Cena těchto směsí je pro spotřebitele nižší v důsledku toho, že spotřebitel neodvádí státu spotřební daň z objemového podílu biosložky obsažené ve vysokoprocentní směsi. Je-li tedy současná výše spotřební daně u standardního motorového benzinu 12,84 koruny, tak za litr, kterou spotřebitel odvede státu v ceně benzinu, pak u paliva etanol 85 obsahujícího 85 % objemových bioetanolů stát odpouští spotřebiteli povinnost v cenně paliva zaplatit spotřební daň ve výši 10,914 koruny. O tuto částku na litr takového paliva může tedy být konečná cena pro spotřebitele nižší. Obdobně je-li současná výše spotřební daně u standardní motorové nafty zrovna 10,95 korun na litr, pak u směsné motorové nafty SMN B30 stát odpouští spotřebiteli povinnost v ceně paliva zaplatit spotřební daň ve výši 3,285 korun na litr, to je 30 % z částky 10,95. V tomto případě tedy u této částky na litr takového paliva může být konečná cena pro spotřebitele nižší.

Poznamenejme, že do vysokoprocentních směsí patří palivo etanol E95, které obsahuje více než 95 % bioetanolu. Palivo je plně osvobozeno od spotřební daně ve výši 9,95 korun na litr a je určeno pro speciální vznětové motory a není určeno pro běžnou distribuci na veřejných čerpacích stanicích. Vysokoprocentní směsi jsou tedy ze strany státu daňově zvýhodněny.

Za třetí. Skrze takzvaná čistá biopaliva, kterými je především bionafta, takzvané FAME B100 z anglického označení metylesteru mastných kyselin, v případě vznětových motorů je toto palivo schopno spalovat většina nákladních vozidel. Cena této bionafty je v současné době zcela osvobozena od spotřební daně ve výši 10,95 korun na litr, a tedy o tuto částku na litr takového paliva může být konečná cena pro spotřebitele nižší. Čistá biopaliva jsou tedy ze strany státu daňově zvýhodněna.

V návaznosti na evropskou legislativu minulé vlády České republiky, minulí poslanci a minulí senátoři Parlamentu České republiky v průběhu let postupně navrhli a schválili řadu povinností pro distributory pohonných hmot ve vztahu k minimálním podílům biosložek v nich obsažených. Kdo a kolikrát podpořil využívání biopaliv v Česku a o jaké povinnosti se jednalo, je uvedeno v následujících kapitolách.

Mezi tyto povinnosti tak například patří povinnost distributorů pohonných hmot vykázat za kalendářní rok zákonem předepsaný minimální podíl biosložek - biopaliv - na celkové prodané množství pohonných hmot, zvlášť za celkové množství prodané motorové nafty a zvlášť za celkové množství prodaného motorového benzinu. Distributor má tak možnost buď do každého litru motorové nafty nechat přimíchat zákonem daný minimální podíl bionafty, respektive do každého litru motorového benzinu zákonem daný minimální podíl bioetanolu, nízkoprocentní směsi, nebo svoji povinnost za kalendářní rok může splnit distribucí, prodejem vysokoprocentních směsí nebo čistých biopaliv v případě kombinací obou možností, zatímco prodejem každého litru nízkoprocentní směsi stát od spotřebitele této směsi v ideálním případě inkasuje plnou výši spotřební daně za litr této směsi. Prodejem vysokoprocentních směsí stát od spotřebitele inkasuje na každém litru takových směsí sníženou částku spotřební daně a v případě prodeje čistých biopaliv stát od spotřebitele takového biopaliva neinkasuje žádnou spotřební daň z litru tohoto paliva. Čím více se tedy budou prodávat vysokoprocentní směsi nebo čistá biopaliva, tím více stát bude přicházet o příjmy ze státního rozpočtu, neboť spotřebitelé budou státu platit méně na spotřební dani. Zájmem státu tedy je, aby distributoři plnili svoje povinnosti ohledně biosložek spíše skrze prodej nízkoprocentních směsí, neboť z nich spotřebitel platí státu plnou výši spotřební daně. A tak se to i děje.

Představte si nyní, že jste významný český soukromý producent biosložek v České republice. Minulé vlády a minulí poslanci a senátoři podpořili poptávku po vašich produktech a po produktech vašich biokonkurentů, avšak na úkor producentů standardních fosilních pohonných hmot - na úkor producentů výroby ruské ropy, dneska můžeme dodat - neboť distributorům předepsali minimální podíly biosložek, které musí prodat spolu se standardními fosilními pohonnými hmotami. Podaří-li se vám konkurenci porazit, máte zajištěn dobrý byznys, kterým jednak pomáháte naplňovat povinnost České republiky danou evropskou a následně českou legislativou, a také jako zaměstnavatel se můžete podílet na zaměstnávání českých občanů především v oblasti zemědělství, díky čemuž můžete na daních odvádět státu nemalé finanční prostředky. Vaším obchodním zájmem také je, aby se vašich produktů, biosložek či biopaliv, prodalo co nejvíce. Ideálním obchodním případem by tedy bylo, kdyby všechna standardní fosilní paliva byla zcela nahrazena čistými biopalivy. Obchodní zájem producenta biosložek či biopaliv je tedy přesně opačný než zájem státu. Pakliže však o biopalivo není mezi spotřebiteli zájem a distributor se skřípěním zubů pouze plní zákonem předepsanou povinnost prodat za kalendářní rok v celkovém objemu prodaných pohonných hmot určité minimálním procentem dané množství biopaliv, je vám jako výrobci biopaliv zásadně lhostejné, zda tak distributor činí postupně v průběhu roku skrze prodej nízkoprocentních směsí, nebo zda na konci distributor prodá chybějící procenta v litrech najednou v podobě čistého biopaliva. Součet těchto minimálních prodaných litrů biopaliv - biosložek - totiž bude na konci roku stejný.

A jaký je zájem konečného spotřebitele pohonných hmot? U nízkoprocentních směsí spotřebitel platí stejnou spotřební daň, jako kdyby palivo biosložku neobsahovalo. U vysokoprocentních směsí nebo u čistých biopaliv však cena za litr takového paliva může být pro spotřebitele až kolem 10 korun nižší oproti litru standardní pohonné hmoty, neboť stát po spotřebiteli nepožaduje, aby mu tuto spotřební daň v ceně paliva zaplatil. Jinými slovy, miliardy, které stát nevybere na spotřební dani z prodeje vysokoprocentních směsí a čistých biopaliv, zůstanou v kapsách konečných spotřebitelů těchto biopaliv, to znamená občanů, nikoliv však v kapsách producentů biosložek biopaliv. Pakliže tato zvýhodněná biopaliva používají například dopravní podniky, soukromí přepravci, pak cena jízdenek těchto přepravců může být nižší ve srovnání se situací, kdy by cestující musel v ceně jízdenky uhradit i plnou spotřební daň za standardní pohonné hmoty.

Tvrzení, že stát oněmi miliardami, které nevybere v důsledku částečného nebo úplného osvobození vysokoprocentních směsí nebo čistých biopaliv od spotřební daně, přímo podporuje producenty biopaliv, je zavádějící. Tyto prostředky totiž stát, jak je zjevné z výše uvedeného, v důsledku daruje konečným spotřebitelům, tudíž občanům. - A teď to vláda nechce, protože tato vláda pro lidi nechce nic dělat. - Je ale pravda, že tím stát zařídil zvýšení poptávky po produktech výrobců biopaliv, tedy zařídil zvýšení tržeb producentů biopaliv. Toto zvýšení tržeb může být zlomkem celkové částky darované státem spotřebitelům, může být stejné, může být však i vyšší.

Poznamenejme, že v listopadu 2012 tehdejší vláda Petra Nečase schválila strategický dokument s názvem Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů, v němž se naléhavě doporučuje řada dlouhodobých opatření ze strany státu včetně úprav daňového zvýhodnění biopaliv nutných pro dosažení závazného, minimálně 10% podílu obnovitelných zdrojů energie, biopaliv a elektrické energie na celkové spotřebě pohonných hmot v dopravě v roce 2020. S podporou biopaliv včetně daňového zvýhodnění i po roce 2015 tedy musela počítat i vláda Petra Nečase. Tvrzení některých politických představitelů, že do vzniku současné vlády s prodloužením daňové výhody po červenci 2015 nikdo nepočítal, nemůže být pravdivé.

Poslanci a střet zájmů aneb stručné shrnutí závěrů. Evropská legislativa v minulosti stanovila minimální podíl obnovitelných zdrojů energie, biopaliv a elektrické energie na celkové spotřebě pohonných hmot v dopravě v roce 2020, a to ve výši 10 %. Od roku 2007 do počátku roku 2014, kdy se ministrem financí stává Andrej Babiš, vlády České republiky nejméně čtyřikrát schválily víceleté programy, akční plány či nařízení a nejméně čtyřikrát předložily vládní návrhy zákonů, v nich zvyšovaly nebo alespoň ponechávaly podporu využití biopaliv pro dopravní účely, a to včetně daňového zvýhodnění. - A které to byly vlády? No to byly všechno vlády stran stávající koalice od roku 2007, vždycky to chtěly. Za uvedenou dobu poslanci Parlamentu České republiky - dneska tedy chtějí podpořit toho Putina - svým hlasováním nejméně šestkrát schválili zvýšení nebo alespoň ponechání podpory využívání biopaliv pro dopravní účely včetně daňového zvýhodnění, čímž přímo nebo nepřímo podpořili poptávku po produktech výrobců biopaliv v České republice, mezi nimi tedy i společností ovládaných společností Agrofert. Při tomto hlasování bylo napříč politickým spektrem hlasováno celkem 739krát pro tuto podporu biopaliv, celkem 79krát proti této podpoře a celkem 126krát se poslanci zdrželi hlasování. ***