(20.30 hodin)
(pokračuje Ondřej Babka)
Nemohu se dlouhodobě zbavit dojmu, že jednak přichází ta pomoc, kterou vláda slibuje, zbytečně pozdě a používané typy pomoci, kterou vám naše hnutí již nabízelo, záměrně ignorujete. Stalo se tedy to, co jsme vám doporučovali celou dobu, a nesmyslně dlouho jsou lidé, podnikatelé a firmy v nejistotě. A to máme dle včerejších informací od Ministerstva financí k dubnu schodek minus 100 miliard korun, ale příjmy státního rozpočtu vzrostly na konci dubna o 8,5 %, tedy o 37,5 miliardy korun. K tomuto výsledku nejvíce přispěly výnosy z daňových příjmů včetně pojistného, které narostlo o 12,6 %, což znamená 47,3 miliardy korun. To jsou položky... tyto hlavní položky jsou především daně z přidané hodnoty a spotřební daně. Inkaso daně z přidané hodnoty, nárůst o 23,2 %, tedy plus 20,4 miliardy korun. To bylo pozitivně ovlivněno oživením ekonomiky a růstem cen. V meziročním růstu inkasa spotřebních daní plus 18,9 %, což činí 7,5 miliardy korun. Tady se začal rovněž promítat ekonomický růst a současně také absence opatření zavedených k omezení šíření koronaviru. Meziročně vzrostlo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků o 27,4 %, a tedy o 3,7 miliardy korun. Dále spotřební daně z minerálních olejů měly nárůst o 13,6 %, to jest 2,7 miliardy korun, z piva plus 28 %, tedy 0,2 miliardy korun, a z lihu plus 4,1 %, tedy plus 0,1 miliardy korun. Naše návrhy, které hnutí ANO předkládá, předkládá vládě, požadují jen návrat těchto částí, nebo respektive těchto prostředků zpět českým občanům.
Vývoj meziročního nárůstu spotřebitelských cen byl v České republice v druhé polovině roku 2021 a v roce 2022 zcela mimo očekávání tržních a netržních subjektů. Důsledky neočekávané inflace - (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Děkuji, já se přihlásím ještě jednou. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, dobře. Beru na vědomí. A nyní vystoupí v rozpravě pan poslanec Jaroslav Faltýnek a připraví se pan poslanec Marek Novák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, paní první místopředsedkyně, děkuji za slovo. Hezký večer, kolegyně, kolegové. Projednáváme novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Říkám to prostřednictvím paní předsedající proto, protože jsem tady slyšel velkou kritiku, že nehovoříme k věci. A je dobře, že přišel pan ministr zemědělství Nekula, zrovna když mám možnost vystoupit. Já bych poprosil, jestli by bylo možno hovořit těch 20 minut v kuse. (Otáčí se k předsedající.) Pokud by nikdo nenamítal. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, pokud nikdo nemá námitek, tak můžete hovořit 20 minut.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, děkuji moc. Já bych v tom svém příspěvku chtěl říct pár slov, jak zemědělství lze úspěšně zapojit do bioenergetiky.
Nižší závislost na fosilních palivech, vyšší bezpečnost dodávek energií, cenová stabilizace, rozvoj obnovitelných zdrojů a jejich flexibilita - tato témata dnes rezonují a v kontextu událostí snad už všichni minimálně v Evropě chápou jejich význam. A jaká byla až doposud vlastně reakce evropských politiků? Bohužel zatím jen další analýzy, více byrokracie a důvodů, proč bychom měli efektivní řešení nějak oddálit. Ale doba si žádá konkrétní činy, nikoliv jen další akční plány. Současná situace v Evropě ukazuje, že období naší energetické hojnosti probíhalo do značné míry na dluh naší planety, na tom se snad všichni shodneme, na úkor bezpečnosti a dlouhodobě i s ohrožením stability životní úrovně. Jakákoliv opatření k nápravě již nyní budou vyžadovat více zdrojů a úsilí, neboť přibývají rizika spojená s inflací, nestabilitou dodávek materiálu, s růstem cen a hlavně s nejistotou vývoje na východě.
Evropští politici však mají i mnohem větší motivaci začít věci opravdu měnit. To potvrzuje mimo jiné i závěr z nedávného mimořádného zasedání Evropské rady ve Versailles, kdy Evropská unie do konce roku 2022 sníží spotřebu ruského plynu o dvě třetiny a do roku 2027 odběr veškerých fosilních paliv z Ruska ukončí. Významnou pozici mohou v této souvislosti získat i zemědělské bioplynové stanice, ale nejenom zemědělské, i komunální. Pokud mně vyjde čas, tak se určitě k tomu krátce dostanu.
Od samého počátku byl pro zavádění obnovitelných zdrojů do naší energetiky používán silný argument v podobě energetické bezpečnosti, respektive soběstačnosti a decentralizace. Zdůrazňován byl také silný sociálně-ekonomický přínos pro regiony, a to hlavně v případě využití biomasy. Časem se již tyto argumenty staly tak ohranými, že pomalu vymizely z rétoriky. Dnes přichází opět na řadu a do popředí, přesto je dál dehonestujeme - bohužel - politickými hrami a různými pokřivenými principy cirkularity. Jak bláhové dnes připadají situace, kdy v rámci povolovacího řízení bioplynové stanice byla její instalace odporem občanů odsunuta daleko od obce a nepomohl ani argument levného tepla z místní produkce pro občany obce.
Bioplynové stanice se přesto stavěly, protože zemědělci měli v živé paměti krizi z let 2007 až 2009, kdy ceny zemědělských komodit padaly pod nákladové ceny a slibovaný stabilní příjem z prodeje elektřiny byl jednoznačně lepší variantou pro mnoho zemědělských firem. Tlak na využití zemědělské produkce mimo agrární trh se stupňoval podporami na uvádění půdy do klidu zavedením daňových prázdnin, příplatky za využití cíleně pěstované biomasy, investičními podporami a dalšími nástroji. Za krátké období jsme byli schopni v České republice postavit více než 400 bioplynových stanic s výkonem přes 300 megawattů, a to i přesto, že některé benefity již byly zrušeny během let nejmasivnější výstavby, daňové prázdniny v roce 2010, po roce 2011 se stavělo převážně už bez investičních dotací.
Uběhlo pár let a začalo se poukazovat na nízké využití tepla z těchto zdrojů, nastala změna podmínek o připojení z nutnosti instalace dispečerského řízení, přibyla kontrola přiměřenosti podpory, byly zavedeny daně z plynu spáleného na fléře a posléze daň z plynu použitého na výrobu tepla. Dále zpřísnění emisí ve výfukových plynech, změna a výrazné rozšíření výkaznictví, opětovné změny v podmínkách připojení, zavedení podmínek udržitelnosti biomasy a další kroky vlády k zastavení podpory energetických plodin pro bioplynky. Třešničkou na dortu je pak 12 let stejná výkupní cena elektřiny z bioplynu bez jakékoliv valorizace.
Jaký je potenciál bioplynových stanic? Vezmeme-li v úvahu současné provozní podmínky a přidáme k tomu komplikace se získáním stavebního povolení nových zdrojů, tak příliš akceschopní nejsme a zřejmě ani nedokážeme zopakovat za běžných podmínek intenzitu výstavby, kterou jsme předváděli v roce 2011 a 2012. Kromě přípravy nových zdrojů je tedy nutné se podívat na ty stávající a na samém počátku si také říci, co je pro nás prioritou. Bioplynové stanice jsou totiž variabilní zařízení a mohou tvořit flexibilní energetická centra. Dnes zatím využíváme vyrovnanou výrobu elektřiny a tepla, což je jen zlomek toho, co nám mohou nabídnout a co od nich budeme i blízké době, doufám, požadovat. ***
