(19.30 hodin)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Váš návrh jsem zaregistroval. Žádné další návrhy nevidím. V tom případě budeme postupovat podle toho, jak byly předneseny návrhy. Nejprve dám hlasovat o protinávrhu paní předsedkyně Schillerové. V případě, že neprojde, o návrhu pana předsedy Výborného.

 

Nejprve tedy budeme hlasovat, aby rozprava k tomuto bodu byla omezena na dvakrát třicet minut.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 4, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro návrh 70, proti 33. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Budeme tedy hlasovat o původním návrhu, který byl o vystoupení dvakrát deset minut, jak ho načetl pan předseda Výborný.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 5, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro návrh 91, proti 70. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

A nyní budeme nadále postupovat v rozpravě podle tohoto schváleného návrhu. (V sále je velký hluk a neklid.) Jako další vystoupí paní poslankyně Romana Fischerová. A i před jejím vystoupením vás, kolegyně a kolegové, požádám, protože vidím řadu diskutujících hloučků v sále, jestli máte něco potřebného k řešení, tak abyste se přesunuli do předsálí, aby bylo dobře rozumět tomu, co paní poslankyně říká. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Romana Fischerová: Dobrý večer. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládaná novela zákona o podporovaných zdrojích energie je z mého pohledu poměrně rozumná a já jsem připravena ji podpořit. (Hluk v sále neutichá. Velmi špatná slyšitelnost.)

Nyní bych vám ráda vysvětlila proč. Zákon o podporovaných zdrojích energie prošel v roce 2021 velkou novelou, a to mimo jiné v oblasti podmínek poskytování provozní podpory pro využití energie biomasy. (Ze sálu se ozývá: Pšt.) Mezi tyto podmínky patří také nová povinnost prokazování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, kterým my ve zkratce říkáme kritéria udržitelnosti. Mezi subjekty, které tato kritéria mají dokládat, patří i výrobci biometanu, výrobci elektřiny a tepla a pěstitelské biomasy. To je ale nedostatečné, protože se ve výrobnách elektřiny a tepla nespaluje jenom samotná biomasa, ale také palivo z biomasy vyrobené. (Poslankyně se odmlčela kvůli hluku.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegové v pravé části sálu a kolegyně, poprosím, jděte diskutovat do předsálí. Děkuju vám. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Romana Fischerová: Děkuji. Výrobci elektřiny, tepla a biometanu využívající paliva z biomasy jsou na základě evropského práva po přechodnou dobu oprávněni prokazovat kritéria udržitelnosti prostřednictvím čestného prohlášení. Takovou možnost ale nemají výrobci, dovozci a prodejci vstupní suroviny určené pro výboru paliv z biomasy. Domnívám se, že toto je nevhodná právní úprava, protože zavádí neodůvodněné rozdíly.

Předkládaný návrh tak možnost prokazovat kritéria udržitelnosti čestným prohlášením rozšiřuje i na výrobce, dovozce a prodejce vstupní suroviny určené pro výrobu paliv a biomasy. Domnívám se, že jde vesměs o rozumný návrh, proti kterému nic nemám a ráda jej podpořím. Co mě ale překvapuje, je fakt, že vláda z celé energetické krize spojené s obrovskými problémy pro naše občany i pro český průmysl řeší pouze tuto dílčí novelu. Tato novela je sice z mého pohledu rozumná, ale řeší jen dílčí otázky, konkrétně prokazování kritérií udržitelnosti čestným prohlášením. Domnívám se ale, že vláda by raději měla aktivně řešit aktuální obrovské problémy způsobené enormním nárůstem cen.

Mám přímo ze svého okolí příklad drtivého dopadu vzrůstajících cen na české podnikatele. Můj známý vlastní ruční sklárnu ve Zlínském kraji. Jedná se o jednu z nejstarších a nejdéle fungujících skláren v České republice. Svůj provoz zahájila už v roce 1794, ani během světových válek svou výrobu nezastavila. U nás i ve světě má tato sklárna velmi prestižní postavení. Každý kousek výrobku z této sklárny je uměleckým dílem našich mistrů sklářů. A teď vidíme, že zvyšování cen plynu, se kterým současná vláda dostatečně nebojuje, může ohrozit celou její existenci. Tuto sklárnu drtivě zasáhlo dramatické zvýšení cen plynu, který je nezbytný pro jejich výrobu. V porovnání s loňským rokem jde o nárůst o neuvěřitelných 567 %. To pro tuto sklárnu znamená měsíční nárůst nákladů na provoz firmy až o 1,6 milionu korun, přičemž celkové provozní náklady se pohybovaly okolo 5,5 milionu korun. Takové zvýšení cen je pro tuto firmu tedy skutečně zásadní. Pokud by měli nárůst nákladů kompenzovat zvýšením cen svých výrobků, museli by jednoznačně zdražit až o 30 %, což je nereálné, pokud chtějí zůstat konkurenceschopní. Loni kupovali 1 megawatthodinu za 16 eur, dnes je 1 megawatthodina stojí 95 eur. Nákladově je to o 22 milionů korun víc oproti loňskému roku. V lednu 2021 za energie zaplatili 500 000 korun, v roce 2022 to už bylo 3 100 000 korun. Je to o 2 600 000 více. Při takovém zvýšení cen brzy přijdou o své zákazníky a majitel bude muset sklárnu zavřít a propustit všech 100 zaměstnanců. Na jejich příjmy jsou odkázané celé rodiny, které by v takové situaci zůstaly bez příjmu. Když se s těmito problémy ředitel této sklárny obrátil na Ministerstvo průmyslu, odpovědí mu bylo, ať si vezme půjčku. Problémy těchto občanů a podnikatelů by vláda měla řešit. Místo zařazování zcela dílčí a ne moc významné novely měla vláda zařadit na mimořádnou schůzi skutečně efektivní opatření proti zvyšování cen plynu.

Já vám děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, jenom takovou drobnou poznámku. Tohle je poslanecký návrh, ne vládní, pro paní poslankyni, teď jsem zapomněl jméno, omlouvám se, Fischerovou. Omlouvám se, vaším prostřednictvím. Takže říkejme to aspoň trochu přesně, když už to tedy komentujeme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní je přihlášená paní poslankyně Berenika Peštová, kdy jsem byl požádán, zda by mohla využít svých dvakrát deseti minut v jednom časovém bloku. Tak se táži, zda je nějaká námitka proti mému postupu? V případě, že nebude, tak paní poslankyni dám dvakrát deset minut. Námitku nevidím, prosím, paní poslankyně, máte dvakrát deset minut.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za vyhovění. Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážení předkladatelé, vážené kolegyně, kolegové, já jsem si připravila plnění požadavku v oblasti pokročilých biopaliv, respektive biometanu, vyplývající ze směrnice 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, a jaké jsou požadavky legislativy Evropské unie.

Takže podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, která byla přijata na konci roku 2018, stanoví každý členský stát dodavatelům paliv povinnost zajistit určitý minimální podíl OZE. Tyto cíle jsou uvedeny v článku 25 zmíněné směrnice a jsou pro všechny členské státy stanoveny ve stejné výši a závazné. Stanovené cíle si Česká republika transponovala do své národní legislativy, a to je ta již zmíněná RED II.

Legislativa Evropské unie stanovila jak celkový cíl energie z OZE v dopravě, tak také řadu podcílů, respektive dílčích cílů a dalších požadavků. Celkový cíl energie z OZE na konečné spotřebě energie v odvětví dopravy v roce 2030 byl stanoven alespoň na 14 %. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP