(17.00 hodin)
(pokračuje Vladimír Zlínský)
Asi jste si toho všimli, že kolem nás chodí strašidlo energetické krize, které pokud se tato krize rozvine, tak zasáhne všechny činnosti naší společnosti včetně zdravotnictví, a kdy nelze tedy jednoznačně predikovat změny mnoha parametrů, které mohou toto ohrozit. Já to beru jako projekci blízké minulosti a současného stavu do budoucnosti. Nepočítá se tady s tím, že by mohlo dojít k nějakému kritickému zhoršení ekonomickému a z toho vyplývajícím dopadům. Takže já začnu těmi body, které je nutno vzít v úvahu.
Nelze jednoznačně usuzovat na výši inflace, a tím pádem nelze přesně předvídat její dopady na výdajovou stránku zdravotnických zařízení. A v této ekonomicky turbulentní době nelze ani jednoznačně usuzovat na tempo ekonomického růstu, či případně poklesu, nedej bože, a růstu mezd a přesně předvídat dopady na příjmovou stránku zdravotních pojišťoven. To by mohlo vést k opožďování plateb - o tom tady mluvil pan poslanec Mašek - pro zdravotnická zařízení, a tím jejich propadu do druhotné platební neschopnosti. To by mělo velmi negativní dopad na kvalitu poskytované zdravotnické péče v České republice.
Dalším negativním důsledkem těchto vlivů může být odliv zdravotníků do starobního důchodu, do zahraničí nebo do jiných zaměstnání. Hlavně hromadný odchod zkušených praktických lékařů a pediatrů do starobního důchodu by byl katastrofou a jejich činnost je a bude nenahraditelná vzhledem k současným i budoucím systémovým výzvám.
Za druhé - odložená péče. Dá se předpokládat, zvýšený tlak na zdravotnická zařízení ohledně provedení zákroků a vyšetření odložené péče z důvodu pandemie covidu-19. Toto bude stát zdravotní pojišťovny zvýšené náklady a povede to k tlaku na uplatnění různých regulačních opatření, která mají nebo mohou mít zdravotní pojišťovny k dispozici, například porovnávání vlastních příjmů zdravotnických zařízení se srovnatelným obdobím či porovnávající náklady na medikamentózní léčbu a indikovanou péči daného zdravotnického zařízení se srovnatelným obdobím předchozího roku. Otázkou je, jak masivně odložená preventivní péče se projeví na zvýšení nákladovosti zdravotnické péče z důvodu zanedbání zdravotního stavu populace, a tím nárůstu vážných stavů, hlavně onkologických onemocnění, jejichž léčba je mimořádně finančně náročná, o tom už taky tady byla řeč.
Za třetí - pandemie covid-19. Doposud není jasné a ani nemůže být, jakým způsobem se tato pandemie bude vyvíjet. Vy asi víte, já jsem k tomu tady vystupoval, že nejsem příznivcem nějakého covidismu, takže já si samozřejmě přeji, aby se to vyvíjelo tím dosavadním způsobem. Zatím vidíme posun směrem k menší patogenitě a věřme tomu, že tento současný trend včetně rozumného přístupu sdělovacích prostředků i politických představitelů k tomuto tématu se udrží i na podzim.
Není také jasné, jakým způsobem se na zdraví naší populace projeví pandemie onemocnění covid-19, kdy postupně prosakují z médií hlavního proudu i některých odborných kruhů informace o dlouhodobých nepříznivých následcích prodělání tohoto onemocnění u některých osob. Já tedy nejsem na tohle odborník, ale našel jsem si tam také nějaké méně závažné stavy jako je zhoršení chuti a čichu, což tedy můžu i ve svém případě taky uvést, případně jiné příznaky jako alopecie, což je padání vlasů, nebo údajně poruchy erekce, to tady nebudu potvrzovat, ale samozřejmě tam patří závažné stavy, jako jsou různé kardiomyopatie a fibrózy plic. Také není jednoznačné, jaké budou dlouhodobé následky masivní vakcinace očkovacími látkami na bázi mRNA, produkce spike proteinu, dlouhodobého nošení roušek a respirátorů a izolace populace. Já opět doufám, nechci tady strašit, že bych si byl jistý tím, že to bude mít nějaké vážné následky, ale neodpustil jsem si to zmínit.
Za čtvrté - ukrajinští váleční uprchlíci. Nelze zatím přesně predikovat, kolik uprchlíků z Ukrajiny k nám nakonec dorazí, zatím je to cirka něco přes 300 000 osob, a jaká bude jejich věková struktura, a tím pádem i jejich zdravotní stav a nemocnost. Současná vlna se dle dostupných informací skládá spíše z dětí a mladších žen, případně menšího počtu mužů, ale nelze vyloučit, že postupně k nám budou přicházet lidé starší či osoby sociálně slabší v horším zdravotním stavu a případně budeme v budoucnu po skončení válečného konfliktu přijímat a dlouhodobě léčit mnoho zraněných ukrajinských mužů.
Dále nelze říci, co způsobí masivní promíchání naší populace a hlavně dětí s populací příchozí. Přece jenom struktura a četnost některých infekčních chorob se u naší populace a ukrajinské liší. Zatím se mi jako hlavní riziko jeví infekční choroby charakteru TBC a AIDS, to už tady taky bylo uvedeno. Já bych vytipoval ještě další nemoci, kterých bych se trochu obával, což jsou žloutenky typu B a C, hlavně tedy ta C, proti které nemáme očkování, je rizikovější, které se vyskytují na Ukrajině v mnohem větším počtu než v naší populaci a lze očekávat elevace jejich výskytu i mezi naší populací. Jedná se o onemocnění, jejichž léčba je mimořádně finančně náročná a dlouhodobá, v případě AIDS celoživotní.
Dlouhodobý válečný konflikt vždy byl semeništěm dalších infekčních chorob a nelze vyloučit zavlečení zatím nám neznámých nebo málo známých nebo nezvyklých přirozených, ale uměle upravených patogenních infekčních agens do naší populace. Možná se vám to zdá být science fiction, ale bohužel v současné době úprava viru, genetická úprava viru a bakterií, je zcela běžná a děje se i u nás. Já neříkám, že za účelem nějakých řekl bych proradných činů, ale proto, že vlastně se tím zkoumá, jaké ty jednotlivé geny patogenů mají účel.
Za páté - personální vnitřní dluh. S obratem k liberální až neoliberální společnosti, rozvojem moderní medicíny a digitalizace s možnostmi přesné kontroly a regulace je vyvíjen stále vyšší tlak při výkonu jejich povolání na psychickou odolnost, znalosti lékařů i všech pracovníků v jiných než medicínských oblastech. Prostředí, ve kterém jsou nuceni pracovat, je k nim stále více nepřátelské a jejich pracovní vytížení je enormní a mzdové ohodnocení v jiných oborech, ne tak náročných, srovnatelné nebo i lepší. Všechno tohle vyúsťuje mnohdy - možná asi máte někteří osobní zkušenosti - v takové nerudné chování některých zdravotníků. Já se přiznám, že něco podobného jako syndrom vyhoření jsem prodělal i já. Takže já nechci říct, že to chápu a obhajuji, ale musíme to brát v úvahu, že toto se nepříznivě projevuje na psychice lékařů, tady tyhle enormní tlaky. I všech zdravotníků, nejenom lékařů.
Výsledkem je regionální nedostatek lékařů v některých ne tak atraktivních oborech a ne tak atraktivních regionálních oblastech České republiky. Jedná se o tyto obory - to tady taky bylo řečeno: praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost či někteří ambulantní specialisté a hlavně střední zdravotnický personál. Dle ředitele ÚZIS pana profesora Duška nám hrozí tikající demografická bomba v některých lékařských oborech. Bohužel opět jsme u stejných oborů: praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost. ***
