(3.20 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Technicky jde vlastně o zrušení nařízení předchozí vlády, které stanovilo výši vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, za takzvané státní pojištěnce, na 14 570 korun za jeden kalendářní měsíc. Od 1. července letošního roku navrhuje vláda Petra Fialy tento vyměřovací základ razantně snížit, a to na 11 607 korun za osobu, což vygeneruje předpokládaný výpadek v plánovaných příjmech z veřejného zdravotního pojištění pro rok 2022 právě již těch dnes několikrát zmiňovaných 14 miliard korun. V měsíčním vyjádření jde o návrh na snížení platby pojistného za státní pojištěnce ze současných 1 967 korun na 1 567 korun, tedy o více než 20 %.
Vláda se úplně mimo meritum věci a bez ohledu na aktuální stav ve společnosti a ve zdravotnictví ve zdůvodnění tohoto svého návrhu opírá o jakési změny rozpočtových predikcí ohledně hospodaření zdravotních pojišťoven. To může být sice pro úzkou skupinu oborových expertů částečně zajímavé a relevantní, ale dnes už jednoznačně pouze a jedině jako nepodstatná retro záležitost, protože příchod minimálně už více než 300 000 nových státních pojištěnců z Ukrajiny se všemi prognózami zamíchal, a kdyby nic jiného, už jen tato skutečnost je dostatečným důvodem k okamžitému zamítnutí předloženého vládního návrhu. 300 tisíc je tu dnes, dnes je to asi, já nevím, 340 000, ale za dva měsíce, tři měsíce to může být klidně 500 000 a může ten počet státních pojištěnců neustále stoupat, a pak si dovolím tvrdit i já, že to bude mít na státní rozpočet poměrně dramatický vliv. A divím se, že vláda vědomá si dramaticky změněné situace už nestáhla sama rozpočet a proč dále hazarduje s naším zdravotnictvím a s dostupností zdravotní péče a ohrožuje všechny, především naše občany a samotné zdravotníky těžce zkoušené již více než dvěma lety boje s covidem. Snížit v této situaci odvod za jednoho státního pojištěnce ze dne na den o 400 korun za měsíc, tedy o více než 20 %, je aktem, který víc než na cokoliv jiného odkazuje na název známého českého filmu Příběhy obyčejného šílenství.
Vládní rozpočtová filozofie v duchu "řekli jsme, že budeme škrtat, tak to dodržíme bez ohledu na to, co to způsobí" je něco pro mě neuvěřitelného, zejména když si uvědomíme, že téměř čtvrtina provedených rozpočtových škrtů jde na úkor zdravotnictví. Tedy na úkor oblasti prvořadého veřejného zájmu, kterou musí stát a vláda zajišťovat i na základě ústavy. Ale hlavně podle rozpočtových statistik za 1. čtvrtletí a dle jejich predikcí na celý rozpočtový rok rapidně stoupá výběr daní. Tedy oproti návrhu rozpočtu rostou veřejné příjmy hlavně kvůli tomu, že vláda odmítá snížit nepřímé daně u extrémně drahých komodit každodenní potřeby, tedy u pohonných hmot, energií a potravin. Dle dostupných dat experti očekávají za celý letošní rok až o 100 miliard vyšší daňové příjmy, než deklaruje schválený zákon o státním rozpočtu. V této situaci trvat na odebrání 14 miliard zdravotním pojišťovnám stůj co stůj nedává ani základní ekonomickou logiku. Jde rovněž o nebezpečnou časovanou bombu a postup, který namísto snahy situaci ve zdravotnictví poté, co nejtěžší etapa boje s koronavirem odezněla, narovnat a zlepšit a dohnat resty z předchozích tří let ve smyslu rychlého provedení nutných a odložených operací a věnování stejnoměrné a rovnocenné pozornosti péči o všechny druhy a typy chorob a úrazů, činí služby veřejného zdravotnictví nedostupnějšími. A to je zde ještě další, a s tím probíraným související nesmyslný vládní škrt snížení objemu rozpočtové rezervy na boj s covidem o 4,5 miliardy namísto jejího operativního využití v resortu zdravotnictví.
Dalším vládním argumentem pro tyto škrty je pak tvrzení, že zdravotní pojišťovny mají údajně celkové finanční rezervy ve výši okolo 55 miliard korun. Vláda už třeba ovšem zapomíná dodat, že tyto rezervy se utratí již v průběhu letošního roku. Plus je zde nutné a nezbytné a dosud neprovedené finanční vyrovnání za rok 2021 v objemu cca 10 miliard korun. V tomto smyslu je velmi důležité a vypovídající i vyjádření předsedy lékařských odborů, konkrétně Lékařského odborového klubu pana Martina Engela, po jednání takzvané tripartity, kde bylo rovněž konstatováno, že vzhledem k rozpočtovým škrtům této pětikoaliční vlády bude reálný finanční propad ve zdravotnictví pro letošní rok minimálně 19 miliard korun, spíše však ještě více. Předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel k tomu uvádí: "Samozřejmě, že zdravotní pojišťovny začnou už nyní šetřit, což se na kvalitě poskytované péče určitě projeví. Situace se snížením financí ze státního rozpočtu pro zdravotní pojišťovny je pro lékaře až děsivá a bohužel málokdo z veřejnosti si toto nebezpečí zatím uvědomuje. A odkud nemocnice získají peníze na ty všechny odložené zákroky? Domnívám se, že většině regionálních nemocnic bude chybět tak přibližně 20 až 30 milionů korun na běžný provoz v průběhu tohoto roku, tedy roku 2022. Špatným signálem je také zamýšlená devastace hygienických stanic, tedy propouštění jejich zaměstnanců v důsledku dalších necitlivých vládních škrtů." Nejsou to tedy, pane ministře Stanjuro, jenom opoziční politici, ale jsou to také odborníci, jsou to odboroví předáci, jsou to další lidé, pro které zdravotnictví je denním chlebem, kteří se obávají o to, že prostě ty peníze v tom zdravotnictví budou chybět.
Zástupci zdravotnických odborů dále upozorňují na fakt, že managementy nemocnic snížení financí na léčebnou péči už samozřejmě zaregistrovali, a tak začali hledat úspory, kterými by si mohly vytvářet rezervy na další měsíce. Zejména v provozní a personální oblasti, což pochopitelně kvalitu poskytované péče také nemůže neovlivnit. Samozřejmě negativně. A ještě větší obavy v tomto smyslu panují v odborných kruzích z propadu úrovně, kvality, množství a dostupnosti zdravotní péče v roce příštím, tedy v roce 2023, až skutečně dojdou všechny zbývající finanční rezervy zdravotních pojišťoven či zdravotních zařízení, nebo aspoň velká většina z nich. Já myslím, že oni bohužel nepochybují o tom, že se ty rezervy, finanční rezervy zdravotních pojišťoven, budou neustále snižovat. Takže znovu opakuji, nejsou to jenom opoziční politici, jsou to odborní experti, lékaři, zřizovatelé nemocnic a ti se opravdu začínají obávat o to, aby... A teď, já to znovu přečtu: A ještě větší obavy v tomto smyslu panují v odborných kruzích z propadu úrovně, kvality, množství a dostupnosti zdravotní péče. - Nečtu to proto, abych vás přesvědčil, že umím číst i ve tři v noci, ale proto, že opravdu i odborní experti tyto obavy mají.
Zástupci zdravotních pojišťoven k tomu uvádějí... Takže to byli lékaři, zřizovatelé, experti, odboráři a teď máme zástupce zdravotních pojišťoven. Případné snížení současných plateb státu za státní pojištěnce se musí realizovat změnou zákona. K tomu dosud nedošlo a zdravotní pojišťovny v současnosti dostávají platby v plánované výši. Pokud se v roce 2022 tyto platby ze strany státu skutečně kumulativně sníží o 14 miliard korun, bude to každopádně znamenat zvýšení letošního plánovaného deficitu, a to v každém případě, i tehdy, byl-li by výběr pojistného vyšší, než je plánováno, například v důsledku vyšší míry zaměstnanosti, růstu mezd a tak podobně.***
