací. Každou dokumentaci vezme na jiný úřad a každý ten úřad mu řekne něco jiného. Hasiči mu řeknou, kvůli požární bezpečnosti potřebujete toto, památkáři zase něco jiného, a tak bychom mohli pokračovat. Tyto úřady spolu prostě nekomunikují. Proto je zcela zásadní jejich integrace do stavebního úřadu, aby posoudily nad jednou projektovou dokumentací a řekly stavebníkovi, co je případně potřeba upravit, aby záměr mohl být úspěšný. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Peštová. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Berenika Peštová: Chtěla bych tady navázat na svoji předřečnici ohledně systémové podjatosti a chtěla bych se zeptat pana ministra Šalomouna, jestli už se s tím setkal, nebo nesetkal? Ale já za svého působení na ministerstvu jsem se setkávala se systémovou podjatostí. Tím, že samozřejmě jedeme podle správního řádu, tak jsem prošla a snažila se zdokonalovat víc a víc, takže jsem chodila na školení, kde jsme probírali jednotlivé judikáty a problémy, které v současné době nastávají z hlediska aplikace správního řádu. A právě když jsem byla na tom posledním, ještě než jsem šla do Poslanecké sněmovny, tak jsme tam rozebírali a narazili jsme právě i na otázku stavebního zákona, kdy nám bylo řečeno, že ve své podstatě každá ORP by, pokud si žádá o stavební povolení na úřadě, který je ve smíšeném modelu, to znamená, na svém úřadě ve svém baráku, tak by neměla takto činit a měla by si o stavební povolení žádat, aby to nebyla systémová podjatost, v ORP, která s ním sousedí, právě aby eliminovala systémovou podjatost. Jestli jste se nad tím nějak zamýšleli? Protože tím, že ten model zůstane dál smíšený, bude docházet k tomuto, to znamená, že bude napadána systémová podjatost, a obce se dostávají do problému, že si nebudou moci... nebo bude jim ztíženo získávání stavebních povolení.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S přednostním právem se hlásí pan ministr Šalomoun.
Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Vážená paní poslankyně, systémovou podjatost v zásadě nikdy úplně nevyřešíte, ona tam bude vždycky. Teď vy máte na úrovni obcí, a pokud by stavební zákon byl přijat nebo by nabyl účinnosti, tak systémovou podjatost nevymýtíte, vy ji akorát vlastně posunete o úroveň výš, protože ona bude existovat na úrovni státu. Pokud bude stát něco stavět, tak to taky budou dělat jeho úředníci, takže systémová podjatost se akorát objeví někde jinde. Takže systémová podjatost tady vždycky bude, ať už systém bude ve smíšeném modelu, nebo bude systém vyloženě separátní, vždycky k tomu bude docházet, a záleží jenom, na jaké úrovni.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dále se hlásil s faktickou poznámkou pan ministr Bartoš.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Teď jsme zrovna řešili, že tohleto se řešilo na Nejvyšším správním soudu s nějakým výsledkem, ale vždycky si sehrajeme systémovou podjatost. Stavební úřady za rok rozhodnou 117 000 věcí - územní rozhodnutí, územní souhlasy, stavební povolení, veřejnoprávní smlouvy a tak dále, a námitka systémové podjatosti byla identifikována v 0,002136 - to jsou ta místa za desetinou čárkou - v procentech z celkového počtu těchto výkonů. Vyplývá to z dat Ministerstva vnitra o počtu podaných námitek systémové podjatosti za (rok) 2018. U prvoinstančních stavebních úřadů bylo podáno 166 námitek, u druhoinstančních je to 25 námitek.
Jenom já jsem za tu krátkou dobu, co jsem byl i čtyři roky tady ve Sněmovně, tak jsem se setkal s případy, kdy konstrukce systémové podjatosti nebo vůbec podjatosti byla postavena na tom, že třeba někdo měl ve svém volebním programu, že chce, aby něco v té obci stálo, a ono se to tam fakt pak realizovalo. ***
